Co se to s těma lidma stalo?!

Ahoj holky, musím se vám svěřit. Nevím, co se to za poslední roky stalo s lidma, ale je mi z toho opravdu špatně. Asi jsem něco vážně zaspala nebo si to neumím vysvětlit. :n:
Jsem zdravotní sestřička, tím bych asi začala. Začátkem roku nám zavřeli naše milované oddělení a nechali si JIPky jen dvě. Potom jsem měla od práce chvíli pauzu a před čtvrtrokem jsem nastoupila do cestovky na brigádu. Ukázalo se, že jsem šikovná a šéfová mi nabídla, abych tam zůstala. Kývla jsem. Jenže - když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.. No a tak jsem po dennodenních hysterických výjevech a seřváních za nic, to bych zdůraznila, v pondělí z práce odešla. (Paní šéfová byla zbohatlice ve značkových hadrech, čivavou a hooodně luxusním autem, ale jinak hodně duševně a charakterně chudý člověk.) Odpověděla jsem na pár inzerátů a dnes jsem šla na pohovor do jedné restaurace, sháněli provozní. Přišla jsem tam a byla jsem uvedena do baru. Objednala jsem si vodu, abych zahnala žízeň a dvě barmanky mi hned šermovaly před očima nabídkou nových míchaných koktejlů. Chtěla jsme jim udělat radost, když tak pečlivě drhli bar a jeden jsem si objednala. V tom přišla paní "nábornice" a bez pozdravu na mě nastoupila s tím, jestli jako takhle piju normálně.. No zůstala jsem na ní koukat a říkám, že ne, že jen příležitostně a že jsem chtěla ochutnat nějaký z těch nových koktejlů. Načež ona povídá: Příležitostně? Aha.. a to je jako každý odpoledne chodíte na koktejl, jo?!".Tak jsem opáčila, že ne, že jen když je opravdu nějaká příležitost či oslava. Ta rejpavice rejpavá řekla, že je to divný. Což jsem nepochopila. (Zkrátka ze mě ihned udělala alkoholika.) Pak ze mě začala tahat info o mé bývalé práci, což mi přišlo ještě dobrý. Když jsem jí řekla, že jsem tam byla 3 měsíce, hned vyrukovala s tím, že jsem odešla ještě ve zkušební době a honem si k sobě do bločku psala poznámky. (Asi si k mému "alkoholismu" přidala ještě spojení "problémový nemakačenko" či co..). Ptala se, proč jsem odešla, tak jsem jí vysvětlila, že chování mojí šéfové přesahovalo určité hranice. A ona: "Jaké?" Tak jsem jí odpověděla, že na mě každý den křičela a vyhrožovala mi. A víte co mi na to ta frajerka řekla? "No to je snad normální ne, když je to Váš šéf, na to má právo!" Tak jsem nevěřícně řekla - "Prosím?! Je určitá hranice chování zaměstnavatele k zaměstnanci. Úcta, respekt a slušné chování..." Načež ona povídá: Chm, Vy máte ale opravdu zvláštní přístup. Myslím, že nejste vhodná kandidátka!" No holky, já myslela, že se mi to snad zdá. Nebo si musím nechat srát na hlavu, abych v tomhle blbým státě v téhle ještě blbější době měla práci?! Ta mi ale hnula žlučí... Jasně, jsem zdravotní sestra, ale mám snad právo zkusit v životě i něco jiného, ne? V Čechách je ale problém, že jakmile vystudujete nějaké zaměření, jste ihned zaškatulkováni a dle obecného mínění máte dělat co, co jste vystudovali. A finito. Co si o tom myslíte, kočky? Děkuji za možnost se z toho alespoň trošku vypsat