první dny ve školce. Peklo!!!Moc prosím o radu.
Ahoj holky, prosím, moc ráda bych chtěla slyšet nějakou dobrou radu, jak mohu pomoct mému 3letému synovi se zvládnutím prvních dní ve školce. První den ve školce nějak dobrý, jsme se rozloučili a odešli jsme s manželem, a až prý ke konci trochu pobekával. Druhý den jsem ho vedla do školky já, to jsem musela odejít, on bečel a nechtěl, abych odešla, a prý to tam skoro celý probečel, a třetí den ho vedl manžel, strašně řval už doma, tam srdcervoucí scéna, učitelka ho držela, on kopal, všechno možné a prosil manžela, aby ho vzal domů, ať ho tam nenechává. Hned po odchodu manžela si malej vyžádala lehátko a celý to tam proležel. Když jsem pro něj přišla, našla jsem tam zhroucený dítě, v polospánku, nebo rádoby spánku. Když mě uslyšel, vyskočil a strašnej pláč. Jinak na všechny tři dny tam byl zatím od půl osmí do půl desátý. Jakože na zvykání.
Jsem z toho strašně nešťastná. Na sobě nenechávám nic znát, všechno mu vysvětluju důrazně. Přemýšlela jsem, jestli taky nebude problém u učitelek. Nic ve zlém, jen si myslím, že jsou na něj moc hodné a ještě ho víc rozlítostňují. Jako že, „ neplač, maminka přijde“ a tak podobně. Zítra si o tom s nimi zkusím promluvit. On je takový, že když něco s ním řeším, a on si postaví hlavu, tak ho nemůžu sáhodlouze přemlouvat a ťuťuňuňu. Prostě říkám, „např. koukej se zvednout a jde se. Přes to nejede vlak“. Já vím, nejsem jediná, kdo tohle řeší, ale potřebuju trochu nabít. Díky moc za každý řádek.
..jen ČAS... :///: nic jinýho ti neporadím.. Já měla obě děti takové, nic jinýho než čas to nevyřeší. Chodíme 2.rok, stále se mu moc nechce, ale jde a nebrblá, nejlepší ale když se jde po O, to je šťastnej.. Já byla na nervový zhroucení před tím rokem, to mi věř. Byla jsem i rozhodlá ho tam prostě přestat dávat, byla jsem s ním i u dětské psycholožky na prozkoumání :s: ta nám to jen doporučila a pak se to nějak zlomilo...tak vydrž.
Ahoj, zažili jsme si s prckem to samé a trvalo to víc jak půl roku. Radu ti asi nedám, spíš se obrnit a doufat, že si malej rychle zvykne. Každé dítě je jiné a třeba nám bylo od všech doporučováno ať při předávání tam malého prostě šoupnem a rychle pryč. Žádné dlohé loučení a podobně. No a u nás právě naopak zabralo to loučení. Vedla jsem ho tam o půl hodiny dřív a celou tu půl hodinu jsem si v šatně povídali co tam bude dělat, co budou mít k jídlu dobrého, pak ještě pomazlit a šup do třídy. Zhruba po 14 dnech už mu stačila jen pusa a bylo po breku.
Pro malého je to velká změna, najednou je v chumlu cizích dětí a lidí, tady důraznost nepomůže. Přesně jak píšeš níže, toto sám nezvládne. Potřebuje pomoc, to je pravda. Pokud můžeš, tak se domluv s učitelkou a prostě s ním ve třídě zůstaň. Řekni mu, že s ním budeš ve třídě a do hry a zábavy ho zapoj ty. Když se zapojí, tak už jenom pozoruj, ale buď na dohled, ze začátku si tě asi bude hlídat. Pak mu řekni, že jdeš na wc a odejdi ze třídy. Za chvíli se vrať a zase jenom pozoruj. Pokud bude v pohodě, tak mu řekni, že si pro něj za chvilku příjdeš a odejdi. Divím se, že ti učitelky podobné řešení nenabídly. U nás je to docela běžné, že s nově příchozími dětmi, které mají stejný problém rodiče zůstávají, aby si v jejich přítomnosti zvykly na nové prostředí a řád. Většinou stačí tři dny a je vše v pohodě. Pak se to i otočí a dítě pláče, že nechce domů ;).
In reply to Pro malého je to velká změna, by Savings
Přesně tak jsem to dělala i já a syn to zvládl dobře , nechápu jak ho muže paní učitelka nechat takhle vyplakat a nevšímat si ho, by mě utrhlo srdce kdybych byla pedagog.Přesně měla by ho nějak zaujmout, vím že je tam spousta dětí a mají práce hodně ale i tak by s adaptací měla pomoci.Domluv se a zůstávej s ním než se otrká .
In reply to Přesně tak jsem to dělala i by Vlastulka
Treba u nas zusta ve tride s ditetem sice asi jde, ale nedoporucuji to, pac pak nektere deti placou, proc tam ony nemaji maminku. Proto maji nektere skolky adaptacni tridy, kde dochazi primo s rodici vsechny deti na 2 hodky....coz je rozumnejsi, nez kdyz jde maminka do tridy, kde nema zadne dite rodice, muze to mit opacny efekt
In reply to Treba u nas zusta ve tride s by muf20
Ano jsou školky s adaptačními třídami, a o tom to je, někdo přišel na to, co je pro děti dobré. Je hodně důležitá taky spolupráce školka-rodič a ne jen rady typu, rozloučit, pusu a jděte..... ano jsou děti, které začnou plakat, ale jakmile maminka opustí prostor školky, tak přestane a jde si hrát jako by se nic nestalo. Ale jsou i děti, které takovou změnu nesou těžce a těm je třeba pomoct a nenásilnou formou je začlenit do kolektivu. Dětská psychika je hodně křehká, stačí málo a může být problém. Noční děsy nebo pomočování atd.... A ruku na srdce, kolika z vás se hned první den líbilo na 100% v nové práci, mezi novými kolegy, kde jste to neznaly a musely jste se zapracovat a zvykat si na nové věci..... první dny jistě nebyly zrovna příjemné a člověk má chuť utéct. A co teprve tříletý človíček, který je celou dobu s rodiči a pak ho šoupneme mezi ''cizáky'' a jdeme pryč?!? Naštěstí většina dětí toto zvládne s přehledem a v pohodě, a těm citlivějším je třeba pomoct a ne je nechat vyřvat a podobně.....
Ahoj..řeším něco podobného s malou..takže ti moc neporadím..sama nevím co dál....
Samozrejme kazda rada draha....na kazdy dite plati neco jinyho. Nas to nastesti zvlada, ale kdyz vidi dite, coo tam breci, tak ma ty snahy taky....takze reknu, proc places? Ten chlapecek/holcicka asi jeste nevi, jak to tu chodi, ze si budou hrat a tak se boji a placou, ty uz to znas, vis, ze pro tebe prijdu.......kdyz nekdy plakal cestou do skolky, tak jsem opet povzbuzovala, ale vidim, ze to ty delas, takze bych zkusila p. ucitelky, treba by pomohl jiny pristup. Docela se divim, ze ho nechali lezet, u nas to nehrozi, zatahnou do hry, hraji na klavir a dela se sranda.....
In reply to Samozrejme kazda rada by muf20
no to mě taky zarazila. on si na ně něco vymyslí, a oni skáčou. taky si myslím, že ho měli zatáhnout do hry, dát si s nim práci. on potřebuje pomoct rozjet se. sám to nezvládne.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
vím, že to bolí, je to těžké, ale neboj zvykne si, pracuju ve školce a věř že nastane ten zlom, někdy to trvá týden, jindy dva i déle, ale nakonec si zvyknou, můj syn musel hned spát, protože jsem musela do práce a nakonec to zvládl, byli slzy a já to těžko nesla, ale chce to čas, vydrž.............už jsem psala to samé do předchozí diskuze, jinak zrovna máme holčičku co brečí a brečí a brečí celý den, maminka nám řekla, ať sjme tvrdší, ale i bez ráznosti se to dá zvládnout, potřebují porozumění a ne tvrdost, držte se určitě to brzo pomine a připrav se, že po víkendu to bude zase drsné, ale pak určitě nastane zlom