Bojí se mravenců

18.05.2013

Ahoj, mám dotaz. Dcera 17 mesíců asi pred 14 dny videla venku na zemi mravence a hrozne se ho zacala bát. Nic ji nikdy neudelal, ani na nej nesahala, ale od ty doby rika cely den bih (bojím) a ukazuje si bud na ruce nebo na vsechno mozny co by mohlo pripominat na zemi mravence. Napriklad. vidi maly flicek na koberci a uz ji mam za krkem, ze se boji. Porad ji do kola rikam, ze mravenci sou hodny, ze nic nedelaji ze se bat nemusi. Ale uz mam obcas dost a za chvili se neudrzim a asi zarvu. Ale zase se bojim ji za to nadavat aby to pak v ni nevyvolalo nejaky pocit nejistoty nebo tak. Nemate s tim nekdo zkusenosti? Ostatnich zvirat se neboji jen teda ted tech co pripominaji mravence, takze maly pavouk, komar a tak. Diky

Kliknutím vložíte smajlíky:

ahoj, tím jsme si taky prošli. Nejdřív to byli vosy které zaměňovala s mouchama. Takže doma pořád ječela a schovávala se za mne jakmile viděla mouchu. Přecházela jsem to. Pak další jaro jí děsně vadili mravenci. To taky vřeštěla když je viděla venku na zemí. Kolikrát si i sundala ponožku že tam má mravence :s: . No a to jí taky přešlo. No a nyní se bojí žížal :s: . Takže klid. Nekřič na ní protože je to zbytečné a obrň se nervama :a:

v klidu, já jsem taky po..z pavouků jen ho vidim.Malýmu je 3a půl a nejdřív začali chrousti.Nalítavaj na chatě když se večer rosvítí světlo.Ale to viděl mě,jak u toho řvu. Pak se začal bát a když do něj narazil na houpačce,tak měl záchvat na 5 minut až se strachy počůral.a taky se štítí mejch vypadlejch vlasů.Mám dlouhý a třeba při koupání ho měl na ruce a začne řvát, mlátit kolem rukama,no magor :)takže pohoda...

Moje dcera (za týden bude mít 4 roky) se přesně od dvou let bojí much a to všech, pavouci, mravenci ani broucii ji nevadí, ale jak letí mucha, může se pominout, a trvá to dva roky a stále je fobie tu, jeli jsme v autě, ona v sedačce a u okýnka ji lítala ta pidiovocná muška, ta začla ječet a kdyby nebyla připnutá v sedajdě, vyskočí za jízdy z auta a to jí taky nikdo muchama nestrašil :s: asi je to normální tyhle různé fobie, tchyně mi říkala, že můj manžel se taky bál much, a teď se jich už nebojí :s: Já mám fobii z pavouků, ale strašnou, ale před dcerou se to sanžím všemožně tajit a nedávat to najevo, páč taky nechci, aby tím celý život trpěla.

In reply to by Jajda007

Taky jsem měla fóbii na pavouky a časem jsem se z toho nějak vyléčila. Možná zapůsobil můj šílený manžel, který na mě chystal různá překvapení - jako třeba, že mi dal do dlaně pavouka nebo mě držel, když ten pavouk lezl směrem ke mně. Málem jsem se po a pak jsem se s ním nebavila. Nicméně, možná to mělo svůj díl... :s: :s: :s:

In reply to by DenyPu

Vážně? já bych ho zabila, můj chlap ví co to se mnou dělá, tak to zkusil jednou když jsme spolu začli chodit a od té doby to radši nedělá, chápe mě :s: Můj brácha mi tohle dělal celej život co jsem bydlela u našich a nějak to nepomohlo, spíš bych řekla fobie se zvětšovala a zvětšovala. Mylsím, že teď už jsem na to stará se ji odnaučit, i když kdo ví, jedna moje sestřenka (není z ČR) ji měla taky a chodila na nějakej kurz protifobickej a prý ji to celkem pomohlo, tak třeba tu taky někdy něco takového najdu, ráda bych se toho zbavila, páč mě to dost omezuje ;)

In reply to by Jajda007

Ty kurzy určitě pomáhají. Je to jednoduchý princip...Mně v tomhle pomohla hodně i dcera. Nechtěla jsem svoji fóbii na havěť přenést i na ni, tak dělám hrdinku. A asi to dělám dobře. Malá tahá brouky, pavouky...Nikdy jí to nevadilo. Jen se nesmím toho pavouka leknout, když na mě někde vyběhne a nečekám to...To pak prostě vyjeknu. Taky nesnáším, když lezou nade mnou - to by na mě mohli spadnout a to mi fakt vadí... Ale jak říkám, když jsou u toho děti, tak dělám jako že nic...:s:

In reply to by DenyPu

to já se právě taky hlídám, páč jsem nechtěla, aby dcedra měla taky fobii, takže když mě doma zavolá že je někde pavouk nebo když někde leze, tak ho vemu vyhodím nebo zabiju a v klidu, ale kdyby po mě lezl jako nekontrolovaně, tak je po mě :s: Já dokonce loni v létě když jsem byla sama doma jen s dětma musela v noci vyhazovat z obýváku cykádu či co to bylo, bylo to neuvěřitelně velký, hnusný a hrozně to zvučelo, skákalo, to byl zážitek teda :s: Ale děcka naštěstí spaly :s:

Třeba jí postrašil někdo jiný. Ignoruj to, přejde jí si ho všímat, když na to nebudeš reagovat. Stačí říct jednou, že nic nedělají, dát si ho na svoji ruku, aby viděla, že nic nedělá...Ale mezi námi, oni ti mravenci úplně mírumilovní nebývají. Když jim vleze do mraveniště, poštípou ji ...Takže já bych to nehrotila, protože na jedné straně jí sice budeš tvrdit, že mravenci nic nedělají a na druhou stranu jí pak budeš vysvětlovat, že mravenci můžou kousnout, když se bojí... To nepobere. Náš malý se třeba bojí pavouků a to jsem ho nikdy nestrašila. Prostě mu nejsou sympatičtí. Dneska si třeba plnil bobříka, protože u ségry měli plyšového pavouka a on ho pořád sledoval. Tím, že byl pavouk hračka, tak jsem ho vzala do ruky a pak jsme si s ním hráli. Kdyby byl ale opravdový, vysvětlila bych, že tenhle jedovatý zrovna není, tak ho můžeme do ruky vzít, ale někteří jsou jedovatí a tak ty, které neznáme, nesbíráme. Stejně tak to máme s brouky...Starší s tím problém nemá, nemá fóbii na nic, jen si dává pozor, co zvedá...

:*8*: :help: Nadávat jí, že se něčeho bojí????
Většina jakýchkoliv fobií je naprosto iracionální, vznikají bezdůvodně a člověku, kterej se bojí pavouků, težko vysvětlíš, že k tomu není důvod. Buď jí oporou, většinou je to u batolat jen dočasná záležitost.

tak každé dítě se něčeho bojí.to je normální.moje dcera bude mít 4roky a učitelka mi říkala jak brečela strachy když ve školce kolem ní lítala moucha,prý úplně hysterak mela.a jinak mravenci,pavouci apod ji taky dělá strašný problém to dycky ječí.vysvětluju furt že jsou neškodni a nepomáha to.asi to chce čas.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka