vaše šestinedělí

12.09.2012

Ahoj holky,zajímalo by mě,jak jste prožívaly svoje šestinedělí.Já si ho moc neužívám,trápí mě taková únava a ospalost,že jsem ráda,když malou přebalím a nakojím,na njaké hraní nebo mazlení mi nezbývá energie a ani nálada a hrozn mě to štve,přitom malá je nespavec,budí se po šesté,usne kolem třetí a pak se budí po 2 hodinách,v noci po třech a to jsou jí teprv 4 týdny :-(.

Kliknutím vložíte smajlíky:

My jsme ve třetím týdnu a zatím mužu říct, že jedinný s čím bojuju je noční a brzké ranní vstávání na krmení, kdy se malej nezapomene ozvat v pravidelných hodinách (v tomhle je na něj absolutní spoleh, téměř na minutu). přes den si občas pobrečí, že ho bolí bříško, ale zatím se s tím oba srovnáváme docela rozumně. Snad se něco nepokazí :///:
Unavená jsem vždycky až kolem páté odpoledne a to většinou čekám až malej usne a vytuhnu na hoďku s ním. Jinak se mi daří jak mazlení, když je vzhuru nebo usíná, tak domácí práce během chvil kdy spinká. Ale kdo ví, jak dlouho se budu ještě takhle držet a kdy to se mnou sekne :///: V podstatě hned po příjezdu z porodnice jsem se vrhla na spárování dlažby v chodbě, co jsem před porodem nestihla dodělat. S manželem jsme totiž krátce před porodem započali menší rekonstrukce bytu :s:

já teda jsem ani skoro nezaznamenala,že nějaké šestinedělí bylo :) je pravdou,že jsem měla zlaté a spavé miminko,takže krom kojení a vycházky s kočárkem se pro mě skoro nic nezměnilo :) doufám,že druhé bude obdobné :one: ale jinak si myslím,že to co prožíváš ty je zcela běžné,zvláště,pokuď je miminko trošku náročnější... ono to vzájemné sladění se,kojení a zvyk na něco úplně jiného prostě vyčerpává,navíc se tělo dává dohromady po těhu a porodu,takže pokuď to jde,spi co nejvíc,klidně i s mimčem přes den,to přeci není nic,co bys nemohla :) dokuď máš jen jedno,tak to jde krásně,já chodila spát s malým normálně :) teď to bude horší ;)

ahojky to je naprosto normální.
Prví dítě-totální šok, kojení mi vůbec nešlo, v šestinedělí jsem dostala vysoké horečky a přišla o mlíko, byla jsem furt unavená a ubulená.
Druhé dítě - už pohodka, kojení-pořád boj, mimčo bylo víc spavé a i já jsem furt nebrečla, protože přce jenom jsme se musela starat již o první dítko, ale tatka to semnou lehké neměl, navíc se mi druhé dítko narodilo 1.9. a v půlce října mi začal druhý ročník VŠ :D takže fakt záhul :D Učila jsem se ve zkouškovém od 20- 23 a mezitím i 2x kojila :D
Ještě že exituje odsávačkal mi měli plnej mražák sáčků s mojim mlíkem, abych mohla na zkoušku :D
Když si na to vzpomenu ted tak se směju, ale tehda sem myslela že nedožiju :-)
Neboj bude líp :)

Tak nám šestinedělí končí za týden a jsem ráda! Docela peklo. Trvalo mi, než jsem si k malému našla cestu, teď je to moje láska krásná :h: ! Jinak probrečený, že jsem na prd máma, že to nezvládám, stesk po partnerovi, když byl v práci atd :(! Taky únava, ale nic s tím nenaděláme :s: ! Prcek se v noci budí jak kdy... Jsou noci, kdy kojíme čtyřikrát, někdy jednou...

Tak abych se přiznala moje šestinedělí bylo asi nejhorší období mého života byla jsembolavá nevyspalá a hormonálně dost rozhozená obdivuju manžela že neutekl :///: ale přešlo to unava zmizela rány se zahojily a ty šílený hormony vrátily do normálu a ze mě byl zase člověk :s:

první šestinedělí bylo šílené... půlku jsem ho probulela... pak už to bylo lepší :D
- únava... šok z dítěte, které bylo nevyzpytatelné... a budilo se na jídlo, kdy chtělo... prdíky, hlad, prdíky... no hnus velebnosti :D
druhé bylo jak procházka růžovým sadem... čekala jsem vše mnohem horší, ale Robísek mě nechal vyspat už v porodnici... chvíli jsme bojovali s kojením (respektive já bojovala, Robo spal, ať měl hlad nebo ne...), ale díky odsávačce se rychle laktace navýšila a ustálila a Robo od 3. týdne krásně přibýval... a navíc jen jedl a spal (2-5hodin v kuse) a to až do 4 měsíců, takže jsem ani nevěděla, že nějaké druhé dítě mám...
- prvního jsem nosila v baby vaku, byl strašně uplakaný, až do půl roka... druhého jsem prdla do postýlky nebo křesílka a už jsem o něm nevěděla...

In reply to by Kytiii

u nás to probělho podobně. S Jinďou byly ty začátky strašný, měla jsem pocit, že mi mateřství vůbec ale vůbec nejde, přitom byl po 2 potratech vymodlené dítko. Psychicky jsme byla úplně rozhozená zhruba 7 měsíců, pak jsem se vrátila na částečný úvazek do práce a to mi pomohlo. Konečně jsem totiž dělala něco, čemu jsem rozuměla a byla jsem v tom dobrá. S Dádulkou to byla úplná pohodička. Prvních pár týdnů jsem se fakt bála, že jí zapomenu doma až půjdu s Jinďou na prochajdu :s:

šestinedělí je období, které patří k těm stinnějším. Nevzpomínám na něj ráda. První týden jsem byla tak strašně unavená, jako jsem nikdy v životě nebyla. Házely se mnou hormony, takže jsem pořád brečela a byla přecitlivělá. Do toho syn byl hodně uplakané miminko, neustále jsem ho měla na ruce a neusnul jinak než v kočáru a musela jsem s ním jezdit, jinak se zase vzbudil. Kojila jsem každé 1,5 - 2 hodiny. Neměla jsem čas na nic, natož na jídlo. Byla jsem ráda, když jsem si do kočáru hodila jablko a při vození ho mohla sníst. Taky jsem za první 3 měsíce shodila všech 16 kg a za další 3 měsíce dalších 5 kg. Každý další týden po tom prvním byl lepší, ale obecně, první půlrok hodnotím jako šíleně vypjatý. Další zlepšení bylo po 13. měsíci, kdy chodil a začal si sám hrát, alespoň trochu, to se mi poprvé uvolnily ruce. Navíc, po 6. měsíci začaly problémy se spaním v noci, budil se i co hodinu a já vstávala třeba i 12x za noc. Takže druhý den jsem byla strašně unavená, usínala jsem při hraní s ním a neměla energii na nějaké blbnutí. Možná to je důvod, proč se do druhého dítka moc nehrnu :)

Na závěr povzbuzení: Neboj, bude líp, každým týdnem, měsícem. Ted je synovi 29 měsíců a je samostatný, je s ním sranda, domluvíme se a až na ten vzdor je to zlatíčko :)

Ahoj,
3 týdny z mého 6 nedělí jsme strávili s mimčem v nemocnici, kvuli vysoké žloutence. Tamější režim kojení po 3 hodinách byl po týdnu znát, takže jsem byla totálně unavená a hlavně v mírné depresi, že je venku nádherné babí léto a já musím být zavřená v nemocnici. Takže nic moc. Když nás pustili, tak ty další 3 týdny doma už docela ušly. Je jasný, že jsem se ani doma nevyspala a ani další týdny tomu tak nebylo, ale pomálu jsem si zvykala. Ještě mě fest bolela záda! Jinak porod jsem mela přirozený bez ničeho, takže jsem byla velice brzy fit, takže už na konci 6 nedělí sem jezdila na inlinech ;) Ta únava brzy zmizí, člověk si na nevyspání zvykne. :s: :a:

In reply to by wewebebe

ty jo,to skoro závidím,teda ten závěr samozřejmě,mně už malá týden přes den vůbec nespí,vzbudí se kolem 6té a pak usne až kolem 16té,mezi tím usne max na 5-10minut a hned je vzhůru,šije sebou,brečí,furt má hlad,plínek dáme za den aspoň 15,je furt počůraná,prdíky jí jdou krásně,odříhává,vůbec nevím,co ji chybí,jsou jí 4 týdny,takže se ničím nezabaví,zkouší kolotoč,pouštím lux,písničky,dávám na bříško,dudla mi plive,já se ráno stihnu nasnídat,obědvám třeba 2 hodiny a jinak zoufale přemýšlím,co ji může být,teď má teda trochu rýmu,dneska jsem jí naměřila 37,1 teplotu,ale to mi nepřijde jako teplota,že by z toho neměla spát :-( a nespí moc ani v noci,budí se max po 3 hodinách.

In reply to by xmedulinek

Mužu jen potvrdit zavinování nám hodně pomáhá malého večer po koupání zavinu ukonejším a spinka až do dvou hodin do rána než usne pokoká si v klidu v postýlce a tak to máme pravidelně každý večer doporučuju zkusit najdi si na netu Karprova metoda

In reply to by xmedulinek

růstový spurt a zřejmě k tomu bolení bříška (nemusí se jednat o prdy, ale o koliku) - zkus vynechat mléko a mléčné výrobky a během kojení si prsa několikrát prostřídej (ne jen jednou levé a jednou pravé - alespoň 2x obě, tak vytáhne i dostatek zadního tučného mléka)...
pokud ji nezavinuješ pevně ručky k tělu (ideálně plenkou na tři cípy), tak to taky zkus - nebudou ji rušit jejich reflexivní pohyby (do 2-3 měsíců dítě neví, že má ruce!!!!)
a taky se může bát, tady pomůže nošení (babyvak, šátek) - budeš mít obě ruce volné a dítko bude spokojeně spinkat za tlukotu tvého srdce :D

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky