Jak jste prožili první trimestr těhotenství?
Ahoj holky. Jsem tu nová. Zrovna končím 6. týden těhotenství. Otěhotněla jsem nečekaně/neplánovaně, jelikož mám už dva klučíky (skoro 6 let a 3 roky). Dost mě to zaskočilo, ale rychle jsem se s tím smířila, manžel byl nadšenej a moc se těší. Problém vidím v tom, že dlouhodobě užívám antidepresiva na úzkostnou poruchu, které se sice mohou v těhotenství v nezbytném případě. V loni jsem se psychicky složila pod tíhou starostí (rozvod rodičů apod), ale díky svému doktorovi jsem se úspěšně postavila na nohy a jsem to zase já. Teda až do tohodle týdne. Dřív jsem se všemu smála a tenhle týden se nepoznávám. Pořád se mi chce strašně brečet, aniž bych měla důvod, jsem nesoustředěná, strašně unavená. Moc tyhle příznaky z minulých těhu neznám. Jsem z toho zaskočená. Miminko si chceme nechat, potrat bych psychicky nezvládla. Mám velký srdce, miluju lidi a rodinu kolem sebe - čím víc lidí/dětí tím líp. Ale teď se sama v sobě nevyznám a bojím se jestli to zvládnu. Prosím napište mi svoje zkušenosti s psychikou během těhotenství, potřebuju s někým na stejnou loď. Díky všem.
In reply to ahojky,já měla v prvním těhu by lucininenka
Tak přesně tohle mám a docela mě to rozhodilo. Chvílema se těším, pak mám zase strašnej strach jestli to zvládnu. Navíc mám nadváhu, tak trnu hrůzou kolik přiberu, aby mě unesly nohy. U prvního těhu jsem přibrala 23 kilo a ty mi zůstaly. U druhého mi bylo tak blbě, že jsem prozvracela první čtyři měsíce a zhubla asi šest kilo, který jsem pak nabírala po celý těhu zpátky a nechala je v porodnici. Teď mám sice nechutenství na nezdravý jídla (smažený, sladký), jím hodně ovoce a zeleninu, ale váha stojí a ani se nehne. Připadám si jak v osmém měsíci. Pohybu mám teda teď o dost míň, protože jsem děsně unavená. Počkám si co mi řekne gynekolog, jdu tam 20.srpna až se vrátí z dovolený. To budu v 8 týdnu.
In reply to Tak přesně tohle mám a docela by misa0509
no jo holt,pokaždý je něco :) já zase mám jinak těhu naprosto bezproblémový,neznám ani zvracení,ani žádné velké nevolnosti,žádné krvácení,ani žádný strach o děti,tak jsem holt měla blbý nálady :) ale přešlo to fakt samo :) zase po porodu jsem to třeba vůbec nepoznala :) takže je to fakt těhotenství od těhotenství :)
Holky díky. Dodaly jste mi naději, že se to zlepší. Odpoledne jsem měla trochu energie, tak jsem řádila s dětma a docela to ze mě spadlo. Mně se včera únavou i všechno míhalo před očima, přišlo mi že se mi hýbou i těstoviny v talíři, jak mě boleli oči. :00: Trochu mě to vyděsilo a začala jsem panikařit... Právě na to se léčím - úzkost a panická porucha. Sice jsem už od tohohle měla klid, ale s tím těhotenstvím se mi ta psychika trošku rozhodila. V pondělí posypu k dr. Snad mi nevynadá, že jsem si dovolila otěhotnět a narušovat mu léčbu,ale já to fakt neplánovala. :O Věřím že si toho třetího mrňouse užiju uplně nejvíc, i kluci se už těší. Pořád otravovali, že chtějí ještě bráchu nebo ségru, tak se jim to splnilo syčákům. Jestli se na mě s manželem nedomluvili. :s: Moc vám děkuju za milé přijetí a utěšující slova. :k:
Já jsem byla akorát hodně unavená a chtělo se mi pořád spát. jinak jsem chodila do práce, takže si myslím, že tam na to člověk nemá čas tolik přemýšlet a rozebírat jeho stavy. a taky to člověku lépe uteče a přijde i na jiné myšlenky, než jen kde ho píchá nebo bolí. samozřejmě musí mít práci, při které se dá do ní chodit v těhotenství. přeji ti krásné těhulkování, užívej si to, tak rychle to uteče. přála jsem si to mít už za sebou a teď bych ráda bříško ještě nosila. :)
Čekám čtvrté, nejstarší bylo tenhle týden šest, všechny plánované, o všechny jsme se "snažili", ale pozitivní test jsem ve třech prvních případech obrečela- :s: byl to takovej neopodstatněnej hysterickej záchvatek. Každý těhoteství je jiný, poučky z knížek na ně moc neplatí. Někdy zvracím až do pátýho, někdy mě celý těhotenvtví trápí záněty močových cest, někdy mám otoky, pálení žáhy a tak.
Rozhodně na žádný těhotetví nevzpomínám jako na bezproblémový.
Výkyvy nálad a přecitlivělost k těhoteství taky patří. Ještě před pár týdny jsem tu vrčela jak tygr, rozčilovaly mě hlasitější zvuky, kterých si s třema dětma užívám :s: :s:
Určitě užívání léků i své pocity prober s gynekologem i s psychiatrem.
Hodně štěstí! :a:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ahojky,já měla v prvním těhu to samé-a to jsem se nikdy s psychikou neléčila :00: bylo to hrozné,nejen strašné nálady,neustálé brečení,ale hlavně jsem se na mimi vůbec netěšila,měla jsem z toho hrůzu,prostě bylo to hrozné :00: navíc jsem to ani nemohla nikomu říct,manžel byl děsně rád a okolí by si ťukalo na čelo,protože dítě bylo chtěné a půl roku "vyráběné" :) každopádně pak to přešlo,všechno se srovnalo a nakonec jsem se dočetla,že v prvních třech měsících jsou tyto pocity celkem běžné,je to způsobené hormonálními změnami a je to úplně normální.Tsakže bych počkala,jestli to přejde,pokuď ne,tak to pak řešit dál... každopádně v druhém těhu jsem tohle vůbec neměla :n: