mám toho dost!!!

hojky,já tě chápu. dokud mi dr, nenařídil klidový režim a šetření se tak bych taky lítala jak šuspajtl.ale miminko je mi přednější než umýt kupu nídobí a vytřít a umýt okna ap. běžný úklid jsem zminimalizovala na mytí nádobí večer,praní a žehlení obden a drahý at si chuchne.. kupodivu mě pomohla nevlastní mamina,že když jsem byla nachcíplá přijela,udělala mi nákup,vyprala,vyžehlila..byla skvělá i když neslibovala pomoc jako někteří.. ale dokáže to nasrat. to je jasné.

Jj, taky jsem hotová, když nic nestíhám, nemůžu, je mi mizerně na těle...Je blbý, když v tu chvíli nikdo nepomůže. Pak má člověk vztek a pocit, že je na všechno sám. Každopádně v jednom mají pravdu - přejde to :s: Já zase s našimi dětmi už 3. rok nespím. Už se to na mě začíná podepisovat. Jsem ráda, že funguju a mám vztek, že nestíhám, tak jak bych chtěla. Nemám tolik času si s dětmi hrát, protože jsme pořád nemocní a tak lítám kolem bolístek a pak kolem vaření a domácnosti. I když si chvilku pro malou najdu, tak zase s miminkem na ruce a to je taky na prd - to se tolik blbnout nedá. :( Už se těším, až budeme konečně všichni zdraví. :O

jj, to je přesně ono. teď mám depky z toho, že su neschopná, jelikož nesmím nic dělat, su nachcípaná a pak budu mět depky z toho, že nic nestíhám a su unavená a vyčerpaná z toho, že děti nespí, bečí, sů nemocní ... je to takový blbý kolotoč. zrovna sem chtěla napsat, jak mě taky pěkně sere, když neustále poslouchám, jak je můj manžel skvělý, že to tak zvládá a jak pomáhá, ale nikdo už neřekne, jak skvělá su já...

Jj, je to všude stejný. Akorát já zase poslouchala, ajk je skvělá kamarádka, která chodí do práce od roka malé - bere si ji s sebou, má naklizeno, ... Super! Ale už nikdo nevidí, že jí to dítě spalo přes den i v noci, že si sama vyhrála i hodiny v kuse...Štve mě to dodnes! ;) O to víc neschopná si připadám. Zrovna teď taky. Furt nic nestíhám. Dnes to bude asi tím, že tu místo uklízení dřepím a píšu - relaxuju... :s: Kašlu na všechno. Seberu děti a zabouchnu dveře. Jedeme k ségře. Děti si pohrají a já si odfrknu a načerpám trochu energie na ten bordel tady! :P Každý den je to totéž. Uklidím a do hodiny je to tu zase. Malý blinká, takže hory prádla, na podlaze fleky, jak jsem utírala blinkání - máme plovoučku, takže bych to musela vytřít celé znovu. Malá neustále něco tahá, bordelaří. Buď zešílím nebo si konečně na to zvyknu :s:

upřímně se přiznám, že kolem mě buď žijou "supermámy" nebo jsem nějaká ještě neorganizovaná či co, protože mi připadá, že všichni kolem mě to zvládají líp jak já a přitom já mám zlatý dítě...spí na povel, vyhraje si sama (bohužel teda jen do chvíle, kdy se zvednu ze židle nebo z gauče a chci jít něco dělat :-D to se mi hned začne motat pod nohama, protože chce vidět, co dělám a navíc je přecijen malinko závislá). navíc když pak slyším ty moje sousedky jak drbou jedna druhou, že nevaří, nepere nebo neuklízí dost, tak si řikám, co se asi tak říká o mně, protože já si na nic nehraju a klidně prozradím všem, že sice vařím pořád, ale třebas žehlení si ordinuju nejvíc jednou měsíčně, kdy vyžehlím i 10 praček naráz, ale s tím, že na to prostě mám náladu a tedy mě to i baví :-) jenže tady žehlej dvakrát týdně a pak z toho dělají hodinový téma u kafe, jak je otravuje a tak :-D :-D :-D nejsem ještě připravená ani dřít 24 hodin denně a už vůbec ne o tom zbytek života dokola mluvit :-D takhle si svůj život nepředstavuju, ale i tak mám občas pocit totální "nedokonalosti" :-D

jooo, tak tohle by mě taky štvalo! ono by stačilo, kdyby tě občas někdo pochválil a né, aby tě furt někdo tak hecoval. já sem taky říkala, můj manžel je opravdu šikovný, stará se, ale nikdo už nevidí, že mu to musím říct, že sme tak prostě už sehraní, oba děláme věci dohoromady, společně. on dělá nějaké věci na víc, já dělám zase jiné věci na víc ... a ten neskutečný bordel??? jooo, tak tohle mě strašně štve, hlavně teď. su z toho hrozně nervózní, když to vidím, ale zase kdybych teď šla a pustila se do toho, tak mě bude zase zle a bolet břicho... sů to hrozné stavy!

ten můj donedávna pořád pyskoval, že mi úklid proti němu trvá moc dlouho a tak jsem se jednou naštvala a řekla, že si půjdu s malou odpočinout ven já a on že za mě může uklidit to, to, to, a to, a tohle uklidit takhle a tamto umýt tak a když zjistil, co všechno dělám ještě k základnímu úklidu, tak radši šel ven sám a já si uklidila po svým a ještě získala slib, že už ohledně úklidu remcat nebude, že asi přecijen vím, co dělám :-D no jo, když oni ty chlapi mají asi genetický daný, že drobný věci nevidí :-D to jen teda k těm chlapům a sehranosti - můj hlídá malou a já dělám rychlošůrování, aby barák vypadal jako barák...
chápu, jak tě bordel musí vytáčet, taky na to hodně trpím, když neni všechno echt, jsem vzteklá jak tygr v kleci, ale u tebe jsou prostě důležitější mimískové a nazdar, konec diskuze :-D

jojo, tak takto je to i u mě. jak není prostě pořádek, tak mě to hrozně deptá. a můj manžel už taky radči mlčí. jediné štěstí, že je tak splachovací, občas to se mnou nemá lehké, obvzláště teď v tomto období. si vzpomínám, jak říkal při malé, ještě jedno těhotenství a pak už budeš zase normální člověk :s: ale kdyby on jenom věděl, jak je to kruté a že to prostě nejde ovládat, to prostě žádný chlap nepochopí.

JO, JINAK MOJE MAMKA MÁ NA TU POCHVALU DOBRÝ RECEPT - KDYŽ MĚ NIKDO NEPOCHVÁLÍ, MUSÍM SE POCHVÁLIT SAMA. TAKŽE KDYŽ PŘIJDU, ŘEKNE MI, JAK KRÁSNĚ ZORALA ZAHRÁDKU, JAK SI VYDRHNULA BYT... SUPER!:s:

NO, JÁ ZASE NA ZAČÁTKU TĚHU TAKY NEMOHLA NIC DĚLAT. BYLO MI 4.5 MĚSÍCE POŘÁD ZLE. :n: DOVEDEŠ SI ASI PŘEDSTAVIT, JAK TO U NÁS VYPADALO. VYTÍRALA JSEM TŘEBA PO TÝDNU, O PRACHU NEMLUVÍM...S MALOU JSEM SI HRÁLA, JAK TO ŠLO - VĚTŠINOU TAK, ABYCH SE NEMUSELA MOC HÝBAT...PROSTĚ TO NĚJAK PŘEŽIJETE, I KDYŽ TI TO BUDE MOŽNÁ PŘIJÍT NEKONEČNÉ. TAKY JE NA HLAVU, KDYŽ V TOM BORDELU MUSÍŠ EXISTOVAT. TO ŠTVE DVOJNÁSOBNĚ :00: NEJLEPŠÍ JE NĚKAM NA CHVÍLI VYPADNOUT A ROZPTÝLIT MYŠLENKY. SICE SE DO TOHO ČURBESU VRÁTÍŠ, JDE TO VŠECHNO LÍP. :s:

jééé, tak to já se chválím dost často, když to neudělá nikdo, tak aspoň sama se musím pochválit.jinak já to měla na začátku taky tak, no toto těhu mi bylo zle jenom do 14tt, pak to bylo ale super a od toho 23tt je to zase na houby. já nesmím absolutně nic dělat, pač prcci sou už docela dost nízko a taky mě strašně moc tvrdne břicho, takže nezvládnu ani nějaké dlouhé pochody, teď už nedávám ani běžný nákup v obchodě, kam teda musím dojet autem, jelikož mě to břicho hrozně bolí a táhne. no su prostě neschopná. při prvním těhu jsem musela ležet celé těhu, ale to nebylo tak hrozné, protože sem se nemusela starat o malů a starala jsem se jenom o sebe. no upřímně ti řeknu, že už bych ráda porodila, ale je ještě zatraceně moc brzo, takže to musím nějak vydržet. já nevím, proč to ta příroda tak zařídila, když sem měla problém při malé, že nám teď nadělila dvojčata. ale pořád dokola si opakuju, že nejsu na tom tak špatně a může to být mnohem horší.

No je to pech. Já u první taky nemohla nikam pořádně chodit. Taky mi pořád tvrdlo břicho. Ale u druhého těhu jsem to měla naprosto jinak. Pohodička, chodila jsem si daleko, jak jsem chtěla, pracovala jsem na zahrádce, tahala malou. Hold každé těhu je prostě jiné. Moc držím pěstičky, ať je všechno v klídku. Hold to budete muset nějak přežít. Už jen pár týdnů :) Pak ti tedy ale ještě nezávidím ten blázinec, co přijde. Já si to ani neumím představit. Už teď nestíhám pořádně nic, natož kdybych měla Ondráška 2x. Kdyby mi tu brečeli s kolikami dvojnásobně, asi bych už byla totálně zralá na psychárnu. Ale to nebude Váš případ. Vy budete mít určitě hodná klidná dvojčátka :s:

:s: tak s kolikama počítám, ale si říkám, že to přejde rychlo, nebude to trvat věčně a hlavně, já budu moct normálně fungovat, teda doufám, že mě porod moc neodrovná, ale aj když jo, tak to bude jenom na chvilku.

a dáváš mu nějaké kapičky? zkoušela si i ten nový espumisan? no u naší malé to v těch 4 měsícoch byl hlad. já ji plně kojila, ale pak sem dostala tak silné měsíčky, že mě to mléko zřídlo a bylo ,,hladové" takže sem se na kojení vyprdla a nasadila bebu sensitivku a byl okamžitě klid a my spali 4 hodiny v kuse!!! malá na koliky hrozně trpěla, byla to opravdu hrůza, strašně nerada na to vzpomínám, protože to bylo jak z hororu. do těch jejich 4 měsíců spala max. 2 hodiny v kuse a i to bylo moc. byly hrozné tropy, takže byla furr žíznivá, pak hladová a mě strašně moc stříkalo mléko, takže ona se vždycky tak nalokala rychlo, že pak byly ty koliky a byl to hrozný kolotoč. fuj, už to nechci zažít! počítám s tím, že koliky budou kluci mít, ale jenom se modlím, aby to nebylo tak šílené jak u malé a pokud ano, tak okamžitě nasazuju bebu.

no vidíš, ten můj sice malou hlídá celkem často a rád, ale místo odpočinku obíhám prace, na který s ní nemám čas...jenže ten můj se pak diví, proč jsem furt nasraná, když jí hlídá, ale tu práci prostě nevidí...oponuje svojí prací, že taky maká (jo, ale jinde než doma, mně sice pomůže, když potřebuju - třeba nádobí po vaření, abych měla čas se taky najíst toho, co celý ráno klohnim :-D, ale v chlapských pracích se neangažuje vůbec, takže měsíc čekám na sestavení nábytku, navrtání děr na obraz z Vánoc, lišty do obýváku a nášlapy na schody tu leží už půl roku :-D). Nemluvě o faktu, že víc než práce sama (kterou mám vlastně i ráda) mě sere ta rutina, ze který ne a ne vypadnout - žádnej čas na vlastní myšlenky, žádnej osobní prostor, žádný soukromí, protože nikdy nejsem doma sama, pokud neuklízim...když na návštěvu, tak s dítětem a chlap si doma sedí na počítači nebo u telky. když na dovču, tak v létě pojedu s malou sama (teda, aby to blbě nevyznělo, jedeme všechny maminy samy s dětma, protože chlapi se tam nevejdou a my ženský si naproti tomu zase pomůžeme, takže svým způsobem to odpočinek vlastně bude, ale jde o princip, protože přítel pojede na dovču sám (v jiným termínu) - s tím teda taky nemám problém, jenže to už takhle budou dva týdny jeho dovolený a dva týdny mojí práce :-D a já zase nezískám ani minutu vlastního prostoru)

Tak to máš taky dobrý.... Já jsem teda byla vytočená dnes,s přítelem jsme se nějak chytli. On mi řekl,že bych už potřebovala do práce ,nebo mezi lidi,že doma přemýšlím jen nad kravinama. Já mu řekla ,že jsem na mateřské,tak asi doma musím být. A když mu řeknu,že bych si šla s holkama někam sednout,tak to nepřipadá v uvahu. Tak teda nechápu jeho myšlení. Přes den chodím s malou ven,ale jakmile si chci jít někam sednout,tak to ani náhodou. Za ty 2 roky ,co malou máme jsem byla asi 2x sama bez něj,a to byl ještě ke všemu firemní večírek.

no, tak to bych teda řádila, protože i když si stěžuju, jsem na tom pořád o dost líp. Já si občas někam vyjít můžu...sice nejčastěji v době, kdy malá už večer spí, že se slezeme s holkama u některý na víno, takže to můj chlap má bez práce, protože dcerka spí jak poleno, budí se jedině při zubech a to vždy stejně jen po půlnoci, dřív ne...pákrát jsem mohla vyrazit sama na nákup (už i to je pro mě dovolená :-D) a chodím teda každou neděli cvičit, přičemž hned po cvičení máme střídání a on jede hrát závodně šipky...takže se fakt jdu jenom procvičit, ale nějakej pokec (všechny ženský ještě chvíli aspoň okouněj, probíraj, co kde kdo a já letim jak splašená domů) je fakt, že aspoň to málo, co jsem si vydupala, je pro mě super, bez toho bych si fakt už hodila mašlu...tomu tvýmu bych teda něco řekla, být tebou....pak se nedivim, že si myslí, že myslíme na kraviny, ono to totiž leze na mozek, když je člověk moc dlouho zavřenej doma...

no, tak to bych teda řádila, protože i když si stěžuju, jsem na tom pořád o dost líp. Já si občas někam vyjít můžu...sice nejčastěji v době, kdy malá už večer spí, že se slezeme s holkama u některý na víno, takže to můj chlap má bez práce, protože dcerka spí jak poleno, budí se jedině při zubech a to vždy stejně jen po půlnoci, dřív ne...pákrát jsem mohla vyrazit sama na nákup (už i to je pro mě dovolená :-D) a chodím teda každou neděli cvičit, přičemž hned po cvičení máme střídání a on jede hrát závodně šipky...takže se fakt jdu jenom procvičit, ale nějakej pokec (všechny ženský ještě chvíli aspoň okouněj, probíraj, co kde kdo a já letim jak splašená domů) je fakt, že aspoň to málo, co jsem si vydupala, je pro mě super, bez toho bych si fakt už hodila mašlu...tomu tvýmu bych teda něco řekla, být tebou....pak se nedivim, že si myslí, že myslíme na kraviny, ono to totiž leze na mozek, když je člověk moc dlouho zavřenej doma...

:? teda to em chlap rict tak ma panvicku obtisklou na tvari :s: :s: :s: :s: :s: jsem taky tehule 28tt a chlapa na montazi takze nebyt babicky nemam do maleho jedinou minutu klid...a jeste aby prijel domu a tohle z nej vypadlo,,,,to by se rychle azse pakoval zpet:))) :s: :s: :s:

no vidíš, já poslouchám, že dělám prd, i když nejsem těhotná :-D někdy si připadám jak blbej exot, že mám jenom jedno dítě a pořád nestíhám - nebo mám pocit, že furt nestíhám...a ještě ty řečí!!!! no děs!!! taky jsem jako odplatu donutila už toho svýho, aby se větší část běžných prací naučil a když si to zkouší provádět sám, poukazuju na nedokonalosti ve výsledcích, kterých se já nedopouštím...bohužel ale méně viditelný činnosti, jako tepování židlí, mytí oken, utírání prachu a třídění "skrytýho" bordelu (starý časáky ve stojanu, stará pošta, potřebná dokumentace, která se musí založit - ten můj v ní dělá hroznej bordel; přerovnání přihrádek, kde se původní systém proměnil na chaos - kořenky, drogerie v koupelně; vymytí boxu na hračky, kde malá mezitím vyrobila skládku drobků, a tak dál) pro něj pořád zůstávaj neviditelný a v jeho očích jsem hodinu nedělala nic :-D :-D :-D no, lepší to asi už nebude :-D

jo, přesně tak...můj chlap sice má často fůru řečí o věcech, o kterých ví zhola prd, ale když mi bylo opravdu zle, sotva jsem dýchala a do toho se snažila udržet si kojení (během zánětu průdušek se mi bacil nějak dostal i na bradavky a ty mi zhnisaly, takže krom nižší tvorby mlíka jsem ještě trpěla i takto a to ještě další 3 týdny po nemoci), vzal si dovču na tak dlouho, dokud jsem nebyla funkční...vařil dle podávaných instrukcí, praní a žehlení stálo, úklid se šulil a ve chvílích, kdy mi pod tíhou léků bylo líp, jsem něco pofackovala i já...když může jeden chlap, můžou všichni...jak říkáš, občanku mají všichni a určitě to daj :-D

no manžel se snaží, ale zdá se mi, že to prostě nechápe. říkala sem mu, že by si měl vzít paragraf a už zůstat doma, ale on mi řekl, že nemůže kolegy nechat na holičkách, takže to uděláme tak, že si bude přes týden brávat dovolenů a o víkendoch si malů budů brávat babičky. teď je víkend a já su doma s malů a solidně nachcípaná, jedna babička je nemocná a druhá se nějak nezajímá a já jsem bohužel ten tip člověka, co ze sebe nechá sedřít kůži než aby někoho prosil o pomoc, jelikož nechcu nikoho otravovat. myslela sem si, že stačilo říct, že musím ležet, jinak mě zavřů do nemocnice, naznačuju, že už to nezvládám, ale prostě je to každému ukradené.

Oni to ti chlapi taky nechapou asi moc,ja jsem taky podruhe tehu,maly je teda docela aktivni,porad me chce nekam tahat,neco ukazovat,nosit se,ale k tomu tatu nechce,jen me.takze musim od prace jit s nim,a pak teprve delat.ted se mam taky setrit,jsem hodne na zacatku tak aby se mimi uz udrzelo.ale maly me fakt nenecha,porad mi chce skakat po brichu,delat blbinky,lezate mi na brichu,...tak se to snazim korigovat.jinak kdyz si reknu o pomoc,je to taky jako kdybych hazela hrach na stenu :n: My babicku na starani se nemame,takze vsechno musime zvladat sama,tak jsem sama zvedava jak to dopadne :)

bohuzel to nekdy dojde az kdyz te do te nemocnice zavrou:((pak vseci kolem zjisti ,....ze to je orpavdu vazne:((a ze si nevymejslis:((drzim pesti aby se vsechno brzy srovnalo a vy ste vydrzeli co enjdele..