Tak jsme konečně doma!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

04.02.2008

Ahojky holky...Tak jsem vás přišla pozdravit. Jsme po 7 dnech doma a jsem neuvěřitelně šťastná....Jak to všechno začalo? 28.1. jsem šla rno do poradny a po natočení ozev srdíčka se mi udělalo najednou strašně zle. Byly to křížové bolesti a já se tam klátila k zemi. Doktorka mě přesto poslala domů a já jela tramvají přes půlku města.Z té cesty si moc nepamatuji :o)))Objednala mě na kontrolu na ten stejný den, kdyby to náhodou přišlo (porodní cesty se neotvírali), tak jsme tam večer jeli. Bolesti nepolevili, tak si mě tam nechali. Byla jsem pěkně naštvaná, že to nejsou ty potřebné bolesti. Dávali mi prášky a injekce od bolesti, ale to vždy pomohlo jen na chvíli. Domluvili jsme se tedy, že malý je veliký a měl by už jít na svět, tak že bychom to 30. 1. zkusili vyvolat. Toho dne ráno mi dali čípek na vyvolání, kontrakce se trochu rozjeli, ale nebylo to ono. Ozvi srdíčka už nebyli ideální, tak jsme ještě čekali. Kolem 9:00 mi píchli vodu (Bála jsem se toho, ale není to nic strašného) a od té doby to začalo. Kontrakce po 2 - 3 minutách a připadali mě nekonečné. Musela jsem být napojena na přísroj, co měřil srdíčko malého a musela jsem ležet. V té době za mnou přišel manžel. Byla jsem moc ráda a myslím, že jsem i na něj moc příjemná nebyla. Vadilo mi všechno. Pak jsem uprosila doktorku, ať mi to aspoň na chvíli sundá a šla do teplé sprchy. Moc to nepomohlo a nebavilo mě tam stát. Po půl dvanácté to nabralo rychlý spád. Přišel doktor, že je zkalená voda, na ty kontrakce, jaké jsem měla jem už prý dávno měla být otevřená a já byla jen na 1 prst, tak jsme jeli na sál Pro mě to bylo vysvobození. Myslela jsem, že se budou ptát, jestli chci celkovou narkózu nebo jen epidurál, ale neptali a hned mi píchli epidurál a já s nimi vtipkovala. Pěkně se při vytahování našeho cvalíka nadřeli :o))).Manžel tam byl se mnou a bylo to krásné. Pak mi malého na minutku ukázali a šli i s manželem dělat vše potřebné. Převezli mě na pokoj a já musela 24 hodin ležet na zádech. Malého jsem u sebe měla až 3 poporodní den...Jak jizva přicházela k sobě nebylo to nic příjemného, ale já byla šťastná, že už je to za námi. Každou chvíli jsem plakala (hormony dokáží udělat pěknou paseku). Ale byly to slzy dojetí, štěší a všeho krásného. Až na to, že nám dělá problémy kojení, tak je vše O.K a ten ač bolestivý a nezapomenutelný zážitek bych si klidně zopakovala....Ta bolest se fakt zapomíná.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky