Jsem úplně bezradná.Nemáte některá radu?

31.05.2009

Moje pětiletá holčička začala z ničeho nic,ve středu ráno,plakat a když jsem z ní po půl hodině přemlouvání dostala co se děje,tak mi odpověděla,že si říká sprostá slovíčka.Tak jí povídám,ať je neříká,že je to ošklivý.Od tý doby se tahle situace opakuje i několikrát denně.Dneska mi dokonce řekla,opět po půl hodině utírání slziček a přemlouvání,že mi chtěla říct,že jsem blbá.Tak se jí ptám,jestli ví,co to znamená a ona odpověděla,že ne.Tak jsem jí to vysvětlila a řekla jí,že už to nikdy nechci slyšet.Večer z ní zase vypadlo,že všechny dospělé,které zná,jsou blbí.Vždycky strašně brečí.Zkoušela jsem to po dobrém,po zlém a nic.A když jí řeknu,že to nechci slyšet,tak ječí,jak praštěná a pořád za mnou chodí,že mi to musí říct.Už nevim,co mám dělat.Tohle se stává i 15x denně.A neni jen u těch blbých lidí.Přitom spolu máme hezký vztah a nikdy takovéhle problémy nebyly.Já už fakt nevim.Máte někdo nějákou radu? Děkuju,že jste si to přečetly až do konce.

já teď s malým prožívám něco podobného. ale s tím rozdílem, že on na mě klidně zakřičí, že jsem blbá, když se zlobí nebo se mu něco nedaří. pak propukne v pláč. ono to bude asi i tím věkem, dost je láká sexualita, sprostá slova slyší na každém kroku a v tomto věku převládá slovní agresivita.
asi bych jí za to tolik neplísnila a spíš zkusila odvést pozornost. říct jí, ať myslí na něco jiného, hezkého. zazpívat písničku, přečíst si s ní pohádku, pak namalovat obrázek na téma, o čem jste četly. ať vypráví, co se jí dnes líbilo atd. teprve když by nic nepomáhalo a opakovalo by se to, trvaly ty projevy déle, zkontaktovala bych dětského psychologa. co třeba učitelka ve školce, jak je komunikativní? děti si tam mohou nadávat a tvoji malou to pak třeba trápí, že ta slova slyšela a chce je používat, na druhou stranu asi tuší, že to není správné, tak pláče...
přeji hodně sil a vzájemného pochopení! :a:

Neváhala bych s dětským psychologem!!! Může jít jen o nějaké ošklivé zážitky ze školky co si tahá domů a neumí se s nimi vypořádat, ale může to být i psychická nemoc - nutkavé chování dělat něco co nechce. Nepodcenila bych to!

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Děkuju za rady. :j) Snažim se s ní o tom mluvit a řešit to.Ale je to těžký,když takhle za vámi přijde třeba 10x za den.Už mi docházejí síly a občas jí i vynadám.Je nějáká rozhozená a já nevim,jak jí pomoct.To mě na tom trápí nejvíc.

my jsme meli pred casem doma neco podobneho, az na ten plac, ten prisel az potom. :) a nebrecel jen maly, ja jako tehulka jsem to obrecela taky :) Honzikovi byly v lednu 4 a od zari chodi do skolky. V te tride maji vekove smisene deti, coz je fajn, mali se uci od vetsich a vetsi se uci starat a pomahat tem mladsim. No a maji tam chlapecka asi mu jsou tak ty 4 roky taky, se kterym jsou od sameho zacatku, co v zari nastoupil problemy. Ublizuje detem, a to i tem starsim predskolakum, proste deti o hlavu vetsi se ho boji, kouse je, uz pokousal i pani ucitelky a pana skolnika... no a navic mluvi sproste. Me taky doma obcas nejake to slovicko v rozcileni ujede, u tchanovcu se to obcas taky tolik neresi, moje mamka by zas tohle netolerovala, hold kazdy jsme nejaky. Takze doslo na to, ze nas Honzik nazval tatu ty hajzle, byl teda pretazeny a mel uz davno spat, ale proste doslo na konflikt, a padlo tohle slovo. Takze si to kluci vyrikali mezi sebou, dosli i k tomu, ze takhle a i dalsi slova rika prave ten chlapecek ve skolce. No a druhy den se situace opakovala, jen jsem to byla ja a byla jsem nazvana idiotkou, navic jeste u nas byli na navsteve partnerovi rodice, takze se to stalo pred nimi. Honzikovi jsme to pak s pritelem opetovne vysvetlili, ze i kdyby takhle mluvilo 100 deti ve skolce, ze mu tohle tolerovat nebudeme, odebrali jsme mu i hracky a dvd pohadky, samozrejme jen nacas, a od te doby je klid. Proste tohle prijde casem na kazde dite, ktere se s tim nekde setka.
U te vasi holcicky, je ale na zamysleni ten plac a strach. Nam Honzik taky pak doma brecel a rikal, ze jim ten chlapecek ve skolce ublizuje, a rika ze je zabije, zastreli a takove veci, taky z toho byl zmateny a mel strach. Ale uz snad dobry.
Ta vase mala chodi do skolky? Pokud ano, urcite se poptej pani ucitelky, i jinych maminek. A pokud ne, tak zapatrejte ve svem okoli, s kym si mala hraje, kde to asi tak mohla slyset, na jake pohadky se diva, z ceho je ten plac a strach? Pripadne bych s ni zasla i k detskymu psychologovi, urcite by vam poradil. Ono to treba odezni casem samo, ale kdovi, a taky nevis, co za tim je a z ceho to prameni. Skoro mi to prijde, jak kdyby se na tebe nebo na vas rodice zlobila, a potrebuje to dat najevo tim, ze rika ta slovicka a pri tom vi, ze by je rikat nemela, ale nemuze si pomoci a nevi si s tim rady.... Nevim, jaka je situace u vas doma, necekate-li treba dalsi mimi, nebo nemate-li mezi sebou treba i v sirsi rodine nejake neshody... Tak hodne stesti.

In reply to by arilen

Do školky chodí a zdá se,že odtamtud to není.Nedávno tam byl konflikt s chlapečkem.Ten holčičkám říkal,že je zapíchne a poteče z nich krev a že je pokouše.Tak jsem si promluvila s jeho maminkou a je klid.Vzájemně si sebe nevšímají.Ve školce je spokojená.Ráda tam chodí a když jsem se jí ptala,jestli někde něco neslyšela,nebo jestli jí nikdo neřekl něco ošklivého,nebo jí někdo neublížil,tak řekla,že ne.S jejim otcem už nežiji dva roky.S přítelem čekáme miminko a ona se na něj strašně těší.Povídáme si o něm spolu a ona se těší,jak mi bude pomáhat.Pořád mi bříško hladí a dává mi na něj pusinky.Miminko čeká i její otec,ale zdá se,že s tim problém nemá.Už přemýšlím nad vším možným.Ale nic mě už nenapadá.Pohádky si hlídám,protože mi přijde,že některý jsou i pro nás dospělý dost drsný.Jo jo,vidět tak do hlaviček těch našich mrňat a vědět,co je trápí.O psychologovi už taky přemýšlím.Pokud to nepřejde,tak to s nim prokonzultuju.Děkuju za rady. :j)

In reply to by HankaS

reaguji ještě jednou, protože jsme na tom faaaaakt podobně. náš malý se na mimi taky těší atd. ale oni se mohou cítit podvědomně ohrožení a pak právě prožívají jakýsi vnitřní boj a citové výkyvy. jsou zmatení a nevědí, co se s nimi děje, proč a na koho se vlasně zlobí. teda aspoň podle mě. to pak může být ten pláč a nutkání nám, "blbým dospělým" nadávat.

určitě bych vyhledala odbornou pomoc-chudinka se něčím trápí a ty nevíš čím-dětský psycholog poradí a pomůže ;)

Ahoj, chodí dcerka do školky? neubližuje jí tam někdo? je možné že jí tam nikdo říká něco ošklivého a ona se pak doma trápí. Je to moc složité, ale asi bych sní zašla k dětské dr. a zkusila se zeptat na radu. Vypadá to že jí něco moc trápí a ona neví jak to dát najevo...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky