Pohřeb-nechci aby tam můj syn šel, jsem divná?
Mému příteli zemřela nějaká vzdálená teta, já ji v životě neviděla taktéž můj 20.měsíční syn. Přítel chce aby jsme šli na pohřeb všichni, už tak mě je blbý tam chodit když jsem ji vůbec neznala, ale přítel nechápe, že si nepřeji aby tam chodil Dominiček, nemá z toho rozum a stejně by nevydržel sedět, já už opravdu nevím jak mu to vysvětlit. Nebo ho máme vzít, mě to přijde divný.
Nevzala :n:
takhle male dite bych na pohreb nebrala. Kdyz jsem sla na pohreb strejdovi a sla cela rodina, tak jsem dala syna na hlidani ke kamaradce (bylo mu neco pod dva roky).
Myslim si, ze jak je malinkej, tak by to nevnimal a nejak negativne by to ne nej nepusobilo, ze vetsi problem je tam brat treba 4, 5ti lete dite, ktere uz necemu rozumi, tak takhle stare dite bych urcite nechala doma, ale i u maleho 20 mesicu si myslim, ze je to zbytecne.
Ale urcite je to vec nazoru, v kazde rodine je to jinak.
To manzelovi nejak vysvetlis, neboj.
Ahojky, tak já sem přidám svůj názor. Já malou vzala na pohřeb v 10 měsících, ale jen proto, že to byl manželův děda a měl fotku malé u postele a pohledem na ni se těšil. Manžel pracuje v zahraničí a tak tam nemohl být. Brala jsem to tak že dědovi uděláme radost naposled a rozloučíme se i za vnuka. Na pohřeb někoho, koho jsem neznala a ten dotýčný neznal to dítko, bych ji asi nebrala....Ale je to jen a jen na domluvě mezi váma.
Děti se na pohřeb neberou, pamatuji si, že mi bylo asi 9, když mi umřel můj strejda, kterého jsem měla moc ráda a i v tomto věku nás naši na pohřeb nevzali (bráchům bylo 7 a 2) a když tenkrát přijeli naši z policie k babičce (právě nás hlídala, aby to mohli naši zjistit), říct jí co se stalo, tak jsem věděla, že je zle, na tatínkovi jsem to vždy poznala, byl úplně zničený a dodnes si ten pohled pamatuji, tak nás tenkrát odvedli k sousedce a já jen slyšela ten zoufalý babičin křik :r: šílená vzpomínka, ale nemám našim za zlé, že se nás před tím snažili uchránit a udělala bych totéž, na první pohřeb, právě téhle mé milované babičky jsem šla až ve 14 letech :r: neber ho tam, nezatěžuj mu zatím hlavičku takovými smutnými věcmi, jen bude kokat proč všichni pláčou a může to na něj akorát negativně dolehnout :( myslím si, že i když smrt k životu patří, tak ho toho ještě ušetři. něco jiného je vzít dítě na hřbitov, chodím s mým synem už od narození, protože mi umřel tatínek v 21 a je mi hrozně líto, že Davídka nepoznal, tak ho tam beru, Dáda si s ním povídá a řekla jsem mu, že je v nebíčku, že umřel a bohužel tu být s námi nemůže.
ja mam dcerku 2,5 a neumim si predstavit ji tam brat,hlavne z toho duvodu,ze si neumim predstavit,jak ji mezi placicimi pozustalymi stokrat opakuji,ze ma sedet na zidli,do toho by urcite po chvilce hystercila.me by to prislo docela neuctive,vuci tem pozustalym,hambou bych se propadla,nehodi se to,kord kdyz se nejedna o nekoho vam blizkeho.preji ti,aby to tvuj pritel pochopil.
děti se na pohřeb neberou. jako neumim si představit, že na pohřbu všichni seděj a bulej a okolo lítá nějaký mimino...
manželovi zemřela maminka loni o vánocích, Davídkovi bylo 27 měsíců. Vůbec mě nenapadlo ho tam brát. Samozřejmě, že se po babičce ptal a hledal jí, takže jsme mu to vysvětlili. Teď jsou mu tři a pořád se vyptává, kde babička je a proč, takže se k tématu vracíme. Podle mě je naprosto zbytečný, aby to dítě, který z toho nemá rozum absolvovalo. Kromě toho, že nepochopí slzy a smutek zůčastněných bude rušivym elementem. Je tam blízká rodina, která se chce naposledy rozloučit a to by mělo bejt důstojný. Ne smích, pláč, vztekání, pobíhání....odcházení dítěte.
Já se Ti třeba nedivím. Navíc když jste jí v životě neviděli. Mi zemřela maminka, Kubík měl tehdy 19 měsíců a na pohřeb jsem ho nebrala i když to byla jeho babička. Zaprvé byl dost malý a za druhé už tak jsem toho měla já sama dost natož malé rozmrzelé dítě které stejně nechápe o co jde.
Ahojky, já budu mít asi specifický pohled na věc, ale chci to tady napsat, třeba to někoho aspoň zaujme...smrt jako taková patří úplně normálně k životu, dřív bylo běžné, že žila celá rodina v jedné místnosti a lidé běžně umírali doma...smrt byla prostě přirozená součást života. Dneska se ze smrti dělá nějaké tabu, děti jsou před ní ochraňovány se slovy, přece moje malinké desetileté dítě nepůjde na pohřeb...a zajímavý závěr je ten, že se v dnešní době spousta lidí smrti bojí, protože v ní nevidí přirozený běh života, ale vidí v ní strašáka, který se zavírá ve skříni a nemluví se o něm...takhle se ve své době "zatloukaly" postižené děti, pak zase drogy a sex...a nakonec se stejně vždycky ukázalo, že nejlepší je o tom mluvit, informovat...děti berou věci jenom tak, jak jim je podáme a pokud budeme mluvit o smrti jako o něčem šíleném a nevhodném k vidění, tak v nich akorát pěstujete strach a pocit, že smrt mezi nás nepatří...ona sem ale patří úplně stejně jako porod...a pohřeb je stejný jako svatba nebo křtiny...mně osobně přijde normální jít se rozloučit s někým, kdo zemřel...
In reply to Ahojky, já budu mít asi by Belly
Ahoj, smrt k životu sice patří, ale brát na pohřeb takhle malé dítě, které z toho opravdu ještě nemá rozum nebude asi to pravé. Určitě vysvětlit ano, ale to je vše..
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Účast na pohřbu má svou tradici hlavně v tom, že se s člověkem rozloučíš a udělá Ti to většinou jakýsi pořádek v hlavě a klid v duši...a já si právě myslím, že 7 či 10ti leté dítě si udělá obrázek možná samo, ale ty jako rodič mu ho musíš pomoci vybarvit...to si totiž myslí většina rodičů, že dítě do cca 6-10 let je na pohřeb malý a pak už mu nemusí nic říkat, protože si to domyslí samo...a takhle vznikají ty šílené vzpomínky na pohřby babiček, dědečků atd....stačí si to tady pročíst.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
kometko to stejné, podle mě jde o dvě rozdílné věci - o pohřeb a o vnímání smrti, já si třeba myslím stejně jako pisatelka, že smrt by se neměla tabuizovat jako něco nepatřičného, co nikdo nechce vidět, čeho se lidé bojí a proto se o ní nemluví, já o ní hodlám mluvit a fakt si na tom chci dát záležet, sama dobře víš, že při mém povolání smrt jako takovou vnímám asi úplně jinak než většina lidí, protože se s ní setkávám neustále... ale to neznamená, že je to o tom, aby se dítě šlo podívat na mrtvou babičku nebo dědečka, v tom opravdu nic zásadního nevidím, nemyslím si, že potom se bude smrti bát míň, to si fakt nemyslím...rozloučit se můžu i jiným způsobem, ale je to asi o tom, jak se na to kdo dívá. jak píšu níže, tchýně neodhadla psychický stav mého muže a když bábi umřela nebo děda, už přesně nevím, kdo to byl, on o tom nechce moc mluvit - bylo to na vesnici, takže tam normálně ten mrtvý byl v domě vystavený, tak že tam má jít a on se z toho fakt zhroutil, protože si myslím, že právě s ním o tom třeba předtím nemluvila nebo mu to nevysvětlila... ale co se týká toho témata článku, tak to fakt nemá cenu tahat na pohřeb takhle malé dítě
In reply to já si myslím by barbusacek
Já neříkám, že to má cenu...já jsem se jenom snažila napsat, že pokud chce manžel jako podporu na pohřbu svojí rodinu, tak moc nevidím důvod, proč by dítě na pohřeb jít nemohlo...to, že tam jít nemusí je jasný, ale zároveň nevidím důvod, proč se jakkoliv obávat ho tam vzít.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Jak jsem psala níž...koukám na to i z pohledu toho manžela, který tam chce svojí rodinu...Náš malý taky vždycky dělá všude binec a řeším to tak, že když začne, tak s ním prostě odejdu dozadu nebo ven...u nás je i zvykem, že si po pohřbu jdeme všichni sednout na kafe a popovídáme si...a je to opravdu příjemné a milé.
In reply to Ahojky, já budu mít asi by Belly
Jasně píšeš to taky rozumně,ale ne tam jít s 20měsíčním klukem,tomu můžeš mluvit co chceš.
In reply to Jasně píšeš to taky by renka13
Jasný, já jsem tady četla i příspěvky, kdy tam nechtěli vzít 8, 9, 10, 13 letý děti...ale víš co, ono 20měsíční dítě nemá rozum ani ze svatby nebo křtin a stejně je tam lidi úplně přirozeně berou a nikdo to neřeší...
In reply to Jasný, já jsem tady četla by Belly
To je pravda,ale te atmosféra je tam prostě cítit-takové smutno no.Tak to jo já ve třinácti na pohřeb taky šla brababičce pamatuji a nějak jsem to v tom věku něřešila,pobrečela jsem si to jo,ale pak se šlo dál.
In reply to To je pravda,ale te by renka13
Je samozřejmý, že to každý vnímá jinak, ale já si prostě říkám, že dítě má poznávat i smutné věci v životě...nejsem zastánce toho, aby se dětem nasazovaly růžové brýle...takže jednou je prostě veselo na svatbě a příště smutno na pohřbu...emoce dítě vnímá a nemusí být vždycky jenom usměvavé...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
No vidíš, a třeba proto, že rodiče děti tak "chrání" před něčím nepříjemným, tak se pak děti hroutí, když je něco nepříjemného později potká...třeba já osobně jsem chodila na pohřby co pamatuju a vnímala jsem je tak nějak přirozeně, protože jsem na ně byla prostě zvyklá...a znám dost případů, kdy se rodičům děti složí, když je v 7 letech vezmou na první pohřeb...protože je to něco nového, rodiče o tom mluví jako o šílené katastrofě a přenesou svoje strachy a pocity na to dítě...
In reply to No vidíš, a třeba proto, by Belly
Já bych samo přítele taky doprovodila, pokud by chtěl, ale 20měsíční dítě bYych nevzala a né z důvodu že ho chci ochránit před něčím nepříjemným, ale proto že to stejně nechápe a nemá z toho rozum.
In reply to Je samozřejmý, že to by Belly
jj to je pravda musí poznávat i smutné věci,v podstatě tak jak vše ostatné.
Ne, ne. Divná nejsi. Moje maminka mě nechtěla vzít ve skoro 10ti letech na pohřeb. Tehdy jsem to nechápala, ale teď už jo. Nicméně malé dítko, které z toho nemá rozum a nechápalo by, proč musí teď sedět a proč si teď nebudete hrát... Ne ne já ybch ho nebrala
Ahojky :) Tak za mě by jsem ho taky nebrala,nebude mít z toho rozum,neposeděl by :n: rozhodně at ho někdo pohlídá.Já to taky tak vyřešila,hlídala kamarádka.A popravdě já by jsem zvažovala,i jestli ho vzít i na pohřeb bližší rodiny,všichni by brečeli a ten náš by brečel že brečí maminka,a navíc ten můj manžel je tak pověrčivý, že ho nehcce pustit se mnou na hřbitov ani zanést kytku,takže by ho na pohřeb taky asi nebral.
ahoj, takhle maleho prcka bych na pohreb rozhodne nevzala, nema z toho rozum, vyresila bych to tak, ze bych jela s pritelem a syna nechala doma treba u babicky :a: žabka, kája a kačenka
Ahoj, na začátku prázdnin manželovi zemřela babička a já jsem to vyřešila tak že jsem sebou vzala kamrádku, která v době obřadu šla s malým do obchodáku a tam s nim byla v dětským koutku a připojili se k nám a po obřadu na oběd.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
tohle mi připomělo mojí tchýni, dodnes jsem nepochopila, proč byla naštvaná když jí prcovník v pohřebním pstavu řekl, že by nebylo dobře vystavovat mrtvolu když se obřad od úmrtí konal až za skoro 2 týdny a ona se cítila dotčená, že jí nechtějí vystavit, v tu chvíli jsem byla ráda za rozumný přístup pracovníků v pohřebnictví
In reply to mého by barbusacek
Moje řeč. Moje maminka mi zakázala pohřeb mé prababičky. Já jsem to tehdy nechápala a byla na ni naštvaná, ale kdyby se něco takového opakovalo u mě, tak bych se zachovala stejně. Bylo to na vesnici a prababička byla vystavená. Asi by mě to, jako dítě dost vzalo. On pohřeb je už tak dost depresivní a pro děti je to ještě horší. A to nemluvím o vystavování. Můj bývalý přítel se šel rozloučit s otcem v rakvi, už jako dospělý. Přesto od té doby se pohřbům vyhýbá a všem radí, aby se takto neloučili. Já jsem se takto rozloučila se svým dědou a taky bych to asi nikomu nedoporučovala. A to jsme všichni dospělí!! Dětem vůbec! Pokud to není nějaký hodně blízký příbuzný, ani bych tam dědi netahala a pokud by to byl třeba děda, nebo tak, tak na obřad jo, ale ne do kapličky na vystavení!!!
já bych ho tam v žádném případě nebrala,před 4 lety mi zemřela maminka,mým dětem bylo 9 a 13 a taky jsem je nebrala,chtěla jsem aby si pamatovali babičku živou a ne ten akt loučení a takhle malé děti na hřbitov vubec nepatří
Mému malému je taky 20 měsíců a neberu ho ani na hřbitov,nevzala bych ho ani na pohřeb. Tam děti nepatří. Nechápou to,může to být pro ně stresující-ticho,pláč.....nene. dej ho někomu hlídat a běž sama s přítelem.
Nám v červnu umřela babička (malé prababička) a ve středu umřel i dědeček (malé pradědeček). Já dceru (rok a půl) na pohřeb brát nechci a ani tehdy jsem nechtěla, ale všichni to berou jako něco správného. Zatím z toho naštěstí moc rozumu nemá, ale i tak mi to přijde hrozné. V pondělí na pohřeb jdeme...
Když umřela Káji prababička, nesměla jsem s sebou malé vzít ani hračky... Že se to nehodí...
In reply to Nám v červnu umřela by hanci.hp
Hani to je děs,za tímhle bych si stála,je to moje dítě a já si rozhodnu jestli je vhodné aby tam šla nebo ne,určitě bych jí dala kamarádce na hlídání a vzala bych si jí až na pohoštění,pokud máte někde kde se nekouří
In reply to Hani to je děs,za tímhle by Zdenda3
My jsme teď na pohřbu byli jen dospělí a pak nějaký malý kluk, asi osum let. Ani nevím, kdo to byl... Nicméně z toho byl vyjukaný a na každého zíral! Nebylo mi to příjemné, ale ani jemu ne, chudák. Až pak odešla ze smutečního oběda vzdálení rodina a trochu se pročistil vzduch, přivedla tam moje sestřenka s bratrancem své děti (2 roky) a ty holky tam lítaly, všechno zkoumaly a blbly. Neumím si představit, že by byly na obřadu. A to byl jejich pradědeček, u kterého byly furt... Prostě za mě děti na pohřbu nee
myslim ze maleho brat nemusis pokud ho mas kam dat ale ty by si tam jit mela
Já bych na pohřeb nevzala ani svého tříletého syna, vlastně sama bych nešla, pokud by to nebyl nikdo z blízké rodiny, se kterým bych se chtěla rozloučit.
No vidim to asi podobně jako maminka dole, kdyby to byl někdo z rodiny, babička, děda, někdo koho znáte, tak bych ho tam vzala asi i takhle malinkýho, ale takhle mi přijde lepší dát mrně třeba hlídat babičce či tetě z tvý strany, ... právě kvůli tý etiketě, si myslim, že takhle malý dítě by tam mohlo rušit a ještě k tomu na pohřbu někoho koho ani neznalo mezi dalšíma lidma z nichž bude asi zpřízněný jen s malou částí... Určitě ještě proberte všechna pro a proti.
Pokud by to byl někdo blízký, tak by pohřeb svůj smysl měl v o něco pozdějším věku. Protože i smrt je součástí našich životů a nelze se jí vyhnout. Takhle je to ale naprosto zbytečný. Partner to asi bere z hlediska etikety, ale myslím, že je to v tomto případě spíš na něm... Stejně je to nepříjemné a depresivní prostředí, proč se tam cpát??? To ti nikdo z širší rodiny vyčítat určitě nebude... ;-)
In reply to Pokud by to byl někdo by efkas
Taky si to myslím, že je to úplně zbytečné. Nejen že z toho ještě nemá rozum, ale i když neví o co jde, uvidí jak tam budou lidi plakat a tak a o to větší bordel v hlavičce tam bude mít, protože jestli je ještě malý, tak mu to nevysvětlíš. Spíš jde o to, že si to tvůj muž nenechá vymluvit tudíž jsi z toho asi zoufalá, jelikož ho tam stejně asi budeš muset vzít. Držím palce ať to v klidu vyřešíte a ať je malý v pohodě :)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
nejsi divná. Nevidím jediný důvod proč takhle malé dítě vodit na takovou událost, když se to týká pro něj úplně cizí osoby, chápala bych, kdyby šlo o nějakého blízkého příbuzného ale i tak bych maximálně doprovodila manžela ke hřbitovu/krematoriu a během obřadu bych s prckem počkala někde venku