Domacnost po porodu

Verim mu. Jen mam porad takovyto nutkani se o nej starat a mam strach ze to pak nebudu zvladat. Ale asi se necham taky trochu chyckat z jeho strany:)

At se taky snazi a stara. Dekuji

jen me zajimali vase zkusenosti a chtela vedet co me trochu ceka

ahoj, tak můj muž mi to často dával docela sežrat :-(. Já jsem začala po nějaké době cítit že to nějak psychicky nezvládám :-(. První půl rok byl v pohodě. Malá hodně spinkala a my trávili hodně času venku. Jakmile malá začala více komunikovat tak začal její bráška žárlit a tím to na mne začalo padat. Manžel je od 7 do 20hodin v práci. Takže když z práce dorazil domu tak děti už spali. Já hotová a on očekával že ho budu vítat s úsměvem na rtech. To se bohužel nedělo. Tím začal do mne rejpat a já se cítila ještě hůř. Nějak prostě nemohl pochopit že toho mám hodně. Ondra sice chodil na 4hodiny do školky, ale i tak to bylo hektické. Ráno se s obouma dětma vypravit do školky, poté jít do krámu nebo na procházku. Přiletět domu a poklidit. Opět se oblíknout a letět pro Ondru. Když jsme přišly domu tak malá šla spát a já vařila a obskakovala Ondru. Potom nastali tak 2 hodinky klidu-věnování se jen dětem. No a pak zase frmol kolem večeře, koupání a spaní...takže opravdu nabytej den. Když k tomu připočtu že jsem se od 13měsíců malé nevyspala, tak se neni čemu divit že toho mám často plné kecky. Ale manžel tohle neviděl. On viděl jen to, že jsem doma . takže otázky typu: z čeho jsi unavená? mám proč nechceš (na sex)? ty jsi úplně hotová, z čeho prosimtě? měla by jsi uklidit to a to. Máš tam a tam bordel, ty už jdeš spát (21hodin)? apod...tyhle otázky mě vždycky tak rozčíili že jsme se hádali i v 21hodin večer :-(. Jsou to tak 3 měsíce co se vše zklidnilo. začala jsem tatínka více zapojovat a poznal, že to taková flákárna neni-a to se jen věnuje dětem.... :s:

víš, že ani nevim, ale asi to nebylo nějak dramatický? Museli jsme si zvykat všichni, protože pro nás všechny nastala změna. No a ještě se připrav na menší partnerskou krizi....pravděpodobně do půl roku (nebo spíš ještě dřív) po porodu přijde....je to takový normální. tehdy jsem to řešila se spoustou známých - rodičů a všichni mi potvrdili, že přišla - tak spolu určitě mluvte, říkejte si, co vám chybí a co potřebujete jeden od druhého (a taky, jak se máte rádi ;) ) ať se vám ta krize dobře překonává

ahoj a proč většinou prišla krize? Bylo toho na vás moc a vy měly pocit, že nejste chápány a milovány? Nebo naopak jste se nechtěly moc milovat a vaše frustrace, že kašlete na muže vás dovedla k žárlivosti? Nebo proč?

myslim si, že je to takový oboustranný - i když se na miminko oba dva těší, tak v tý rodině prostě nastane obrovská změna - chlap i ženská mají novou roli, svět se obrátil vzhůru nohama, ženská se začne automaticky věnovat dítěti a chlapovi už tolik pozornosti nedává, středem všeho se stává dítě a prakticky veškerá komunikace se točí kolem něho. chlapi můžou mít pocit, že je nejsou pochopeni, že celý den pracují aby uživili rodinu a chtějí mít po práci klid, věnovat se koníčkům, odpočinout si, zírat na fotbal hrát na PC hry....ženy mohou mít pocit, že nejsou pochopeny, že se celý den starají o dítě a domácnost a když mají možnost svěřit mimčo na chvíli do péče manželovi, aby si mohly odpočinout, naložit do vany, skočit k holiči, do posilovny, s kámoškama na kafe, tak chlap brblá. řekla bych, že krize se po narození mimina objeví defacto v každé rodině - někde je výraznější, delší nebo třeba vede k rozchodu, někde proběhne v klidu třeba i bez povšimnutí, někde si to partneři vykomunikují naprosto bez problémů ;)
a nemyslím si, že krize musí být jenom kvůli žárlivosti a sexu,

napsala jsi to dokonale...u nás se to projevilo-projevuje taky. projeví se kvalita vztahu. ale i když se hádáme, řešíme mnohem víc, než dřív, myslím,že je ten vztah pevnější. ale je to náročný, co si budeme povídat

u nas to bylo tak, ze ja jsem manzelovi zavidela, ze rano vypadne do prace a vrati se vecer, zato ja porad sedim doma s tim urvancem a maximum konverzace pro me je prohodit par slov s prodavackou v obchode :00: U druhe to zas bylo tim, ze mi s ni nepomahal, max. se vecer venoval synovi (syn je pres den nastesti v jeslich a chodim pro nej v 16.30), ale jinak jsem vsechno musela delat sama. O sexu to nebylo. Teda u prvniho ne, u druhe trochu jo, manza mel problemy sam se sebou, dolehla na nej tiha zodpovednosti a vzhledem k tomu, ze podnika, se zacal bat, jestli to utahne a tak. :a:

Přesně :) musíte mluvit! My jsme sice na sebe převážně křičeli ale aspoň nějaká komunikace byla :D nás to taky docela brzo přešlo... Ale průběh byl otřesný!!! Až jsem myslela že snad i odejdu... Dělal mi naschvály a tak a odnášela to i malá... To jak se choval mě mrzí doteď :( :h:

Tak s tou krizí máš pravdu.

Tak uz jsem konecne prisla na to proc jsem se svym drahym chotem nemohla vydrzet tech par tydnu... :) vedet to driv nedelam si s tim takovou hlavu... Ale ja z toho byla na palici, byla jsem zoufala... Skoro na rozvod, ale nakonec se to zklidnilo stejne rychle jako to vypuklo... Takze chvala panu bohu za to :)
Ale skoda, ze se o tom vice nepise... Clovek by na to byl trosku pripraven...

:one: tj, u nas prisla u prvniho prcka po 3 mesicich, u druhe po 4rech.... Drzim palce. :a:

jsem si myslela, ze ti vsim novym prijde i nejaka krize. Snad to zvladnem a bude to dobry.

za tipy. Urcite si z toho neco vezmu. Popremyslim nad nejakym jidlem co muzu zamrazit a uvidime. Nejhorsi na tom je ze clovek nevi do ceho jde..

jé vidiš, já vycházela z toho že už máš doma jednu princeznu a ona je to sestra....tak to se neboj, nebude to takový drama. asi spíš počítej s tím, že emoce budou jak na houpačce, to třeba mě dělalo největší problémy ... u toho prvního, u druhýho už jsem byla nějak připravená, že to přijde....ale ono to přišlo později, tak jsem zase byla vykulená :s:
no a co zamrazíš....snad skoro všechno. na krátký čas jsme klidně zamrazili pečený kuře s rýží (sice to neni zase taková ňamka, když to rozmrazíš, ale když je hlad...) jinak mrazíme omáčky, guláše, někdy polívky. nevim, jak jsi zvyklá vyvářet, ale když to fakt zkrouhneš na jednoduchý jídla u kterých nemusíš stát a nic se nestane, když budou třeba čtvrt hodiny bez dozoru (když se budeš muset věnovat miminku) mě třeba přijde náročnější vařit teď, když jsou prcci větší. a rychlovku strčit brambory do trouby (těm se 3/4 hodiny prakticky věnovat nemusíš, jenom na ně mrkneš) a osmahnout kuřecí prsa na pánvi (15minut) to zvládenš levou zadní ;).... a takových podobných jídel najdeš mraky ;) a jak tu psaly holky...když nestihneš, tak se svět nezboří a chlap si může cestou zpátky koupit rohlík a vlašák.