Dojata....

já se vdávala 18.10.2008 a na obřadu jsem nebrečela za to mého manžela to nějak bralo no a o týden později jsem se koukala na dvd ze svatby a to jsem celé probrečela... jsem fakt divná, taková nějaká opožděná

Ahoj,
já jsem se vdávala už 17. 11. 2007, kdy jsem byla v 17. tt. Takže samé 17 :) .
Asi díky těhotenství jsem byla naměkko celý den, ale při obřadu mě fakt dojímalo úplně vše a měla jsem co dělat, abych spolykala slzičky a nerozbrečela se naplno. Obřad nám natáčeli na kameru a nechtěla jsem tam být ubrečená, ale když mě tak dojímala jak slova oddávajícícho, tak ta hudba, co nám hráli na housle a varhany, a navíc tam byla ještě jedna zpěvačka, která v pauzách, kdy oddávající nemluvil zpívala Život je bílý dům a to mě dostalo úplně, protože měla tak silný nádherný hlas, až mě z toho mrazilo.
Takže na videu je vidět, jak statečně polykám slzy a snažím se je rozmrkávat, ale naštěstí tam není vidět ta nudle u nosu, která se mi jako naschvál spustila chvíli před vyslovením ano :) . Moje mamka mi naštěstí rychle v nestřeženém okamžiku půjčila papírový kapesníček, abych si to mohla utřít a bylo to už dobré.
Pa :a:

Ahojky, já jsem probulela všechny svatby, obřady, na kterých jsem byla-i jen čumendy...na svojí jsem nebulela vůbec, bylo mi do smíchu, musela jsem se schovávat za kytku, aby to oddávající neviděl....Můj tatí po mě pálil hromy blesky, když to viděl...všichni naměklý a já vytlemená. Nu jo, stane se. Byl to ten nejkrásnější den.....no, už je to skoro šest let.

Já jsem nebrečela, ale nabrečela jsem se pak - jak jsem byla blbá :n: . Tak hodně štěstí :a: :one:

jeeje ja plakala jak zelva...a co teprve kdyz ma nejlepsi kamaradka co me sla za svedka pak mela proslov...no to byla hruza :r: jak me videla,ze placu tak zacala taky...no proste placka hadra :s:

No já nebrečela, měla jsem co dělat abych umaskovala rozklepaný nohy a ruce. Navíc mi ztuhl úsměv :-) takže mi brněla pusa a vypadalo to jako bych měla tiky. No prostě sranda :-) Řvala jsem jak želva, když jsem se koukala zpětně na video.

Ahoj,
já brečela na všech svatbách svých kamarádek. Svoji jsem ustála, ale měla jsem na mále, hlavně, když jsem viděla uplakané okolí :)
Hlavně si to užij a nestresuj se :k: :k: :k:
J.

dám ti radu-namaluj se voděodolnou řasenkou, protože když se rozbrečíš, tak budeš na fotkách jak strašidlo :-)
mě to donedávna hrozně dojímalo-mohla jsem dělat na svatbách profesionální plačku, ale teď co mám dítě, tak mě to nějak přešlo
vlastní svatbu jsem ještě neměla,ale taky budu asi brečet :-)

som si tiež myslela, že preplačem celú svatbu, bola som už tehotná tak hormóny robili svoje ale nakoniec som na obrade len stála a ani nevnímala čo sa deje, taký to bol zážitok :s: až keď mi prišli gratulovať rodičia a všetci som si trochu poplakali a na hostine pri prípitku mojho ocka ;)

já měla na mále až na závěr obřadu, když nám chodili gratulovat, tchýně a její maminka totiž brečely :( naštěstí jsem to ustála, přeci jen bylo mi líto rozmazat to úžasný líčení :s:

to snad breci vsechny :c:

já brečela taky, brečela i ségra, táta a bráchovi to taky nebylo jedno. No a ještě manželova babička, takže jsme měli uplakanou, ale hezoučkou svatbu :\r/

Tak já se klidně přiznám, ale nebrečela jsem. Normálně by mě mohli najímat jako veřejnou plačku, ale moje svatba kolem mě nějak prošla :s: :s: Ale spíš to bylo asi nervama, že jsem byla mimo, protože třeba vůbec nevím, co nám oddávající říkal. Zjistila jsem to až doma na videu :s: :s: :s:

Vždyť je to normální, brečely jsme snad všechny :j) ,ale některá se to stydí přiznat :c: já bulela jako tele a nejhorší je když vidíš uslzené rodiče, tak to je vodopád. Užij si svatbu a nestresuj se :a: