Dnes poprvé :-)

Dobrý den,

Půl roku jsem jen nahlížela, okukovala a dneska jsem se rozhodla se k vám přidat :-) Snad to není moc drzé...
Nejpíš by se slušelo se představit a trochu uvést do našeho nenudné- nudného života :-)

Je mi 24 let, bydlíme společně s přítulákem v jedné ne moc hezké "králičárně" v Kralupech nad Vltavou, kam jsem se přestěhovala před dvěma lety. O tom, že mimíska do budoucna chceme oba, jsme mluvili už od začátku (přítel má ve své péči 10letého syna z prvního manželství). Nějaká doba uplynula a de facto jsme se oba shodli na tom, že přišel pravý čas náš boubelatý sen uskutečnit. Od 24.3.2009 jsem tedy vysadila HA (Logest) a aktivně snažílkujeme. Aby se všechno vedlo (zpočátku přítulák vesele přikyvoval, že má nebezpečně "jedovaté" potvůrky a bude to šup šup :-) - soudil dle předchozí zkušenosti. Později ale vtipkovat přestal) už od začátku jsem brala vitamínky od Calibra. Doba trošičku postoupila a ukázalo se, že asi vše nepůjde tak hladce. Moc dobře vím, že je to ještě velmi brzy (4 měsíce), ale takový ten červíček prostě začal vrtat a ne a ne přestat. Prošla jsem velkou hromadu různých článků, deníčků a někdy si říkám- vydrž vždyť se nic neděje- ale pak na druhou stranu ....

HA jsem brala poměrně delší dobu- 9 let. V 17 letech jsme prodělala neuroboreiozu, která se nepodařila úplně vyléčit. Výsledky vychází hraniční a symptomy se vracejí, z tohoto důvodu jsem delší dobu brala i větší množství léků ( i na psychiku). Možná bych ani tolik neřešila tenhle problém, ale nejvíc mne asi vykolejil fakt, že jsem si jeden měsíc dělala pravidelně co tři dny ovulační test- nikdy nevyšel pozitivní.
Řeším blbosti a ještě k tomu tak brzy- kolik je mezi vámi nešťastných dušiček, které se snaží roky. Ale já jen mám strach...

Celá věc má ještě druhou stranu mince- celou dobu, kterou tu žiju, se marně snažím najít gynekologii, kde by mě nevyhodili a neodpálkovali. Je neuvěřitelný problém se přestěhovat (130km) a najít si zde doktory. Nikho to nezajímá a prostě nemají volno. Takže kdyby jste o někom v okolí věděli, budu vděčná za jakékoli doporučení.

A mám vlastně ještě jeden dotázek, od té doby, co jsem prodělala neuroboreliozu, mám obrovské problémy se záněty- téměř všeho. Před třemi lety jsem se se zánětem léčila i u své bývalé Dr. Bohužel o kvalitách dané paní doktorky nejsem vůbec přesvědčená. Po dobrání ATB mi sdělila, že ještě nezabrali ale chce to čas a tím moji léčbu zakončila. Prolévala jsem se bylinkami, brala homeopatika a tak nějak se mi z toho podařilo vylízat. Na jednu stranu si říkám, že zde by mohl být zakopaný pes- skrytý zánět. Jenže co s tím, když prostě zde mne nikde nevezmou a problémy nemám :-(.

No, kdo jste dočetl až sem, děkuji. Je to zmatečné a nepřehledné, ale jen jsem potřebovala všechno na začátek vyventilovat :-)

A.