Depka :-(

10.04.2010

Ach jo, holky, tak vám na mě padla taková depka, že bulím jak želva a ne a ne přestat. Přestěhovali jsme se s přítelem před rokem a půl do jeho rodné vesnice, bydlíme tu v baráčku s dvorkem, s mým pejskem a máme se celkem dobře. Miminko na cestě, jeden by se divil v čem je problém. Jenže já už nevím do čeho tady píchnout. Jsem od začátku těhu na neschopence, zatím mi to rychle utíkalo, ani nudit jsem se nestihla. Ale dnes je tomu jinak. Od rána nevím, do čeho bych píchla, chodím po domě sem a tam, přítel spal po noční. Nakonec jsem si uklidila část kuchyňské linky zvenku i zevnitř, dala si tam krásné voskované papíry do polic pod nádobí, ale vůbec mi to neudělalo radost. Přítel vstal a že se půjde podívat na fotbal a pak s klukama na pivo. Chtěla jsem jít s ním, jenže venku fouká a prší a on se stejně netvářil, že by mě chtěl vzít s sebou. Tak tu teď sedím a telím a depkařím, protože tu nemám žádnou kamarádku, nemám s kým jít ven, s kým si popovídat, prostě totální samota. Vycházky mám jen do 18. hodin, tak už nemá cenu teď jezdit do města, stejně všichni už mají určitě nějaké své plány.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahojky! Ja Ti rozumim. S manzelem jsme se prestehovali na vesnici den pred tim, nez jsem porodila naseho broucka. Nikoho jsem tu neznala, nemame tu ani zadne pribuzne, nikoho... Kolikrat jsem cele dny jenom s malym a i kdyz ho miluju a jsem s nim rada, je mi uzko, protoze clovek potrebuje lidi, potrebuje si mit s kym popovidat... Ja jsem mela ve svem puvodnim bydlisti dobrou partu, plno znamych, v zamestnani jsem byla denne v kontaktu s desitkami lidi a ted najednou bum a samota. Jdu na prochazku a pozoruju cizi lidi, jak se spolu bavi a prateli a chce se mi brecet... Doufam ale, ze se to casem zlepsi. Ted tu uz znam par holek, ktere taky maji male deti a tak spolu popovidame nebo se obcas navstivime. Ale jeste to neni na takove te prave kamaradske urovni. Pratelstvi se prece jen rodi trochu dele...bohuzel rychleji zanika, mi pratele na me trochu zapomneli. Sejde z oci, sejde z mysli, jsme tak trochu z ruky. Chapu, ze pro Tebe to ted neni lehke, ale tes se na miminko a odpocivej. Az budes mit detatko, tak na to uz nebudes mit moc cas. Delej, co Te bavi, cti, divej se na televizi, maluj, cokoli Te napadne, protoze pak uz to moc nepujde. Ja jsem jako tehotna chodila dlouho do prace a pak uz jsem jen balila, uklizela, myla okna a vsechno v nasem novem bydle a den pred porodem se stehovala atd. A pak mi prislo, ze jsem si to tehotenstvi ani moc neuzila, ze bych si byvala rada vic odpocivala a tesila se a chystala si vecicky na maleho. Zkus z te sve nelehke situace vytezit to nejlepsi! Drz se a at je lepe. Pa Janina

ahojky jeeeee nedepkuj to budou asi ty hormony pac me ted milacek odesel do hospudky a sice mam radost, ze se konecne nekam dostal, ale normalne mi je smutno, sice mam neomezene vychazky, ale nemuzu z postele kuli predcasneu porodu takze tu sedim a cekam az se vrati....

In reply to by žabičkax

Nesnáším věty typu “to bude hormonama“! Neříkám, že mi třeba taky někdy neharaší, ale já se tomu nikdy nepoddávám a snažím se to rozumně si vysvětlit a přejít to v klidu a hlavně nedávat nic najevo. Jenže tento můj problém není problém hormonů, je to problém, který se vleče ještě z doby, kdy jsem těhotná nebyla. Bydlím na vesnici, kde krom přítele, psa a tchýně s rodinou nikoho nemám, a to je někdy vážně na palici, když si nemáš s kým popovídat, za kým zajít na kafe nebo se jít projít. Pořád dělat všechno sama - chodit sama ven, sama se dívat na film, když se objeví problémek, není s kým o tom pokecat, chápeš? Já samotu docela vyhledávám odjakživa, ale co je moc, to je příliš, každý občas potřebujeme spřízněnou duši a když nikdo takový není nablízku, je to někdy opravdu hodně těžké...

In reply to by mirriss

ja to nemyslela zle vis....
v tomdle si muzeme ale podat ruce take bydlim na vesnici a krom babicky ve vedlejsi vsi a pritele tu nikoho nemam takze troufam si tvrdit ze vim jak se ted musis asi citit...
To je asi ta nevyhoda vesnicek oproti mestu.... A mas pravdu kazdy obcas potrebuje spriznenou dusicku osobne jsem stasne ze je aspon tendle web pac od doby co nesmim vylest ani z postele krom wc tak by me uz asi davno hrabnulo

Tak to jsme na tom podobně, akorát že já jsem bez domečku a bez bříška. Taky přítel je někde venku a já tu na něj čekám a asi se unudim k smrti. Taky tady nemám žádnou kamarádku, nic...8-(

In reply to by KKaaččíísseekk

Je to někdy fakt beznaděj, když máš jediného blízkého človíčka poblíž, a to svého partnera. Já mám ráda samotu, docela ji i vyhledávám, ale dneska to na mě tak nějak padlo, zrovna bych potřebovala vypadnout nebo něco podniknout, jenže není s kým...

In reply to by KKaaččíísseekk

No právě, já jsem z města a tady jsem si za tu dobu nenašla jedinou kamarádku. Co jsou tu lidi mladší jak já, tak mají úplně jiný život, nedá se s nima bavit, jen tak povrchně někde u pivka, ale když oni nemají vůbec tvoje starosti (jako je samostatnost, nutnost se uživit, starání se o dům, zakládání rodiny... žijí u rodičů, studují nebo jsou bez práce...), tak je to těžké... Tak nějak doufám, že až budu jezdit s prďolkou kočárkem, tak snad bude příležitost se seznámit s nějakou mamčou. Jojo, těším se moc, už mám skoro všechno nakoupené, nejradši bych už začala prát a žehlit a skládat věci do komody, jenže se mi rozbila pračka, tak si musím počkat. No a tak se vrhám do jiných činností jako stěhování knihovny, generální úklid komory, mytí oken, atd. Akorát dneska to na mě nějak padlo, no :-( A co ty, kdy máš termínek a jak se připravuješ?

nedepkuj, hajni si koukej na telku, a užívej klidu a pohody............za nedlouho si pár let takhle neodpočineme. když na mě padnou takové depky a jsem sama, tak si udělám něco pro sebe, nehtíky, vlasy, hajám, koukám na filmy, prostě si jen tak odpočívám dokud to jde.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka