už nemůžu dál

24.01.2009

Ahoj holky,
mám 6 týdnů do porodu a už teď se mi zdá, že to nedoklepu. Jsem celá oteklá, pořád unavená, nic mě nebaví a přijded mi, že nemá nic cenu. Sotva se valím a nemůžu pořádně dýchat. Mám asi nějakou předporodní depku, navíc si nemám s kym povídat. Muž se vrací dlouho z prace a je unavený, tak ho nechci otravovat. Myslíte, že to přejde nebo to bude takhle až do porodu?

Kliknutím vložíte smajlíky:

to víš, že to přejde ;) já myslím, že ti nesvědčí tohle pošmourný studený počasí, chtělo by to trošku sluníčka a bylo by fajn :s:

ahoj nic si z toho nedělej, bude i hůř :) já měla to samé, přítel přišel unavený potřeboval spát,tak sem si cele dny neměla s kým povídat...ted jsem 3 dny před termínem a je to masakr, ani už nepočítam co vše mně bolí, nemá to cenu, ...oteklá sem taky, malá hrozně kope, bolej záda, kolena ani nemluvím,nemůžu se pořádně hnout...ale říkám si tu chvíli už to vydržím a pak bude klid :)

Díky za povzbuzení, taky se začínám bát porodu- ale jsme silný holky to zvládnem a určo vše dobře dopadne. Brečim taky kůli každý prkotině. Už začínám být na prášky

Ahojky, tak to jsme dvě :a: Já mám předporodní depku už od začátku těhu :\/: Zůstala jsem sama, bez peněz, zalezlá na vesnici u rodičů, pořád jsem doufala že se to zlepší a ono nic :) Teď jsem 36tt fyzicky jsem na tom podobně a mám úplně stejné pocity jako ty :one: Je to už dlouhý, já mám zase všechny kamarády v Praze, nic mě nebaví protože mě všechno bolí, nakupovat nemůžu protože na to nemám peníze...Já doufám že až budeme mít mimísky že bude líp :) Vydrž, ono nám vlastně ani nic jiného nezbývá ;)

Ahojky,já měla tenhle splín včera.koukala jsem na postylku kterou jsme přivezli převčírem a normálně jsem se rozbrečela,ale s trochu jiného důvodu,ze strachu z porodu no hrůza.Uplně se za sebe stydím,protoze budu rodit po čtvrté,ale strach mám obrovský.Připadám si k ničemu a neohrabaná,přitom vím,že až přijedu z porodnice,budu vzpomínat,jak jsem si mohla hovět.Tak halvu vzhůru.Držím palce a netrap se :a:

ahojky jak pise Lenka,uzivej si casu na sebe,zajdi si zaplavat,na prochazku...spi,cti si...Az se ti narodi miminko,budou zacatky narocny a jeste budes vzpominat na tehu jako na prijemny volny cas.my jsme nasli rezim az po sestinedeli,sestinedeli bylo krute,zzivani se s mimcem,domactnost,pes..na vse sama,pritel ma narocnou praci,kolikrat jezdi dom jen na vikendy..Ted uz nam jsou skoro 3 mesice a vse je o sto procent lepsi,ale uz musim s volnym casem zachazet s rozumem a nemam ho cely pro sebe.Takze nezoufej,tes se na miminko,ono uz to utece :a:

nesmutni, uz to mas za par, snaz se jit ven na prochazku, sejit se s kamoskama nebo s rodinou. Odreaguj se ve vane pri svickach. Za chvili uz budes mit mimiska u sebe a ver mi, to teprve bude ten pravy zaprah. Ja bych nejradsi napsala, ze taky uz nemuzu dal a to nam jsou teprve 3 tydny. Malej je dost neklidnej, nespi, nechce sat, musim mu odsavat a dokrmovat ho UM, je to boj. Uzivej si, ze mas zatim cas sama pro sebe. Pritel je taky cely den v praci, pak 2x tydne navecer ve skole, jsem porad sama. Ziju v Londyne nemam tu rodinu a kamosky jsou cely den v praci, dite zadna nema. Ver mi, mam to urcite horsi....

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka