zpropadenej chlap

11.01.2009

Vím že to sem až tak nepatří ale potřebuju se někomu svěřit. Mám skoro pětiměsíčního chlapečka - je to moje zlatíčko ale tatínek(manžel) už takový poklad není. A o něj právě jde. Když se malej narodil tak byl s náma týden doma a v rámci možností pomáhal ale jakmile začal chodit do práce tak jako bysme nebyli. Ze začátku jsem vůbec nic nestíhala ani se najíst takže jsem vždycky čekala až konečně přijde z práce a když přišel tak se najedl on a hned šel na fušku(říkala jsem mu že i bez těch peněz navíc vyžijeme ať je hlavně teď doma se mnou), takže jsem čekala na večer a to přišel zase se najedl(nikdy se mě nezeptal jestli jsem jedla a jestli se třeba nechci osprchovat) a šel do hospody na pivko - přece má nárok když celej den maká. Tak jsem si postupem času zvykla dělat všechno sama a nespoléhat se na něj - od krmení(jsme na UM) až po koupání. Sem tam jsme se pohádali a až po několikáté pochopil že by se měl taky začít starat o malýho a taky začal(mohlo by to být lepší ale zaplať pán bůh za to) Pamatuju si to jako kdyby to bylo dnes: sedím v obýváku a říkám mu že už dnes nemůžu(byl to dlouhej a náročnej den, malej pořád plakal) a při tom jsem brečela a víte co on na to,otočil se a šel do hospody. Ten problém mezi námi je hospoda - musí tam být každý den. Když už jsem se naštvala a řekla jsem mu že to takhle nejde dál že buď to se změní nebo odcházím, že jsem se nevdávala proto abych trávila každý večer sama u televize(to jsem mohla zůstat svobodná).A on řekl že se měnit nehodlá ať si jdu a tak jsem šla. Moji rodiče naštěstí bydlí ve stejné vesnici. Za dva dny mi volal ať se vrátíme že to omezí, že bude chodit dvakrát maximálně třikrát týdně a že doma pít nebude(on totiž když zůstal náhodou doma tak pil lahváče,2,3 za večer - dodnes máme doma basu piv). Tak jsem se kráva vrátila a dodnes toho lituju. Když nejde do hospody tak stejně pije doma lahváče a sedí u počítače-takže o nějakým společným večeru se nedá mluvit, a nebo musí jít za kamarádem-ten mu skoro každej večer volá a on za ním prostě musí. I na štědrý den si musel večer na chvilku odskočit za ním, on prostě doma večer nebude. Takže už více jak měsíc žijeme jako spolubydlící a ne jako manželé. Pro něj je přednější hospoda a ten kamarád-s nima radši tráví večery než se mnou. Jo a přes svátky měl volno tak se z hospody vracel kolem půlnoci. Chová se jako děcko a já jsem pro něj taková druhá maminka která mu navaří uklidí a postará se o dítě. Hledí jen na sebe ale co druhý cítí ho nezajíma-to je odporná povaha. Když jsem se večer před štědrým dnem šla do pokoje vybrečet ať mě nevidí tak za mnou došel a říká mi proč brečím a já jsem mu řekla ať mě nechá na pokoji že se mi tak uleví a on že sním nechci trávit večer a já jsem mu na to řekla že ne, že když on nemá zájem být se mnou tak proč já bych měla, jen protože je náhodou doma???? No a teď to vyvrcholilo:5ekla jsem mu ať si rozmyslí jakto bude dál že tak do konce života nechci žít a on mi na to řeklža ať se teda rozvedeme, že on se měnit nehodlá a že jenom já si stěžuju a že kdyby bylo na něm tak se nerozvádí protože mu to tak vyhovuje(mě by to taky vyhovovalo kdyby se o mě někdo staral). A já tady pořád dřepím a nejsem schopná tu žádost podat, tak jak jsem tehdy měla kuráž odejít tak teď už ji nemám. Na jednu stranu by přišel malej o tátu kterej se o něj celkem stará ale na druhou stranu co já. Jsem strašnej slaboch, nedokážu se rozhodnout, nejradši bych byla kdyby mi někdo řekl odejdi a nebo zůstaň-asi nedokážu a nebo nechci nést tu zodpovědnost, je to strašný. Nedokážu se rozhodnout protože asi jenom já si uvědomuju všechny následky ale to on ne. Myslí jen a jen sebe(když jsem chtěla jít do kina tak nejdřív že jo a pak že to bude za chvíli v televizi tak jsme nikam nešli, mu stačí ta jeho kultura=hospoda). Myslíte si že to jenom já tak vidím černě a jsem divná jak on to říká a nebo mi dáte za pravdu? Kdo dočetl až sem, tomu díky. Opravdu si nevím rady. Vím že jsem hloupá že si to nechám líbit ale vždycky jsem si myslela že se nebudu muset nikdy rozvádět, byla jsem vychovaná tak že člověk hned neutíká z problémů ale myslím si že jsem se snažila už dost. Díky všem za trpělivost, trochu se mi ulevilo.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky