Jak nemyslet na mimi...

11.01.2009

Čauky holky, jdu si tady trošku postěžovat. Všichni mi říkají, nemysli tolik na to, že chceš miminko. Jenže to není tak lehké. Už jsem si to říkala tolikrát, ale nejde to. Nad náma bydlí rodina s 11 měsíční holčičkou a den co den slyším její výskání nebo pláč. Naproti nám je další asi 2 letá holčička. Když kouknu z okna, děti na kopci sáňkují. Dneska jsem koukala na televizi a najednou začal film o dvou kamarádkách a jedna z nich myslela, že je těhotná. No a nakonec nebyla. A teď jsem se chtěla dívat na nějaký film a bylo tam zase nějaké miminko. Tak jak na to nemám myslet :-g( . Všude nějaké rodinky s dětmi, maminky s kočárky nebo krásnými bříšky. A já bych už taky chtěla, aspoň to bříško. Tento týden si asi zase pobrečím, až mi od přítelovy tety přijde sms, že mají krásného zdravého chapečka. Promiňte, že jsem se tak rozepsala, ale muselo to ven. Nikomu jinému si vylít srdíčko nemůžu, protože mi připadá, že je tím bšechny už otravuju :( .

Ahojky Andísku. :a: Tak tím se tak nějak netrap,protože každá normální a zdravá žena na to alespoň malilinko myslí. :00: A úplně tě chápu já jsem taky taková,a možná ještě horší. :s: Navíc dnes jsem se bavila s kamarádkou která ještě před 3 měsíci o těhotenství nechtěla vůbec slyšet a teď je stejný závislák jako my všechny tady :c: A máš pravdu je to hrozný když všude vidíš miminka a navíc přítel mě ještě sám volá když je v telce mimčo,takže hrůza. Neboj určitě se podaří a pak budeš jen veselááááááááááááááááá :qu: :qu:

Dítě potřebuje psychicky pohodovou mámu, která se baví svým životem a pak tu pozitivní energii šíří dál, a ne upnutou tolik na dítě. Namítneš, že to se mi to kecá, když nám to vyšlo hned.. chápu to. Ale dítě má být DŮSLEDEK LÁSKY, který si prostě časem přijde na svět až to příroda správně sesmolí dohromady, a ne VÝROBNÍ PRODUKT SNAHY. Samozřejmě když jsou zdravotní překážky, pak je na řadě lékař s terapií. Nemám ti co radit, ale zkusím to: užívej si svůj život sama za sebe a pro sebe, cvič, shoď nějaký kilo před těhu, to se může hodit - motivace, uč se jazyk a vyžíj se víc v práci, v nějakém koníčku a jen užívej mládí, to se pak těhulí daleko lépe! Mimi má přijít do pohodový holky kterou baví život a užívá si s partnerem, a ne do ženy tolik často stresované touhou s neustálým očekáváním, jestli už to vyšlo a zas zklamáním že nevyšlo.

Ber to jen jako můj soukromý názor a zas odlišný pohled na věc. Určitě ti moc přeju, abys tohle už nemusela vůbec řešit, pač ono to prostě určitě přijde brzy! :)

In reply to by ha.nka

.. když jsem nebyla nikdy moc mateřský typ a stále se mě miminka nijak nedotýkají, i kdyby kolem mě prošlo tisíc kočárků a těhulí.. máme s manželem moc harmonické soužití, denně se hodně smějeme a vládne pohoda, a pak jsme si řekli, že by mohlo být moc fajn takhle krásný život sdílet třeba ve třech, čtyřech, mít děti prostě :) Nepředcházelo žádné koukání po bříškách a kočárcích, nikdy jsem tohle v sobě neměla.. jen pokud by se to týkalo osobně mě - nás. A i teď když jsem těhotná, a píchám si ty injekce, tak si říkám: píchala bych si i 100 injekcí denně kdybych tím mohla zajistit zdravý růst našeho mimíska bez komplikací.. ale jiná miminka co vidím a kočárky a těhule kolem, mě nijak neberou, nijak to přeci ke mně nepatří, každý mimísek patří do své rodiny a mě se netýká nijak, přece nebudu kráva závistivá, to si žádný cizí mimísek nezaslouží. Ten náš je ale ted pro nás to nejdůležitější :)

Máme kolegyni v práci, která přes rok nemůže otěhotnět, partner má slabší spermie, ona neovuluje, už je starší, a vůbec to dál nechtěla nijak řešit, furt to brala, jakože jednou to nějak půjde.. hučely jsme do ní, at jde na asistovanou reprodukci, a konečně se objednala.. ale je v pohodě, ne fanatička co brečí když vidí kočárek, to je trochu už na psychologickou péči.. Ta pohoda ji v tom otěhotnění myslím dost pomůže.

Nevím jaká bych byla kdyby se po roce nezadařilo.. ale tipuju, že nejsem typ: miminka-kočárky-bříška-ťuťuňuňu, tak bych to řešila nějak vědeckoodborně než emočně.
Opravdu asi záleží na založení člověka, každá jsme prostě jiná...

Určitě si nemyslím, že snažilky málo milují!!! Chtěla jsem jen naznačit, že užívání si s partnerem by asi mělo být na 1.místě a dítě je až případný výsledek, ne prvotina k upínání se.

Pokud jsem se někoho nějak dotkla, tak se moc omlouvám, určitě jsem nechtěla...! ale někdy jsem slon v porcelánu.. :)

In reply to by Kašíkus

já jsem ti právě chtěla říct, žes to napsala pěkně a že jsem hned poznala, že to myslíš dobře ;) ... já taky nikdy nebyla taková jé hele kočárek miminko šišli šišli ... na mě ta touha tak nějak padla až po prvním nezdaru a po tom druhým ty všudypřítomný bříška a kočárky špatně rozdejchávám, ale jelikož v blízkým příbuzenstvu a kamarádstvu máme pár batolátek, tak mi nezbylo než se k tomu postavit čelem, ale teda s nezanedbatelnou podporou psycholožky :///:

které ještě zůstane (doufám) pár týdnů v bříšku (jsem 35 tt) jsem si počkala 5 let! 2 potraty, 2 x neúspěšné IVF, dnes je mi 38 a není to ideální věk na prvního potomka, takže si dovedeš představit ty stresy! Ale pak manžel dostal mooooc dobrou nabídku práce 300 km od našeho původního bydliště. Udělali jsme radikální řez - prodali téměř nový byt, oba změnili zaměstnání a samozřejmě jsme se přestěhovali z městečka 50 km od Phy na jih Moravy do mého rodného městečka, začali stavět dům. Po 1/2 roce, když jsme se zabydleli, jsem se rozhodla zajít na gyndu, abych obnovila mou léčbu neplodnosti. Dr. na mě koukla, nasadila bobule a já jsem do 1 měs. spontánně otěhotněla!!! Zázraky se dějí, ale fakt to chce být psychicky v poho. Nové zaměstnání i stavba domu mi braly všechen čas, začala jsem chodit ven s tátovým pejskem, měla jsem kolem sebe rodinu a staré známé. Prostě jsem na to FAKT neměla čas vůbec myslet a navíc byl manžel často pryč, takže ani s tím sexem to nebylo nic-moc a v té době jsem prostě a jednoduše otěhotněla!!! Takže - neboj, i ty se dočkáááááš!!!!!!!! Budu ti držet palečky! :h:

Tak to chápu, no ale musíš se zaměstnat...začni hledat novou práci, budovat kariéru, pořiď si psa, začni chodit na novej sport, v něčem se zdokonalovat, o něc se snažit, dokázat si něco a tím přestaneš myslet na to mimi...mě se to tak povedlo a pak přišlo v pravý čas

Andisku, klidně na miminko, mysli, to ti nikdo zakázet nemůže! a i kdyby sis to zakázala ty sama, a povedlo se ti to, tak věř, že v podvědomí to budeš mít pořád, a to je mnohem horší, než když tomu dáš průchod (znám to z vlastní zkušenosti, a taky z psychologie :s: ) lepší je na to myslet, povídat si o tom, nezatlačovat to! Je pravda, že některým holkám se povedlo, to úplně vytěsnit z paměti, ale to bylo po tom, co jim třeba Dr. řekl, že jsou neplodné, nebo potom, co měly problémy ve vztahu a mimi třeba zrovna v tu dobu přestaly řešit! Pokud máš fungující vztah, tak na mimi nejde zapomenout, jen je možná lepší, obrátit svou pozornost i jiným směrem, mě pomáhá učení, a čtení Viewegha a Plzáka :s: (mimichodem, Plzák má úžasné knížky, které jsou velmi trefné, co se týče vztahů :///: ) tobě může pomoct něco jinýho. ALE V ŽÁDNÝM PŘÍPADĚ SI NEZAKAZUJ NA :cc): MYSLET! stejně ti to nepůjde :n:
Andísku, moc ti přeju, ať se myšlenky na mimíska brzo převedou na fazolku v bříšku :girl:
:k: :h:

ahojky klidně na miminko mysli.ja na něj myslela taky pořád..a každej mi říkal at na to nemyslím že to příjde samo, ale to nešlo..oNO TO NEJDE!!!A mohla sem na mimi myslet jak chtěla, stejně sem 12 měsícu neměla ovulaci,pak sem dostala prašky a povedlo se na poprve..takže po 13 měsících sem otěhotněla..ale na miminko sem myslela denně

Neboj, věř tomu, že pro tebe ten rok 2009 bude taky buď maminkovský, nebo těhulkovský :one: Chce to čas!!! A zrovna když nejvíc ccheš, tak to nejde!!! To samé prožívá sousedka, když čekala první dítě, tak s manželem chodila cca 2 měsíce a byla těhotná a teď už se snaží od května, ale nebo i na vás holky příjde řad :qu: :qu: :qu: :qu:

Je fakt,že mně to taky všichni okolo říkali,nemysli na to,jenže to nejde :n: ,pak se blížilo léto,já začala plánovat dovču u moře,a .... ZADAŘILO SE :h: Sice až po 9 měsících,ale dočkali jsme se,tak nezoufej,jednou to prostě vyjít musí :one:

jj,tak to musíme nějak vymyslet, jak na to nemyslet.....já jsem tím taky strašně zaujatá a nevím jak z toho ven....všude nějaká maminka s miminkem, nebo těhulka...tady se to ted taky hodně rozrostlo těhulkami....a my stále nic...já už taky nevím,jak na to nemyslet...člověk se snaží,ale je to málo!!!!já sice už mám tříletého raubíře,ale toužím ještě po jednom...!!!!krásný den :-)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky