prosím, poraďte!

Ahojky! a v porodnici na to mají nějaký formulář, nebo musí k naší dětské doktorce?No, bude to zajímavé, protože navíc manželovi oznámili, že si má do konce ledna, nejdéle do konce února najít jinou práci. a do toho já budu rodit. takže jsem zvědavá, jak to všechno dopadne...

Jo,manžel říkal,že mu dali potvrzení v porodnici,které pak jen hodil k účetní. Tak to je blbé s tou prací.Tak snad brzy něco najde,co víš,možná bude na tom líp!!!

On už na jinou práci kouká nějakou dobu. Jednak tam není až tak spokojený a pak je tam zajímavé udrbané pracovní klima. No a teď to prostě přišlo ruku v ruce s krizí. Něco má rozjednané, poptává se dál, abychom pak mohli vybrat snad tu nejlepší možnost - aby to bylo za rozumné peníze a aby nebyl v práci od nevidím do nevidím. Ale to víš, že to blbý je. Člověk je v nejistotě, jestli se opravdu podaří najít práci, aby nás uživil. máme totiž i hypotéku a abychom to tak nějak zvládli, musí přinést čistého 20 tis. měsíčně plus můj do dnešní doby rodičák...

My máme taky hypotéku,nám sice stačí těch 20.000,-- celkem,ale to je možná tím,že jsme skromnější,kdo ví. Je to nanic,manžel kdyby přišel o práci,tak si to taky nedovedu představit,jak by to u nás fungovalo. Ta krize nám byla čert dlužná.Kdyby se jí alespoň snažili zmírnit takoví politici,pracháči a super hvězdy,že?

když ono to asi přijít muselo, ta krize. je to normální vývoj ekonomiky. Jenom to teď bude síla. tady v Mladé Boleslavi pomalu každý dělá ve škodovce, nebo ve firmě, která je nějakým způsobem na škodovku napojená, tak si to dovedeš představit. Všechno je to tady dražší kvůli škodovce - do tý doby tu byli relativně dobrý výdělky, tak na to všichni sázeli. ale tím si nechci stěžovat, zase na druhou stranu si uvědomujeme, že jsou na tom lidi daleko hůř než my. Zatím si tu hypotéku dovolit můžeme

Přesně takhle se na to každý člověk musí dívat.Kolik je na světě lidí,kteří si nemůžou dovolit třeba ani polovinu,třetinu,či desetinu toho,co my.Hlavní je zdravíčko,ať jsme všichni šťastní,ať jsme a fungujeme jako správná rodina. Ty penízky a ostatní jsou jen prostředky.

Mluvíš mi z duše. Vždycky, když přijde nějaká nemoc nebo zdravotní komplikace, tak i když nejsem věřící, tak se sama pro sebe modlím, aby to vše dobře dopadlo a aby ty krušný chvíle byly už za náma. V těch chvílích si pak člověk uvědomí, co je na svété nejdůležitější. Zdravá rodina a blízcí. ale sranda je, že na to člověk přijde až postupem času a asi nejvíc, když už má svoje děti! Vždycky, když malé něco je, tak si říkám, že bych ty její bolístky převzala na sebe, aby nemusela trpět ona a vyčítám si, že jsem na ni třeba houkla nebo ji lískla po prdelíně. vím, že to někdy jinak nejde, že se vychováva musí, ale když pak vidím, jak jí není dobře, tak se ve mě všechno úplně sevře a jenom v koutečku duše pomyslím, co by se mohlo stát a úplně by se mi bolestí rozkočilo srdíčko! Nějak jsem se rozněžnila. ach jo, ty hormony!

Tak to já jsem taky teďkom o moc měkčí. Když Páťa něco udělá,tak ho třeba okřiknu,nebo dám přes zadek,ale mu do minuty na tu jeho prdýlku lupnu i pusinu. Ty hormony dělají svoje. A bude hůř,když se nám narodí mimča,zase to ťu,ťu,ňu,ňu. Už se vidím!!! :a:

To asi ty starší sourozenci budou koukat, cose to s náma stalo, že?

To teda budou koukat,kolikrát už teď malý nechápe,když se z ničeho nic dojmu a rozbrečím.Třeba u vánočního stromku,jak tam šel,jak jsem viděla ty jiskry v očích,nebo když vidím nějaké krásné malé věcičky.Já bych pořád nakupovala ty oblečky,mám toho spoustu po klukovi,ale i tak,teď jsou zase jiné,pěknější. Ale musím se omezovat,před dvouma dnama jsem koupila 3 bryndáčky,takové krásné,na zapínání na cvoček,byly v Tescu v akci,tak jsem neodolala.

Já si taky zakazuju chodit do C a A. Mají tam tak krásné oblečení - i na Lucinku, že tam vždycky vlezu a pokaždé něco pořídím. Teď jsem tam byla naposledy v pondělí a měly krásné černé kalhoty střihu rifle s černými vyšívanými kamínky vzadu na kapsách a byly zlevněné na 98 Kc. Tak to jsem prostě musela koupit:-) Jinak to Tesco u nás nemáme, ale kamarádka jezdí do Jihlavy do Tesca, tak říkala, že tam mají pěkné oblečení a za pěkné ceny. S tím dojímáním mi to povídej. Tuhle jsem byla s malou na očkování a ona ani nepíla a já jsem se tam dojetím rozbrečela, že je tak statečná. Nebo jsme se byli u nás v jednou nákupním centru podívat na čerty a Mikuláše(nesehnali jsme je k nám domů, tak aby o ně nepřišla, když jsme s ní o tom pořád mluvili) a Mikuláš se zrovna u nás zastavil a podal jí ručičku, pohladil po vláskách a ptal se jí, jestli byla hodná a já samozřejmě měla taky hned slzy v očích, když jsem viděla, jak těká očičkama a jak ˇje šťastná...

Tak to jsi mi připomněla kluka. My jsme šli na Mikulášskou do jedné tělocvičny.Bylo to cvičení pro malé děti a potom tam vběhl čert,ale opravdu dobře namaskovaný,s kopytem a pořádným řetězem.Všechny děti utíkaly hned ke svým rodičům,jen můj Páťa stál a koukal. Potom se všechny děti rozsadily kolem nich a každé dítě mělo za nimi přijít a něco dostalo. Nejdřív k Mikulášovi,ten se ptal,jestli byli hodní a tak,potom k andělovi,ten dával takového andílka a nadílku a nakonec vztáhl čert po každém dítěti ruce a pořádně postrašil. Všechny děti totálně červené z křiku,ze strachu,no hrůza. Patriček tam šel,podal ruku Mikulášovi,pak andělovi,dostal nadílku a když po něm vztáhl ruce čert,normálně Páťa vztáhl ruce taky a nechal se od něho vzít,ještě mu dal i pusu,bobek můj malý. No,brečela jsem jako hrom.Doufám,že budu mít i fotky,známí tam naštěstí měli fotky.