Jsem divná?

05.01.2009

Ahoj holky, nastávající maminky. chtěla bych se tady svěřit se svými pocity. Když jsem si před 14 dny dělala test a vyšel mi pozitivně, rozbrečela jsem se, ale ne, bohužel, štěstím. Byl to spíš strach. Dítě jsem si už nějako dobu přála, můj přítel ani moc ne, šikovně se tomu vyhýbal. Když ale pořád nepřicházelo, začala jsem přemýšlet trochu jinak, že se začnu věnovat sama sobě, že si zase zajedu s holkama na dovolenou...a v tom to přišlo. Doktor pak za týden těhotenství potvrdil. Od té doby je to se mnou jak na houpačce, chvilkama se moc těším, pak zase na mně padne depka, jestli jsem vůbec připravená...proč nedokážu být šťastná, vždyť můžu být ráda, že v mém věku (34 let!!!) jsem vůbec otěhotněla, když mám kolem sebe tolik kamarádek, kterým se nedaří. Doufám, že to přejde, že nejsem studený psí čumák. Jak jste to prožívaly vy? máte někdo podobnou zkušenost? děkuji. Verča.

Kliknutím vložíte smajlíky:

ahoj,ano to jsou hormony,když jsem ja zjistila že čekam sve 3mimi,jsem brečela štěstim,pak najednou jsem si všeho zalekla,kam dam postylku,autosedačku,jak to všechno zvladnuy?Zase začne všechno od začatku,pliny,nedostatek spanku,strata klidu atd..Jenže bohužel osud se mnou mněl jine plany,přišla jsem o toho broučka....a teď nechapavě kroutim hlavou,proč jsem přemyšlela o takovych kravinach,jak se ten mozek dokaže zblaznit,proč ty hormony tak dokaži poblaznit člověka.Hlavně neudělej žadnou hloupost,kterou pak budeš litovat,Teď je mi strašně,jenže nic se neda vratit.Přeji ti hodně sily,držse,a nedovol jsi přemišlet nad hloupostmi.

ahoj,ano to jsou hormony,když jsem ja zjistila že čekam sve 3mimi,jsem brečela štěstim,pak najednou jsem si všeho zalekla,kam dam postylku,autosedačku,jak to všechno zvladnuy?Zase začne všechno od začatku,pliny,nedostatek spanku,strata klidu atd..Jenže bohužel sud se mnou mněl jine plany,přišla jsem o toho broučka....a teď nechapavě kroutim hlavou,proč jsem přemyšlela o takovych kravinach,jak se ten mozek dokaže zblaznit,proč ty hormony tak dokaži poblaznit člověka.Hlavně neudělej žadnou hloupost,kterou pak budeš litovat,Teď je mi strašně,jenže nic se neda vratit.Přeji ti hodně sily,držse,a nedovol jsi přemišlet nad hloupostmi.

ahoj,ano to jsou hormony,když jsem ja zjistila že čekam sve 3mimi,jsem brečela štěstim,pak najednou jsem si všeho zalekla,kam dam postylku,autosedačku,jak to všechno zvladnuy?Zase začne všechno od začatku,pliny,nedostatek spanku,strata klidu atd..Jenže bohužel sud se mnou mněl jine plany,přišla jsem o toho broučka....a teď nechapavě kroutim hlavou,proč jsem přemyšlela o takovych kravinach,jak se ten mozek dokaže zblaznit,proč ty hormony tak dokaži poblaznit člověka.Hlavně neudělej žadnou hloupost,kterou pak budeš litovat,Teď je mi strašně,jenže nic se neda vratit.Přeji ti hodně sily,držse,a nedovol jsi přemišlet nad hloupostmi.

In reply to by ludinaml

jsi teda "hrdinka". Já, když jsem si zvykla na to, že mám pod srdcem miminko, tak jsem začala brouzdat po netu. A všude bylo, jak se zvýšili potraty. Také tady každou chvilku někdo píše, že o mimi přišel. Tak jsem se tak bála aby to i mě nepotkalo. Tak tedy obdivuji vás všechny, co jste tuhle "situaci" ustály, já bych se asi zbláznila. Ale alespoň máš doma už 2 dětičky, tak se raduj z nich. Hodně štěstíčka Ti přeji, třeba Ti to ještě jednou někdy vyjde:-)

jsme na tom tak trochu podobně. Akorát u nás to bylo trochu naopak. S přítelem jsme byli spolu už nějakou dobu a on byl o 13let starší a strašně moc chtěl mimi. Ale já jsem říkala, že jsem na to ještě mladá(je mi 20) a ráda bych ještě pokračovala ve studiu a pak že hned do toho klidně půjdu:-) Čas šel dál a on si tedy asi začal hledat novou "ochotnou maminku" anihž by mi to oznámil. Rozchod byl na místě. A co myslíš? Ani ne po měsíci jsem zjistila, že jsem těhotná. Taky jsem se rozbrečela u 2čárek. A nevěděla. Když jsem došla na první kontolu-potvrzení těhu, hned mi dr.udělal utz a hned mi bylo jasné, že na všechno ostatní kašlu... Teď jsem v 6.tém měsíci a bez tatínka. Také mám občas pochybnosti, zda to sama vůbec zvládnu, jestli na to mám atd, ale vím že jo. Zvládli to jiní. A i přez neočekávané těhotenství jsem se naučila miminko milovat a vím, že to osud(nebo bůhví co)tímto stavem něco zamýšlel a je to správné. Počkej, až Ti začne růst bříško, začne Tě kopat a bude se na Tebe culit na utz, tak se taky zamiluješ a budeš se těšit. Jinak přeji hodně štěstíčka a zdravíčka pro Vás oba(obě):)

In reply to by suzzy

jseš statečna,a muj tobě obdiv,bohužel takhle to teď chodi v tomhle světě,neboj ten tvuj ex....jednou bude všeho litovat,možna že on nebude mit nic,mužese stat žeo všechno přijde a ty budeš mit to nejkrasnějši co žena muže mit!Opatrujtese.

Veru, ja si myslim, ze to jsou normalni pocity. Nejsi v tom sama vsechny tu s temi pocity zapasime....... je to strasne veeeelika zmena :cc): My jsme se na mimi moc tesili, ale jakmile jsem zjistila ze jsem tehotna, tak mi to doslo... doslo mi ze uz to nejde vzit zpatky, ze se mi obrati zivot vzhuru nohama a uz nikdy nic nebude jako drive... ale o to preci jde, jde o to, ze stvorime nejakeho uzasneho maleho clovicka, ktery nas zivot naplni a bude nas moc potrebovat.

Strach je v teto fazi podle me uplne normalni, tehotenstvi ale utece jako voda a vsechny pochybnosti odplujou az budes to male stvorenicko drzet v naruci :c:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka