dobrý....

ahojky holky, jak pak se máte. Mno já nic moc, jsem zase sama doma, muž je na noční aa já se prostě potřebuju vypovídat, nějak toho na mě je už doma až moc. Všechno na mě padá, mám pocit, že nic nestíhám, že mám doma stále bordel, kterej nechce zmizet a já envím kam dřív skočit. Do toho ještě malá pěkně zlobí, tak když muž spí po noční musím vypadnout s ní ven, aby se vyspal, pak když se probudí, tak akort na mě přenáší problémy v práci s jednou koleginí a já už nevím kudy kam, nemám tu sílu mu říct, že mě to nezajímá a bedlivě ho poslouchám a pak když odejde, jsem z toho v depresy a smutná. Sice jsem mu naznačila, že tu nasranost tak trošku přenáší na mě, ale neřekla jsem mu jak se cítím, když odejde. jsem asi fakt psychyatrický případ. Dneska když odešel do práce, podotýkám, jel autem, tak během pár minut jsem slyšela brzdy, normálně mě zavalil pocot, že se vyboural a že se to dozvím až bůhví kdy. Dneska fakt budu vděčná až mi o svačině zavolá, jsem nějaká nesvá a jak na trní, mám fakt divnej pocit, jako kdyby se mu něco stalo. Asi vážně potřebuju psychyatra nebo já nevím. Tak jsem se vypovídala, omlouvám se všem, které ro nezjímá, ale prostě to muselo ven.