strach z porodu :-(

ale rikam si zvladly to ostatni zeny tak nejsem posera tak to zvladnu taktez.jsem 32+3 a musim vydrzet do 36tt a pak at se deje co chce bud pojedu rodit az prestrihnou steh a nebo pojedu se stehem domu to se vse uvidi.neboj vse zvladnem a budem maminy

Já jsem se srašně moc bála o miminko. Rodila jsem po druhé, tak že jsem věděla alespoň přibližně do čeho jdu. Přežila jsem to poprvé tak jsem si říkala že to přežiju i podruhé ale strach o mimi byl silný ani nevím proč. Strach z porodu trochu také ale uklidňovala jsem se tím že ty bolesti končí nádherným pocitem s miminkem na bříšku.
Máš to celkem za pár. Přeji ti ať už to máš za sebou a brzyčko se pomazlíš se svým miminkem.

Chápu tě naprosto ... Já jsem 41+0tt, takže jsem čekající. Vůbec nevím do čeho jdu a jaký to bude. Zítra mě čeká kontrola a prý si mám vzít tašku. Tak uvidím co se mnou budou dělat :? . Taky mám obavy, hlavně o toho malýho, kterýmu se ode mně vůbec nechce :///: .
Ale kamarádky mi říkají, že se bolest rychle zapomene a že to stojí za to, když ti pak toho mrňouska sají do náruče.

Drž se, opatrujte se a neboj zvládneme to, zvládly to ženský před námi, tak my to zvládneme taky ;) :one: .

Buď v klidu, já se taky strašně bojim, ale o to aby byl prcek zdravej, aby byl v pořádku. Už jsem měla o víkendu z toho i depky, přesně jako ty, nemohla jsem se zbavit na to myslet. Teď jsem 30+2.

Jo a o porodu si ani radši nečtu, jakmile jsem začala něco číst, začala jsem se i bát:)). Takže jsem pro jistotu vyloučila i přepododní kurz. Prostě čím míń o tom vim, tim je mi líp:))

holky děkuju moc za podporu....jste super a jsem ráda že tyhle stránky existujou :one: .Jinak všem co je porod teprv čeká,přeju moc štěstíčka a ať je to rychlý :a:

ja se taky bala, dokud jsem byla doma, od chvile co jsem byla v nemocnici tak na strach nebyl cas. boli to, ale ta bolest jak prijde tak odejde a pak si ji ani nevybavis. po porodu boli trosku siti, tak dva dny pali kdyz curas, a pri kojeni boli bricho .. asi jako u menstruace /aspon me to tak prislo/. Z odstupem casu muzu rict, ze zadnou tu bolest co jsem tehdy citila si opravdu neumim vybavit.

fakt tě chápu a myslim že tady všichni taky.Já budu rodit až v květnu,ale už teď mám nahnáno,to je normální,taky sem se tady jednou svěřila,věř mi,máme to snad všechny.Taky nevím čeho konkrétně mám strach,jestli z toho či z toho nebo úplně ze všeho,každopádně se to dá schrnout jako strach z neznáma....holka my se tu stresujem a třeba to budeme mít sfouklý za 2 hoďky...a nebo taky ne,ale nesmíme myslet na nic negativního.
každopádně přeju hodně štěstí,taky budu asi ještě vykulenější až to bude na spadnutí,ale nejsme v tom samy :)

rozhodně v tom nejsi sama. Jsem 30+5 a mám tak 14 dnů pěkný bobany z porodu. Jenže jsem dostala brožurku od p.doktorky a začínám mít mnohem větší strach z 6-tinedělí. Je tam popsáno, jak se nevykakám, jak můžu mít problémy s močením a se stolicí (naopak neudržení), depresi, do toho únava, bolesti jako při menstruaci - očistky (při MS beru vždycky Ibalgin - někdy i 2, jinak se kroutím, jsem nervní a zlá, takže fakt si to nedokážu představit) a ještě se starat o miminko. Začínám mít pocit, že to nezvládnu. Porod trvá jen nějakých "pár" hodin, ale zbytek těch problémů může přetrvávat i několik dnů ne-li týdnů. Taky ke mně chodí kamarádka, která má 1/2 ročního klučíka a ta říká, že porod je fakt to nejmenší. Je chuděra celá popraskaná a nejvíce ji bolelo šití a ta bolest přetrvávala ještě 14 dnů! Takže porod hážu za hlavu a jdu se bát poporodních stavů :00: Ještě, že manžel bude mít 14 dnů volno! Asi si chudák se mnou vytrpí ://: Už nyní ho na to připravuji. Ale jestli to taky není tím, že čím víc o tom čtu, tím víc se bojím! :r:

ahojky, opravdu se neboj, dalo by se říct že je to i krásná bolest, teda, já rodila se vším všudy 3hodiny takže to říct můžu :j) je to krásný, máme komfotrt se vším všudy, tak se neboj, co takový zvířata v přírodě, ty se s tím museji poprat samy a ještě je vyhlížeji predátoři :00: Takže, říkejj si : to bude dobrý, budu mít brzo prclíka u sebe a budu nejšťastnější :h: :h: :h: :h: :h:

ahojky, nemáš se čeho bát opravdu, ta bolest při porodu se dá vydržet, neboj kdyby to byl takový horor tak maminky nejdou do dalších dětí :s: a víš, že ta bolest netrvá věčně a hned po porodu na tu bolest zapomeneš a když dostaneš ten malý uzlíček do náruče víš, že tě v životě nic hezčího nemohlo potkat :one: a máma budeš skvělá to příjde samo :qu:

Ahojky, já jsem teprve 17tt a bojím se toho docela a později to bude ještě horší. Ale zase si myslím, že to za to stojí ta bolest, kterou ještě neznám a říkám si, že když to zvládli ostatní, tak my s mimíškem to taky zvládnem a budeme oba v pohodě a zdraví. Snažím se nemyslet tolik na to, až se budeme drat ven, ale na to, až toho našeho bobíska budeme mít u sebe a budeme ho moct mazlinkovat a starat se o něj :dance: . A ten porod určitě nějak zmáknem :one: .