Strach z porodu?

15.12.2008

Ahoj holky lednový, tak na mě o víkendu nějak dolehl strach z porodu a šestinedělí, jak to všechno zvládnu, do toho zima, Vánoce, přeplněný porodnice.....jak to prožíváte Vy? Máte nějaký "fígle" jak se uklidnit? :-) Někdy mám pocit, že to prostě nezvládnu. Díky :-)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Určitě zaplaš špatný myšlenky. Já měla drsnej porod přes 20 hodin zakončenej nakonec císařem a přežila jsem to. Miminko mám nespavý, pořád se kroutí a kadí, nemůže usnout (leda v kočárku) a celý noci se prokroutí... jsou mu dva měsíce a bůhví, že jsem kolikrát chodila s kočárkem po vsi a brečela...hormony s váma zamávají...ale stačí vždycky jedinej úsměv našeho broučka a všechno rázem mizí... i přes to všechno, je to prostě zlatíčko a je moje..

neboj se ničeho-zvládly jsme to všechny. já můžu říct, že těhu a porod je brnkačka oproti potom té snaze vychovat z dítěte slušného člověka v téhle době-zatím je to jen můj názor, Vojtovi jsou zatím jen 4 měsíce, takže zatím vychovává on mě-je dost živej, takže stále musíme něco dělat.
porod je jen pár bolestí-co je to potom oproti těm hezkým chvílím s miminkem :-)

neboj se ničeho-zvládly jsme to všechny. já můžu říct, že těhu a porod je brnkačka oproti potom té snaze vychovat z dítěte slušného člověka v téhle době-zatím je to jen můj názor, Vojtovi jsou zatím jen 4 měsíce, takže zatím vychovává on mě-je dost živej, takže stále musíme něco dělat.
porod je jen pár bolestí-co je to potom oproti těm hezkým chvílím s miminkem :-)

neboj se ničeho-zvládly jsme to všechny. já můžu říct, že těhu a porod je brnkačka oproti potom té snaze vychovat z dítěte slušného člověka v téhle době-zatím je to jen můj názor, Vojtovi jsou zatím jen 4 měsíce, takže zatím vychovává on mě-je dost živej, takže stále musíme něco dělat.
porod je jen pár bolestí-co je to potom oproti těm hezkým chvílím s miminkem :-)

neboj se ničeho-zvládly jsme to všechny. já můžu říct, že těhu a porod je brnkačka oproti potom té snaze vychovat z dítěte slušného člověka v téhle době-zatím je to jen můj názor, Vojtovi jsou zatím jen 4 měsíce, takže zatím vychovává on mě-je dost živej, takže stále musíme něco dělat.
porod je jen pár bolestí-co je to potom oproti těm hezkým chvílím s miminkem :-)

neboj se ničeho-zvládly jsme to všechny. já můžu říct, že těhu a porod je brnkačka oproti potom té snaze vychovat z dítěte slušného člověka v téhle době-zatím je to jen můj názor, Vojtovi jsou zatím jen 4 měsíce, takže zatím vychovává on mě-je dost živej, takže stále musíme něco dělat.
porod je jen pár bolestí-co je to potom oproti těm hezkým chvílím s miminkem :-)

Ahoj holky, já si tu včera četla zážitky z porodu, co napsaly nějakteré holky a byla jsem dojatá. Trpěly teda dost, ale nejspíš to stálo za to. Mně před pár dny tak chytly záda, že jsem myslela, že umřu a jestli mě tyhle bolesti budou provázet při porodu, tak nechci rodit. Ale pak jsem si řekla, že i takový bolesti za to stojí.... už se těšim až se prďola narodí... :||):

víš z čeho mám ještě strach já, že to miminko nebudu chtít nikomu pujcit ani na minutu, kór když vidím jak se na něj všichni (někteří) třesou, že jim to změní život. to mi fakt deprimuje, přeci ,když si chtěj změnit život tak nemusím zkrze mé dítě, ale je to jejich osobní záležitost.

In reply to by Ruza

To Tě chápu, já tenhle tlak cítím hlavně z manželovy strany, tchýně o ničem jiným nemluví, a ač je zdaleka, tak je mi jasný, že u nás bude chtít být pořád...navíc je to typicky "chytrá tchýně" takže už jsem si vyslechla, jak co všechno musím dělat...na to už vůbec nemám náladu, i když se snažím to chápat, bude prvně babička, no...ale myslím, že v šestinedělí zkrátka nebudu mít sílu ještě oponovat tchýni....raději na to nemyslet.

ahoj holky ja uz mam porod za sebou a pisu sem abych vas ujistila,ze se to opravdu da zvladnout.Samozrejme je kazdy porod a tehotenstvi jine,ale myslim,ze jsou v zivote horsi bolesti nez ty porodni.Ja jsem rodila poprvy a porod u me trval asi 2,5 hodiny.Vse probihalo v klidu a malem me odrodila asistentka.Vim,ze existuji i komlikovane porody,ale na to se nesmi myslet.ja se taky bala,ale pak sem se s tim nejak smirila a nakonec to nebylo nic hroznyho.Bolesti byly,ale miminko za to stoji.Takze drzim vsem palce,klidne vanoce a cerne myslenky zaplaste :///: :a:

ahojky nebojte se ničeho,- neřikam porod není určitě lehkej ale vše přebolí hlavně až uvidíte svoje dětatko tak na vše zapomenete,- já jsem měla cisařak je bolestivej ale ted se tomu jen směji mému milačkovi ted budou dva měsice,-

opravdu na bolest rychle zapomenete a my to přece zvladnema,- :-)
šestinedělí není jednoduche hlavně když jste samy :-(
jsou to prostě hormony já bračela furt i ted si zabrečím ale to vše přejde
přeji pevne nervy ahojky a hlavně at mate zdrave miminka to je nejduležitejší

In reply to by Slunce123456

Díky moc za pozvbuzení, opravdu. Právě že v šestinedělí budu asi na všechno sama, manžel je dost pracovně vytížený a mamka taky ještě chodí do práce, no ale nějak to zvládnem, jsou to prostě jen obavy, nejistota, a s tím brečením počítám, to u mě bude asi taky pořád :-) díky a pozdravuj miminko, to budete mít hezké první Vánoce s děťátkem. :cc):

In reply to by Lenci01

Ahoj, taky mám termín v lednu a přesně tohoto se bojím, že budu na vše sama. Přítel taky dost pracuje a mamka chodí do práce. A navíc bydlí jinde. No a kolem sebe tady nemám nikoho, s kým bych to prožívala. Kámošky - ty chodí do práce atd...a tento víkend to na mě taky tak trochu dopadlo. Tak to snad dáme:-)

In reply to by Fillina

Ahoj, taky to mám podobně.Přítel ted nastoupil k hasičům,mimi se nám narodí v lednu a on od unora musí na kurz,bude pryč celej tejden a domu bude jezdit jen na víkendy..a takhle to bude až do května :( Furt sme nevěděli,kdy pujde,ale tohle mě dostalo.Navíc dodělávám vejšku,bude zkouškový,musim se učit a v květnu státnice...neumim si to představit :\\:

In reply to by lenik86

No pěkný, to se Ti to hezky sešlo :00: Kamarádka dodělávala VŠ s bříškem a nakonec přerušila studium a dodělala to za rok, ono s tím úplně malým miminkem je to o nervy (mně stačilo dělat VŠ při práci a lezla jsem poslední rok po zdi). Takže to možná pak zkus, se 4měsíčním prckem dělat státnice, to bude o nervy pro vás oba :§) Můj manžel od února právě mění pozici v práci, tak na tom budem podobně, sice na školení snad jezdit nebude, ale předpokládám, že se bude vracet domů hodně pozdě večer a bude toho mít plnou hlavu....no co se dá dělat. Snad jako začínající matky obstojíme :one:

In reply to by Fillina

Asi byl nějaký divný víkend, počasí, a tak, do pátku jsem byla v pohodě a od soboty jsem brečela kvůli každé blbosti. Asi jak se to blíží. Ten porod bych snad i nějak co se strachu týče, rozchodila, ale bojím se pak těch prvních dní s miminkem, hlavně těch hormonálních výkyvů a nevyspání, no ale je to nesmysl se tak stresovat už předem, já vím :-) no dát to musíme, nic jinýho nám nezbývá, že! :?

In reply to by Lenci01

no no to je fakt nic jiného nám nezbývá, a zvládli to jiný tak to přeci zvládnem taky.
s některýma věcma si člověk nesmí moc lámat hlavu asi dopředu ono se to nějak vyvrbí.
haha mám asi nějakou světlou chvilku tak se mi to dobře píše, co? no to bude tím že jsem se teď dobře napápla :-)
jdu se pokoušet vytvořit svoje první dvd z fotek z tunisu manžílkovi k vánocům tak jsem zvědavá jak se mi to bude dařit.

ahojky nebojte se ničeho,- neřikam porod není určitě lehkej ale vše přebolí hlavně až uvidíte svoje dětatko tak na vše zapomenete,- já jsem měla cisařak je bolestivej ale ted se tomu jen směji mému milačkovi ted budou dva měsice,-

opravdu na bolest rychle zapomenete a my to přece zvladnema,- :-)
šestinedělí není jednoduche hlavně když jste samy :-(
jsou to prostě hormony já bračela furt i ted si zabrečím ale to vše přejde
přeji pevne nervy ahojky a hlavně at mate zdrave miminka to je nejduležitejší

Ahojky to co píšeš prožíváme asi všechny. Jsou to takové návaly nálad. Já mám termín porodu už za 6 dní a přiznám se, že je to u mě jak na houpačce a jak se vyspím. Některý den jsem unavná a vůbec nemám náladu rodit a říkam si tak hlavně dneska ne. Pak bych už to měla ráda za sebou a těším se a ono nic. Hlavně si říkám ať to nepříjde na štědrý den. Jinak se to snažím zahnat prací. Jdu prostě něco dělat a špatná nálada mě přejde, protože začnu myslet na něco jiného. :s: :a: A hlavně si říkám, že je to nějvětší dárek co může člověk od života dostat. Zdravé krásné miminko, ne?

ahoj,nám chybí měsíc do porodu a strach s porodu na mě nedopadl,protože si furt řikam že to zvládli jiný tak proč zrovna já bych to zvládnout neměla,a ten strach si nesmíš připouštět až to přijde tak to tu bude.NEBOJ se vše dopadne OK.:-)

Ahojky. Naprosto tě chápu. Mám to samé, na jednu stranu se na porod těším, i když vbím, že přijde dřív jak v termínu, ale na tu druhou se bojím, abych dojela včas a hlavně aby byla malá vpořádku. Mamminku nemám, tak jsem volala její ségře - tetě. Je pro mě jako mamka. A říkala jsem jí to a ona mi povídá, ať si z toho nic nedělám, že ona sama, když čekala druhého syna, zase měla obavy z toho, jak toho druhého bude mít ráda a svěřila se, že jí dlopuho trvalo, než se naučila mít oba ráda tsejně. Pořád u ní byla na prvním, místě její první syb. Ale pak to přešlo. Ach jo, co ná sještě čeká....hormony blbý. Už asbysme to měli za sebou, viď?

In reply to by Evula

Tak to jsem ráda, že nejsem sama. Já jsem totiž do nedávna chodila do práce a neměla jsem vůbec čas o tom všem přemýšlet, teď jsem týden doma a takhle to dopadá :-) Snad mi bude stačit ten pocit, že to je normální a má to tak víc maminek, přeci jen, když to řeknu manželovi nebo kamarádce, co děti nemá, tak to úplně tak nechápou...No nějak to zvládnout musíme, kdy bys měla rodit?

In reply to by Lenci01

Termín mám až 25.ledna, ale po 25.prosinci , pokud vydržím, už to může přijít kdykoli, už je mi to fuk. Jen abych do toho štědrého dnu vydržela. Jinak se moc omlouvám, že píšu jak hotentot, ale tchýně mi rozšlápla ntb. a přes celý monitor mám pavouka - vylité krystali, takže moc nevidím, co píšu :?

In reply to by Evula

:-) píšeš v pohodě, žádná chybička :-)
No snad až budu mít sbalenou tašku, a vypraný všechny věci, tak budu klidnější. Nějak nejsem schopna to zkompletovat. Jinak všem moc děkuju za příspěvky, nemám kolem sebe žádnou těhotnou kamarádku, tak se v tom někdy plácám sama, aspoň že existují weby jako je tento :-) díky holky.

In reply to by Lenci01

Víš možná je to tím, že jsi pracovala a neměla jsi čas přemýšlet. Já jsem byla na neschopence od 9 týdne a tak jsem toho času měla...a taky jsem přemýšela jako to. Ale co jsem na MD tak mě to přešlo. To ale nechci říct, že jak se miminko narodí tak budu úplně v pohodě, už to vidím jak budu pořád brečet nebudu si vědět rady a pořád budu volat mamce co mám dělat a nebo budu psát sem o rady. A to nemluvím o tom, že asi budu pořád lítat v pyžamu protože se nestihnu ani upravit.

Tak tyhle pocity už nemám, spíš se na ten porod těším. Ale tak kolem 33 týdne jsem byla fakt hotová, pořád jsem o tom mlela dokola jak se bojím, že mě to bude bolet, jak se bojím, že to miminko nezvládnu, co když nebudu dobrá máma, vždyť ani nevím jak ho obléct...ale už je to pryč a te´d jsem si jistá, že porod proběhne tak jak má, že budu dobrá máma a že to všechno dobře zvládnu. Jaký fígle na to jsou, to fakt netuším, prostě mě ten strach přešel.

In reply to by Romanca

no tak já to mám přesně obráceně..ve 33tt jsem si ještě vůbec nepřipouštěla nějaký tenstrach z porodu a následné péče o mimi, ale teď jsem 36tt termín dneska přesně za měsíc a strach z porodu na mne dopadl. hlavně mi mudr. rekla ze monča podle utz bude mít velkou hlavu...a váhove odhady byly taky vyšší. no ale uklidňuji se tím, že se snad vyklube na svět o něco dříve, že je o týden starší než podle posledni MS. tak uvidím. Každý večer tu tvrdím, že už bych rodila. ať to mám za sebou.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky