náš porod

13.12.2008

Ahoj,
tak se dodatečně hlásíme mezi novopečené maminky :girl: a miminka :cc):
Přípravy k porodu už jsme měli od 38tt.jelikož nám odešla hlenová zátka a měli jsme už kontrakce po 2 hodinách ale ještě to nebylo na porod. Do poradny jsme chodili do rizikové jelikož se nám malá celé těhotenství nechtěla otočit hlavičkou dolů a bylo mi tam i zjištěno že mám malou dělohu :\\: Při předposlední kontrole 30.10. se už pan dr. rozhodoval zda mě nehospitalizují na císařský řez jelikož jsme měli termín 4.11. a malá měla hraniční váhu 2500g a ta jde císařem kvůli připadným komplikacím. Po ult na kterém jsme zjistili že za poslední týden přibrala 250g jsme se rozhodli ještě počkat a dohodli jsme se na kontrolu po termínu 5.11.,ale té jsme se už nedočkali :n:
Připadalo mi to jako věčnost a že budeme přenášet jelikož se nic nedělo a krom 2hodinových bolestí jsem byla v poho. V sobotu ještě u nás byli manželovi rodiče a já si dělala srandu že budeme mít ještě další termín na kontrolu jelikož jsem nic necítila, ale brzi jsem se dočkala :||):
Už večer když jsme šli spát sem si připadala divně ale myslela jsem že jsem jen ospalá a vyčerpaná. Myslela jsem že když to na mě přijde budou to veliké bolesti atd. jak říkají prvorodičky, ale nic-asi mám vysoký práh bolesti :one:
V noci zhruba mezi 2-3hod se mi kontrakce zkrátili na 45min a od 4hod po 15min... Manžela jsem nechala spát (jelikož by zmatkoval) a snažila se to zaspat, říkala jsem si že se mi to zdá že to je blbost. V 6hod ráno šel manžel na wc a se psem. To už jsem měla po 10min. Manžel přišel do postele a koukal na mě jak na ducha jelikož jsem spáč a byla jsem úplně vzhůru a po odpovědi že nemůžu spát a budu se koukat na pohádky se začal vyptávat co se děje... :ooo:
Jen jsem mu řekla že asi dneska pojedeme, začal se vyptávat jestli už a zda mám vše připraveno,má se oblíkat a takové ty typické otázky... :jawdrop: jen jsem mu řekla že se mi nikam nechce a že budeme ještě spinkat :'zz): a on jen že jsem blázen :°:
Nejhorší bylo asi pro manžela že při každý kontrakci místo vážnýho obličeje jsem se musela usmívat jak mi to stopuje a má v očích strach co se bude dít :s:
V 8hod mi miláček udělal ještě snídani jelikož jsem měla hlad :hu: a hezky jsme se napapkali a já se šla podívat co mi v té tašce chybí a pár drobnůstek jsem tam doplnila. Celou dobu mě doprovázel Ferda-náš pejsek :dog: jelikož mu bylo divný že jsme všichni tak brzo vzhůru a manžel už napůl oblečený a nutí mě se taky oblíknout...
Neuhádnete jaký měl nejlepší argument...miláčku já ale zejtra jdu do práce a nikdo tu s tebou nebude a sanitkou nechceš jet,tak dělej nebo už s tebou nikam nejedu...
Po tomto argumentu jsem se rozesmála :s: Do 9hodin jsme nic méně dorazili na Bulovku která je od nás 10min a to jsem se po cestě chtěla vrátit jelikož mi přišlo že mě to stresem přešlo... :n:
Při přijmu už jsme to měli po 5min. Sestřička mi natočila monitor, pan dr.mě vyšetřil a popovídali jsme si o poslední kontrole v poradně jelikož jsem v kartě měla zapsanou další kontrolu. Pan dr.si chtěl být jistý tak si zavolal paní primářku a pediatričku tak jsem si připadala jak pod mikroskopem kolik se tam sešlo lidí... :00:
Po konzultaci se dohodli že ve 12hodin půjdeme na řadu císařem kvůli malé, to už si mě oblíkli do nemocničního a poslali za manželem dát mu věci.
Při 1.pohledu na manžela jsem myslela že omdlí jelikož byl bílej jak stěna a to teprve čekal jak dopadne vyšetření. Bylo na tom dobrý že víme v kolik to budu mít za sebou a nebudeme trnout. Manžel už ani nejel domů a povídali jsme si tam. Před 11hodinou mi sestřička udělala klistýr-musim říct že ho nikomu nezávidim... :\/: ale zasmála jsem se jelikož mi sestřička řekla že to mám držet 10min a začala mi napichovat kanilu,to by nic ještě nebylo... ve mě to začalo bublat a setřička mi říká vydržte ještě si naberu krev...nabírá...bublibubli....chce to zašroubovat ale jak kvůli mě spěchá tak ji to nejde a mou drahocenou kapalinu kapeme na zem a já ji skoro utíkám jak už to nemůžu vydržet,ale zdařilo se a já už jen sedim a jsem ráda... :j)
Po této grotesce za mnou zavolali manžela a mi čekali až bude půl 12 a přijdou mě připravit na sál.
Sestra mě odvedla na sál na položila na lůžko a v tu chvíli jsem si uvědomila co je dlouhá chvíle...sestřičky tam chystali náčiní atd a mě ležící maminy si nikdo nevšímal :? Potom přišla mladá sestřička ze které se vyklubala anestezioložka která mi tam nejvíc pomohla. Začala si se mnou povídat vysvětlila mi co a jak...pak jsme se pokoušeli napíchnou anesteziji ale moc to nešlo...chtěla po mě kočičí hřbet ale přes pupík nic moc a pomoc sestříčky-lámala mi krk ale na potřetí se to podařilo a já pomalu začínala cítit-spíš necíti od břicha dolů půl těla... Zahalili mě plentou, dali kapačky, celé břicho potřeli dezinfekcí a doktoři začali... Člověk opravdu necítí bolest ale přijde mu jako když je na skřipci jak ho to tahá. Když přišlo na řadu vyndat naši malou moc to nešlo jelikož byla dost dole připravena jít normání cestou tak ji vyndávali na 2x a konečně přišla na svět ve 12:32hod naše Karolínka s váhou 2460g a úplně zdravá :e):
Ani jsem nepostřehla jak ji odnesli a už mi ji přinesli ukázet ale bohužel mi ji dali jen k tváři jelikož jsem měla jednu ruku s kapačkou a druhou přivázanou,ale byla jak panenka. Šití trvalo další půl hoďky.
Potom mě přivezli na chodbu kde jsem se ještě viděla s manželem, který byl z naší malé nadšený :c:
Dál jsem putovala na JIP a druhý den na normální pokoj. Moc jsem si pobyt v nemocnici neužila jelikož jsem měla docela bolesti po císaři a nevěděla jsem jak si mám lehnout natož vlízt na postel které mají vysoké a já jsem menšího vzrůstu a bála jsem se aby mi nepraskli stehy :?
Druhý den na normál pokoji jsem dostala menší depresy jelikož tam byla u dětí nějaká divná směna sester která jen nadávala a nic moc nepomohla. Naše malá totiž kvůli malé porodní váze dostávala přikrmy jelikož ani neutahla prso a já ji chodila odsávat mlíčko a ta směna to nějak nechápala že mlíko mám ale nekojime...
Všichni nám ale naše malé klubíčko obdivovali a někteří si dokonce opravdu mysleli že tam jezdim s panenkou jelikož naše Kájulka byla velký spáč a ani se nepohnula.A sestřičky...ty si oblíbili tak že když nás některá vidí nebo tam voláme hned si vzpomenou a vědí o koho jde... :cc):
Jinak když shrnu celkový pobyt na Bulovce nemůžu si stěžovat až na tu jednu směnu. Lékaři i sestry ochotné a dle možností i vstřícné. Na to že to byl můj první porod a celkově první pobyt v nemocnici si nemůže ztěžovat a další naše dítko se určitě narodí na Bulovce. Vřele doporučuju :qu:

k tak krásné holčičce porod jsi popsala velmi pěkně at vám malá jen roste a dělá Vám jěště větší radost :girl: Terezka+Tadeášek :a: :a: :a: :a:

Cau mamco Dostko,
gratuluju predne ke Tve male princezne! Svuj porod jsi popsala moc krasne, u nekterych useku sem se velmi nasmala!!! Mas opravdu spisovatelsky talent.
Tak at se vam jen a jen dari a at to priste na Bulovce dopadne stejne dobre jako poprve!
SHARANE+LUCINKA

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka