Nic mě nebaví

12.12.2008

Ahojky!!!Jdu si postěžovat.Včera se mi až udělalo zle.Moje sestra se totiž rozvedla a s dvouma dětma bydlí u našich.Ze začátku se nezdálo,že by to měl být problém,ale teď,po čtyřech letech,už teda je a veliký.Naši na mně nemají vůbec čas,vidíme se tak jednou za měsíc,za dva,vůbec nevidí,jak mi roste břicho,jak roste můj starší syn,nic. Včera jsem byla domluvená,že dneska bychom tam měli jet a mamka to odřekla,že nemá čas,že snad zas za týden.Neustále jen hlídá děcka švígře,švígra si chodí na noční mejdany,neplatí nájem,nic a poslední dobou se ukazuje,že naši se jí normálně ještě zastávají,ať je ona v klidu atd.A já musím všechno,syna jsem měla na hlídání naposledy před půl rokem.Včera mi ještě k tomu přidal manžel,jeli jsme v autě a on mi jen řekl,že doufá,že už bude čas na nějaké jeho sedánky s kámošema.Takže místo toho,aby mi rodiče pomohli se synem,nebo manžel,tak s ním budu sama,budu gruntovat atd. Nejhorší je,že jsem minulé těhotenství uzavřela předčasným porodem na rozhraní 36. a 37.týdne,14 dní jsem neměla u sebe syna,protože měl jen 2,26 kg a 44 cm a tudíž se toho předčasného porodu strašně bojím a ještě víc,když budu se synem sama doma.Ani nevím,jak to udělám,jestli mě to zrovna chytne,když budu se synem sama. Naši moct hlídat nebudou,manžel jestli zrovna někde bude,nevím,jestli mám vzít pak s sebou Patrika do porodnice? Vůbec nevím. Pořád se mi chce jen brečet. :§) :§)

Kliknutím vložíte smajlíky:

Docela je mi z toho smutno... ale držím moc palce, ať se u tebe vše v dobré obrátí, myslím, že to ten nahoře stejně vidí a jak se říká "na každé prase se vaří voda" - v to vždycky doufám a věřím, i když to chce čas. Mám rodiče, kteří k nám chodí jen na oko, ty jejich desetiminutovky s kafem a cigárem a mámy si stěžováním na tátu už nesnesu. Blíží se chvíle, kdy je požádám, aby k nám nechodily, že dětem jen blbnou hlavu. Přemýšlím o náhradní babičce a manžel mě na to vlastně přivedl, protože z jeho strany rodiče už vůbec o nás zájem nejeví. A to si představte, že máme 2 krásný holky a čekáme v únoru narození chlapečka! Jenže s kým se o tu radost podělit? Nejlepší je to vždycky v rodinném kruhu, jenže.... když není?! Když si vzpomenu, že každé naše oznámení o tom, že jsem těhotná dopadlo tak, že "ježišmarja, co budete dělat?". Mám aspoň šikovného manžela, který umí vydělat peníze a postarat se nám o bydlení (postavil nám už 2 domy!), jenže není doma - to je ta daň. Nakonec ta ženská zjistí, že je na všechno sama a musí se s tím buď smířit, anebo totálně změnit svůj dosavadní život. Je to vážně těžký, ale myslím, že se ještě stále máme líp, než někteří ostatní - co mají nemocné děti at. Nechci ani pomyslet! Zkrátka, držím ti moc palce, ať je vše, jak má být....
Ahoj Jitule

In reply to by cumacek

Ahojky!!!Díky za povzbuzení!!! Právě je to hlavně v tom,že čekáme miminko,to je to nejsmutnější na tom všem. Připadá mi,že jsem na to sama,zatím mám dost práce,tak nemám nad tím moc čas přemýšlet. Gruntuju,čistím si koberce,skříně,peru,žehlím,ale co jak to dodělám? V lednu,kdy už budu mít před termínem? Asi se sežeru. Doufám,že se to alespoň příští rok nějakým způsobem trošičku zlepší. Ty to máš taky těžké,ti povím,jak to zvládáš? Mně ani starší syn v tom moc nepomůže,je jasné,že je svět hned hezčí,ale taky když se na něho kouknu,tak hned posmutním,že za ním jeho babi s dědou ani nezajdou,že táta jde raději s kamarádama,než abychom si udělali třeba nějaký výlet nebo tak. No jo,snad nám v tom pomůžou ty naše dosud nenarozená miminka!!! :a:

In reply to by kockral

To je ono, někdy je lepší si to nepřipouštět, ale zase být úplně laxní to zas taky ne. Budeme myslet na to mimi, které se má narodit a ono se to hned lépe zvládá... a copak až se narodí, to pak už budou fofry. Já mám tu výhodu, že jsem nikdy nebyla extra obletovaná, ani od rodičů ani od partnera...a ani nejsem ten typ, který by to chtěl. Takže ani nic takového nečekám.. :ww: Když opravdu potřebuju pohlídat, myslím tak 3 hodinky, požádám sousedku. Jenže se to nedá řešit pokaždé, zatím je na mateřské a co potom? Zase nějaké prozatímní řešení? Opravdu vážně přemýšlím o náhradní babičce, jen se malinko bojím..., v dnešní době, na koho můžu narazit... :ooo: Držím palce opravdu, časem se vše podá.... :\x: :hu: :a\|: :!k: :'zz): :qu: :dance: :dance: :dance: :a: :a: :a:
Ahoj Jitule

In reply to by cumacek

A to myslíš jako chůvu,trošku nechápu tu náhradní babičku!!! Já mám zas naopak trošku ráda něčí přítomnost a nějaké to obletování,taky jsem ale ženská,která si nejraději udělá vše sama,mám docela i ráda chvilky,kdy můžu být jen sama. Snad se to poddá,snad mým rodičům dojde,že taky potřebuju trošku podpory a semtam hlídání,pomoc,nebo tak. Vyžírá si to všechno všecičko švígra a ta ještě k tomu neustále nadává a je neustále uražená,kolikrát přemýšlím,jestli nejsem adoptovaná. Už abychom ty miminka měly u sebe,ať nás můžou těšit!!! Ahojky!!! Verča!!!

nesmutni ;) já mám tohle celej život s mámou.Mám o 10měsíců starší ségru co dělá samý sviňárny,podrazy a podobný věci.Mámu akorát vysosává,bydlí tedy se 3mi dětmi sama každý má s jiným chlapem protože jde vždycky na diskotéku někoho si přitáhne a šup mimčo.No prostě bomba.Mě máma kluka pohlídala 1x až když byl větší 1 noc že je unavená z práce.Ségře hlídá pořád a víkend co víkend i přes týden protože je chudinka sama a na nemá jí kdo hlídat.Já jsem to taky už kolikrát obrečela.Pak je to 2roky co se máma rozvedla a nervama to nezvládla a skončila na 3měsíce v bohnicích tak jsem si jí brala na víkendy domu byl to děs.V pátek pro ní v neděli jí odvézt a ani slovo díků.Pořád jsem kolem ní musela skákat jak debil.No zbytek rodiny nic že nemaj čas.A dnes je to zase ve starejch kolejích.Takže ti naprosto rozumím.Se ségrou se nevídáme jen občas.Od mámy poslouchám jen co je u ségry a tak.A takže za 7let mýho kluka ho měla máma do teď 4x a ségry děti jsou u ní furt.Chlapa mám staršího co má 2kluky velký a ten jeden nám občas pohlídá i přes noc.Jednou hlídal i týden.Kam se hrabe moje rodina.Měla jsem kamarádku ale odstěhovala se a ta mi pomáhala.Mužskej hlídat asi moc nebude jak říká má rád svůj klid ale zase chce abych byla furt s ním.Takže si hledám i takhle kamarádky přes net a jednou i fyzický na kafíčko a podobně.

In reply to by mawerička

Tak to máš stejný,jsem ráda,že v tom nejsem sama. Už ani nevím,co mám mamce říkat na to,že Michalka je šikovná,že vysála i byt,nebo jak je její dcerka šikovná,syn šikovný,že si ve dvou a půl letech sundá kalhoty,než jde na nočník a furt takové kecy.Já se můžu roztrhat,abych pořád pro naše něco zařizovala,abych jim ulevila,protože se ještě musí starat o barák,neboť nám umřela letos babička. A ona jen dík,ale Michalka ............ Je to hrůza,už mě to unavuje a včera jsem se zařekla,že už na to kašlu a už se o nic snažit nebudu.Furt jen pozývám naše k nám,oni neustále,že nemůžou,kolik toho nemají na práci,že mi mamka pomůže,pak mi píše,že nemůže, že mi mamka pohlídá syna,za týden píše,že nemůže. Furt dokola a už nemám na to sílu.Co se týče kámošek,tak jsem asi na tom stejně,co jsem se přestěhovala před třemi lety z domova,tak jsem zatím žádnou pořádnou neobjevila. A ty jsi odkud? :a:

In reply to by kockral

já jsem se na mámu naštvala protože jsem neposlouchala nic jinýho než o jejím bejvalým a ségře a když se holky nepohodly tak máma najednou že přijede a furt volala a psala a já hele hele,najednou jsem dobrá.Tak jsem řekla že to teda ne a normálně jí říkám já že nemám čas.Ale můj mužskej a proč jí sem nevezmeš a já kroutím hlavou a nechápu ho.No holt je s mojí mámou jen o 4roky tak asi proto.No já jsem z Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a ty?

In reply to by mawerička

Jejej,to je dálka, já jsem z Ostravy!!! No,můj chlap v tomhle stojí za mnou,je už na naše zlý,že to tak dělají a švígru by nejraději kolikrát zabil. Švígra nám dělá ještě takové super věci,jako že,když jsme například přišli na 50.mamky (to jsme tam byli po dvou měsících),tak normálně odešla,asi se urazila,nevím,ani nevím,kvůli čeho by se urazit mohla,nechala tam děcka a šla si bulet.Takže místo oslavy se mamka starala o její děcka,s náma se nikdo nebavil a mamka jen za ní lítala a omlouvala se,jestli jí něco řekla,nebo udělala.Normálně jsem už neměla slov a po dvou hoďkách jsme radši šli,při rozloučení se nás naši ptali,proč jsme nepřišli už dopoledne, hmmmm,nejhorší na tom bylo to,že nás nikdo na dopo nepozval.Už jsem to našim řekla tak,že k nim ani jezdit nebudeme,půl roku už to tak trvá,co švígra odejde do pokoje a každý je z toho tak akorát na nervy.A to je o dva roky starší!!!Já jsem našim tak akorát dobrá na to,že třeba včera si švígra přijela pro kameru. Její dceruška má totiž jakési představení ze školky,tak mi mamka psala,že jí navrhla,že my jí kameru půjčíme,jako hotovka,nebo zařizování věcí přes net,to taky,to je samozřejmost.Ale aby se za náma alespoň stavili,to ne,na to čas není. Jsem zvědavá,jak dlouho to bude trvat,protože už teď si připadám,jako bych ani rodiče neměla a jak mě ještě včera vytočil ten můj,tak už mě nebaví fakt vůbec nic. :(

Tak to čučím... rodiče zamrzí, ale dá se s tím srovnat... Ale že by si manžel neudělal čas, aby pohlídal syna, když se máš šetřit nebo kdyby se něco stalo a musela by jsi do porodnice - no tak to snad ani není možný. Jakto že nemá čas - a co by měl jako dělat jiného než ti teď pomáhat, jak jen může... :00: co se to proboha děje. A ségru asi nemá cenu řešit... manžel má taky jednu takovou... hází prachy do automatů a čeká druhé mimi... manžela má,a le nájem taky neplatí. Rozpůjčovala si po rodině, tak aby jsme to nevěděli a až se to profláklo, tak jenom lítali částky, co si od koho půjčila - od nás 50 tisíc a ty už asi nikdy neuvidíme. Takže mít takové sourozence je radost sama - ještě že moje ségra je totálně v pohodě. Pevné nervy

In reply to by omites

No právě,moje švígra je taky ta nejšťastnější ženská na světě.Když se k našim přistěhovali,tak jen z ní vylízaly dluhy,co mají ještě jako manželé a naši to jen platili,za 4 roky,co je u našich,nedala našim ani korunu na nájem,pořád si jen kupuje nové oblečení,kosmetiku,o děti se stará tak na 50 %, o domácnost skoro vůbec,prý jen tak jednou za měsíc vysaje a to ji mamka pochvaluje,jak není šikovná,že i povysává!!! Manžel mě právě včera vytočil,protože místo toho,aby mě podržel,tak mi ještě k tomu přidal. No,kde by asi chodil,zastesklo se mu po hospůdkách a po kamarádech,začíná mi to vyčítat,že jednou za měsíc je asi málo,tak už má naplánované asi čtyři návštěvy hospůdky a čtyři kamarády,kteří mu prý vyčítají,že nikde nechodí. Když jsem mu řekla,že mám prostě takový názor,že by to mohl vydržet a třeba jít až příští rok,tak na mně vyjel,že takové věci,ať mu vůbec neříkám,že takhle půjde hned. Takže není nikdo,kdo by mě teď podržel a to je ještě před Vánocema,kdy ještě musím připravit věcičky pro mimi,vygruntovat byt,dodělat cukroví a k tomu se ještě starat o dva a půl letého syna. Už to vidím tak,že to dopadne stejně jako v minulém těhu.To mi taky nikdo s ničím nepomohl,v 36.týdnu jsem si myla okna a gruntovala a v 37.týdnu,když mi bylo zle,tak mi manžel oznámil,že musí jet za svojí mamkou na Moravu,že potřebuje prý dovézt okurky,či co,já se bála být doma sama,tak jsem jela taky a po dvou dnech jsem porodila.Byla to šestihodinová jízda po vesnických polňačkách,měla jsem křeče jako hrom.Tentokrát se ale takhle nenechám,jestli někde manžel pojede,tak zůstávám doma,nechám se raději odvézt sanitkou.Už se mi nechce ani nikoho prosit. :(

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky