poporodni psychoza

:r: :§) tak teda holky,to je fakt sila.ta mamina v tom filmu to svoje mimi zabila.zaziva ho pohrbila,protoze si myslela,ze je to panenka.pak o tom ani nevedela.je mi lito co se deje.hlavne te tvoji svagrove.snad se nam to vyhne.moc diky za prispevky.mejte se hezky pa

Nechci nějak strašit, ale asi je to dost krutý, když vypukne opravdu naplno. švagrová si tím prošla asi před 22 lety, to jsem ji teda ještě neznala, ale říkala tchýně, že to bylo celkem dost krušný, malýho oblíkala malinko, narodil se v prosinci, pořád někam spchala, děcko brala jako panenku. Podchytilo to celkem včas, tak skončila na psychiatrii asi na tři měsíce, malej v kojenáku, ale tchýně si to vyběhala, a měla ho doma a starala se o něj. Dodnes je nemocná, je schizofrenik. dost smutný. A zrovna na konci listopadu měla kámoška z gymplu pohřeb. Tam to zašlo tak daleko, že vyskočila z okna. Prý se dokonce stává, že se zabije i s dítětem. Asi to není žádnej med. Já naštěstí prošla celkem dobře, jen jsem ležela prvně v nemocnici a hned asi 12 dní, tak jse po týdnu většinou obrečela, když ten můj šel dom a já ta musela ležet. ale když mě pustili,tak to bylo v poho.
Vždycky, když se s něčím takový setkám, tak mi to nahání hrůzu a je mi líto všech těch miminek a maminek, co nemůžou ten start prožít v poklidu.
Tak všem, at se vám psychozy vyhnou a je vše v pořádku.

Ahoj, já nevim, jestli se to dá nazvat psychóza - ta má asi horší průběh, ale určitě jsem poporodní blues měle - ale jen tak 3-4dny. Měla jsem pocit, že nic nezvládám, že malýho neumim utišit, pořád jsem brečela, řvala na manžela, byla jsem v hrozným stresu a když brečel malej, mě se chtělo taky atd., ale během těch 3 dnů to vymizelo. Zvykneš si na dětský pláč, pomůže partner nebo někdo z rodiny a za chvíli je to ok. Četla jsem, že tímhle si projde asi 75procent maminek. A to podotýkám, že jsem měla poměrně hodné miminko...asi je to normální, psychóza je když tenhle pocit nezmizí a má horší průběh.

Ja jsem se s tim setkala u zname, a je to fakt mazec. Ted uz je ale uplne v pohode (3 mesice). Proste to nezvladala, byla na malou porad nastvana a kricela (ona ji mala hodne plakala-ale myslim ze to bylo tim ze maminka nebyla v pohode), prestala kojit, a porad brecela. Ona byla fakt psycho, dokonce rekla, ze se nedivi, kdyz vidi v tv, ze nekdo neco udelal malymu diteti. Pribuzni meli oni opravdu strach, ale jak rikam, dostala se z toho a ted je stastna ze malou ma a chova se "normalne"