Matka magor

24.10.2008

Ahoj holky,
jsem magor.
V leže v posteli jsem kojila jenom dvakrát a jednou jsem u toho usnula, ale to bylo na začátku, malý se mnou v posteli nespává...mám ho po ruce v postýlce.
Přesto se noc co noc budím a hystericky tápu ve tmě přesvědčená, že jsem usnula u kojení a malý leží někde v posteli nebo na zemi a nemůžu se zorientovat a hledám ho a hledám a pak většinou narazím na přítele a až pak se vzpamatuju.
Nechápu to, vždyť si ho sama do té postýlky ukládám :O

Neboj ,nejsi sama,já už takhle párkrát vylítla,že jsem malou určitě zalehla,naštěstí tělo ví co má dělat,že snad ani mozek nepotřebuje :?

:-) tak to znám. Naprosto stejná situace, v posteli v leže jsem taky kojila jen ze začátku a nestalo se mi abych i toho usnula. Přesto mám stejné pocity. Probudím se a zoufale hledám Kamču...Dokonce mě přitom nachytal i manžel... Bavily jsme se o tom s kamarádkou, která má stejně staré mimčo, a taky to prožívá. Takže pokud si magor, tak já taky...

to je moc pěkný, že maminkám takhle hrabe :c: .......někdo zavře plačící mimi do dětskýho pokoje a hotovo.....mě se ze začátku stávalo, že jsem se probouzela při tom, jak rozklepaná budim malýho(asi se mi zdálo, že nedýchá), on přitom v klidu spal.

mě se zase stávalo že jsem Vojtíška hledala v košíku (měla jsem ho vedle své postele) a on nikde :-D ráno když Váša odešel do práce a malej byl vzhůru tak jsem si ho pak už dala k sobě. Teď už spává v postýlce a tu mám 3 metry od postele. Ale stalo se mi párkrát že jsem usnula u odříhávání (opřená o čelo postele a malého na břichu) a od té doby radši kojím (nebo vlastně jsem kojívala) na křesle v obýváku... aby se ze mě náhodou nezkulil :s: jsou to strašná muka no.... pozdravuj bobíska

tak to jsme magoři obě. tohle se mi stává snad každou noc, už 4 měsíce. opatrně hýčkám peřinu, abych mu neublížila. když jde muž spát až po mě, tak se mě vždycky ptá - kluk je v postýlce? a já mu řeknu (po každý) že ne, že ho mám u sebe.... taky si sem tam řikám, jaký je to šmejd ten monitor dechu, když mi zeleně bliká, jako že je všechno OK a kluk je se mnou v posteli.....a jednou jsem dokonce volala svojí mámě (bydl 150km daleko), jestli se s klukem neztratila na procházce, protože ho potřebuju nakojit. byly dvě hodiny ráno, mě se zdálo, že v postýlce neni (tam byl) a hledala jsem ho po baráku a nikde nebyl.......ale už je to lepší :s:

jojo, taky jsem měla takovéhle psycho buzení, ale naštěstí mě to po třech měsících od porodu přešlo :)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky