Můj porod - aneb jak moc jsem byla statečná:)

...neděle 8.6. měla být mým velikým dnem, opravdu jsem byla zvědavá, jestli to ten ultrazvuk podchytil správně a jestli nekecal :? A taky jsem v sobotu uklízela, ručně prala, pila ve velkém maliníkový čaj, procházela se...a bůhví co ještě. Ale k mému velkému zklamání se ten den nic nedělo - jenom sem tam jsem měla stavy, jako kdybych to měla dostat a plus jsem zaznamenala tvrdší bříško než obvykle...jednoduše příznaky poslíčků nic víc. :\/: A ten týden (4.6.) jsem byla v poradně, kde mě doktorka ubezpečovala, že se nic neděje, že jsem zavřená a že ji určitě ještě přijdu navštívit....ouvej :ooo: jak moc se mýlila :°: !!! V pondělí 9.6., den po termínu, jsem se probudila časně zrána (v 5:00), cítila jsem jak se mi pravidelně stahuje bříško (doprovázeno menstruačními křečemi) - vůbec to nebolelo. Prostě to přišlo a zas odešlo. Zůstala jsem ještě nějakou chvilku v posteli, ale pak jsem se převalovala ze strany na stranu a nemohla za boha usnout. Proto jsem postel opustila a odebrala se do koupelny. Naložila se do vany a čekala, co se bude dít dál - nedělo se nic nového, co bylo v posteli, to bylo i ve vaně. Nějakou chvíli jsem v ní zůstala, ale pak mě to přestalo bavit :-g( a já jsem z ní vylezla. Mezitím mě navštívil manžel, jestli jsem ok a sdělil mi, že si bere pro jistotu volno. Já jsem byla ráda a odehnala jsem ho zpět do postele. Sama jsem šla do obyváku na net. Čas plynul a já jsem si začala měřit "asi kontrakce" :°: a zjistila jsem, že jsou sice nepravidelné, ale opakují se max. do 10min (sem tam po 5min, 7min, 4min...). Rozhodla jsem se, že vyrazíme do porodnice, aby se do mě koukli...co kdyby :ooo: . V 9:00 jsme vyjeli a v 9:30 byli na místě. Na příjmu mě prohlédla mladá pí. doktorka a řekla mi, že tam ještě žádá branka není, pouze hrdlo a to centimetrové - prý klidně můžu jet domů, protože u někoho tato fáze vůbec nic neznamená (a porod se může rozeběhnout i za týden :\/: ). Ale já jsem byla neoblomná a řekla jsem jí, že mám strach a že bych byla raději, kdybych mohla zůstat. Oni mě hospitalizovali, s tím, že jestli se porod do druhého dne nerozeběhne, pošlou mě domů. Dostala jsem pelech v jednom z pokojů - byli tam se mnou ještě 2 mamči (obě nerodily, měly jen nějaké komplikace v těhu). Manžel byl celou dobu se mnou a já jsem si tam připadala, že zabírám postel naprosto zbytečně :\/: . Kontrakce byly, ale jenom ty zvladatelné...později pravidelněji se opakující (a křížové bolesti), ale vždy při vyšetření mi sdělili, že se ve mně nic neděje - jenom že to hrdlo je měkčí. Na začátku jsem se válela v posteli, ale pak jsem spíš chodila a dopřávala si horkou sprchu. Kontrakce o něco zesílili a chvílemi jsem skulela. Manžel mi byl velkou oporou. V 17:00 jsme seděli s manžílkem na chodbě a luštili křížovky, já měla kontrakci a najednou rup a já jsem cítila mezi nohami krásně teploučko - a aspoň jsem poznala, jak vypadá plodovka :°: - byla krásně čirá a hřála, kromě toho mi na chvíli přinesla pocit příjemna...ale jenom na chvíli - z ničeho nic se všechno zintenzivnilo a já jsem myslela, že to nepřežiju. Kontrakce byly silné a nepomáhalo nic. PA rychle natáčelo mimi (dařilo se mu dobře) a hnala mě do sprchy. Ve sprše mi odešla hlenová zátka. Z posledních sil jsem se dobelhala na ošetřovnu, aby mě prohlídli a nestačila jsem se divit - během hodiny jsem se otevřela z nuly na sedum. PA začala plašit, jestli máme sbalené věci, že musíme okamžitě na porodní sál!!!Rychle mi odebrala krev a šlo se - doteď nevím jak jsem došla. Když jsem lehala na porodní lůžku, viděla jsem, jak se do sálu hrne spousta lidí - asi 3 porodní asistentky, sestry z novorozeneckého...doktoři. Přiváželi tam tu mrňavou dětskou postýlku...a všechno v tempu. :ooo: Nestihlo se ani holení ani klistýr. A teď to začalo, ale já jsem měla tak schopnou a výbornou PA, kterou bych přála každé - jelikož jsem byla otevřená furt na těch 7cm a mrňous byl nízko a neuvěřitelnou sílou se dral na svět, pomohla mi nějakým zázračným způsobem otevřít branku na 10cm :j) Na bříšku jsem měla pásy a ona přesně viděla, co se děje...říkala mi, jak mám dýchat, kdy zavřít oči kdy tlačit...uklidňovala mě psychicky a nakonec mi pomohla mimi i vytlačit (natlačila na bříško přesně ve správnou chvíli :°: ). Doktorka ve předu chytla mimi, které ze mě přímo vylítlo. Postarala se o pupeční šňůru, mimi mi dali na bříško - bylo krásný! Slyšela jsem jak ho ten lékařský personál obdivuje - že má malý nosík, krásná ouška...atak a byla jsem šťatná jako blecha - co blecha jako hejno blech :ww: Miminko pak ošetřili za přítomnosti tatínka. Mně píchli oxytocín - a na jednu kontrakci byla placenta venku (absolutně to nebolelo) - doktorka mi ji ukázala (celkem pěkná :s: ) a potom mi udělala jeden steh (nepodcenila jsem masáž hráze - asi mi pomohla). Potom nás nechali 2 hodinky na porodním sále. Na to se jelo na pokoj šestinedělí - měla jsem nadstandart (a všem ho doporučuju). Toť vše! Snad jsem vás nenudila...prostě zkrátit jsem ten svůj porod nedokázala - s redukcí textu jsem ve škole vždycky zápasila :ww: Mějte se krásně a všem těhulkám přeju takový porod jako jsem měla já - bylo mi totíž řečeno, že byl lehký :s: (upřímně je pro mě záhadou, jak tedy vypadá ten těžší :? :? :? :s: )Pááááá PS: http://www.mojetehotenstvi.cz/jsem-taaaaaaaak-astna