Problémy ve školce

Ahoj holky, je mi úplně hrozně. Minulý týden náš 4-letý Honzík opravdu exceloval. Byl naprosto příšerně paličatej a schválně říkal sprostá slova (paní kakánková, paní učitelce řekl paní hovínko..). Fakt hrozný. Měl zakázanou pohádku v TV, zmrzlinu apod. Zlepšilo se to,ale v pátek si paní učitelka opět stěžovala a začala, že to je prý reakce na to, že čekáme miminko. Že máme jít k psychologovi, že to vypadá na vážné trauma.. Nemohla jsem jí vysvětlit, že to možná bude pro něho velká změna, ale každopádně teď to ještě nemůže tušit. A ještě ke všemu on se tak těší, když vidí nějaký kočár tak nakukuje nebo od kamarádky s malou se pořád mazlí a říká, že budeme holčičku taky oblíkat do růžových oblečků..a všechno co plánuje tak i pro miminko až se narodí...
Nechci, aby to vypadalo, že malýho omlouvám. Byl fakt děsnej, ale já jsem byla z těch učitelek tak vystresovaná, že jsem celou cestu brečela, křičela na něho a vyhrožovala mu polepšovnou. Manžel se k němu taky ten den choval odměřeně, ale k ničemu to nevedlo. Byl čím dál horší. Tak jsme se s manželem domluvili, že to zkusíme z druhého konce.Promluvili jsme si s ním a celý víkend byl moc hodný, dalo se s ním všechno domluvit a bylo to moc fajn.
Ale jsem z toho nešťastná a už pochybuji o všem. Myslíte si, že má fakt trauma? Copak děti nemůžou jen tak si postavit hlavu, prostě reakce na uvědomování si svojí duševní síly?? Je mi z toho moc smutno.