akáču o francouzských holích...a Ondráškovi se to zřejmě líbí...

no my se spíš bojíme,že naušnice "zmizí"...a pak zase dostane nějakou levotu..vybrali jsem s pojistkou,aby se jen tak nerozepnuly...a pokud zmizí..tak přítel slíbil,še si s ní "promluví"..už takhle dostala jedny od babičky...a kde jsou???...

Tak to ji raci hned upozornete na to ze nesmi zmizet.Myslim matku.Ja jsem znala jednu a ta veskery darky co mala dostala od rodiny a vubec,rozdavala sve casti rodiny,jako deckam od sestrenic a tak.Jako ze ma penize a muze si dovolit jim kupovat drahy darky a jeji si nemela s cim hrat.Vsechno ji sebrala.Koza blba.

no co chceš od ženské,která bydlí na nějakém statku s " ukrajincem"...nic proti blízkým sousedům z východu...ale mě stačí co vidíme a občas slyšíme...

To budou nausky za chvili v zastavarne 8)

když víš co se říká...máma je máma,ať je jakákoliv...a Ivča je pořád malá na to,aby něco mohla změnit...možná za pár let si udělá pořádek sama...a řekne kde chce být..ale alespoň má možnost,být chvíli někde jinde...protože prostředí a výchova tě hodně ovlivní...a pak vlastně jablko nepadá daleko od stromu....možná má takhle šanci...vidět i jak se dá žít jinak...a není to o penězích...

A vy by jste si ji treba vzali na porad???

no občas o tom jsme mluvili,jenže by celá výchova byla ne mě...přítel má práci,ve které je občas dlouho...uvidíme co život přinese...teď budem mít malého...tak budem mít víkendy se třemi dětmi...a holky jsou hodné,ale občas taky na zabití...ale myslím si,že to nenastane...neb maminka má ještě dvě další...tak zase taková socka to není...ale občas jí nechápu...třeba když mi vzkazuje,že mám vrátit ponožky...ve kterých k nám přijde Ivanka...od nás zase chodí v našich ponožkách...tak zase nepřijde zkrátka...a když jsem jí jednou poslala tašku s oblečením,protože se nám toho sešlo po Danielce víc...a ani by to Iva nestihla donosit...tak to prý hodila celé do kotle se vzkazem...že si nenchá "zasrat" barák našema hadrama...holku nutí aby ukrajicovi říkala táto...no prostě pak nám píše,že Ivanku mlátíme...že má prokouslé ucho...a přitom si to všechno vymýšlí...jenže ona je to anoretička...vůbec nejí...takže si myslíme,že už je mimo realitu....ale co naděláš...prostě s tím musíme bojovat...a Ivance vysvětlovat...ale nikdy si nedovolím říct o její mamince něco sprostého...prostě jí to jen vysvětlím,jaký na to mám názor já...víc si nedovolím...

Decka to berou jinak.Muj otec nadaval na mamku (umrel kdyz mi bylo 7) a mel proc.Vubec se mu nedivim ze nechtel aby jsme se s ni styklali.Nasla si jinyho chlapa a odesla od nas.Jenze v te dobe jsem tu mamku moc chtela a nenavidela jsem ho za to ze nam ji bral.To by jste si nepomohli.

5 roků

no to já taky..když si vzpomenu jak někdy bolí ucho.když jsem si třeba dala nějaké "aušusky" na chvíli,no porostě někdo na ty děti vysloveně se..., nechápu to...

Terezka muze byt stastna ze ma za mamku me.Ja bych ji dala vsechno co mam,nechapu nektery lidi ze to citi jinak. :n:

jenže jak vidíš...mě někdy příjde,že příroda jim ještě pomáhá...protože mi příjdou takový lidé až podivně poldní....a tam kde by se dítě mělo dobře to nejde...a pak že je nějaká spravedlnost...

Presne tak......................jenze to bych se asi nenarodila ani ja :n: nekdy kdyz si zavzpominam kroutim hlavou jako blazen a nechapu :spid:

ono to o šetření není,ale o zdravém rozumu...já taky nejsem z těch,co by se pro děti rozkrájela...ale dokážu pohladit i dát na zadek...a hlavně se snažím být spravedlivá...včera mě zrovna Danielka,než odjela šeptala,že mě má ráda a že by mě nevyměnila ani za milóny korun...to je pak lepší než nějaké vysvědčení se samýma jedničkama...no je jí deset...zatím s ní puberta nemlátí...takže jsem se málem rozbrečela..protože je to prostě hrozně milé...

jo jo,ja to rikam porad,kazda faze toho maliho drobecka ma neco do sebe a ja se tesim na vsechny,..........na pubetru asi teda zrovna moc ne ale porad to bude moje kocena i kdyz to s ni bude lomcovat :!k:

no těch fází bude..to si piš...ale za to pak stojí takové chvilky...člověk zapomeme na to špatné...a jde do toho dál...prostě je to krásné...jsou to takové upřimné chvilky...co si pamatuješ celý život...a o tom to celé je...

Ja na male v zadnym pripade nesetrim,spis bych rekla ze nekdy zbytecne utracim :!k: Ale jak uz jsem psala,dala bych ji vsechno co mam.