Co mám dělat...

23.02.2016

Dobrý den, 

dnes se mi potvrdilo, že jsem těhotná. Je to teprva dva dny od začátku první vynechané menstruace, takže úplně na začátku... Jde mi o to, že je mi 29, dětátko si přeji už hrozně moc dlouho, ale je důležité i s kým, že... S partnerem jsem byla necelé dva měsíce, byla to láska na první pohled, dokonce taková, že jsem přehlížela jeho neustálé "hulení" a že nemá zaměstnání... Jenže potom jsem se začala více zajímat o jeho minulost a při prvním problému utekl a vrátil se k drogám. Sice jakmile vystřízlivěl, začal slibovat, ale stejně... Hrozně moc chci dítě, ale co když bude po svém otci? Po někom, kdo si vystačí s brigádou a ubytovnou, hulí od rána do večera a neplatí včas ani alimenty na své první dítě... Nejsmutnější na tom je, že ty růžové brýle neopadly dříve, toho budu litovat ještě hodně dlouho... Každopádně jemu ani nechci říct, že jsem těhotná, sama dítě nezvládnu, ale děsně moc se bojím, že když půjdu na interupci, tak třeba už nikdy mít děti moc nebudu... Kdyby mi bylo dvacet, tak nad tím asi nepřemýšlím, ale teď... Prosím řekněte mi někdo nějaký nezávislý názor, protože jsem se svěřila jen rodičům a bratrovi a ty samozřejmě přítele neschvalovali, takže jsou pro interupci, ale jasně řekli, že je to na mě... Tak mě jen zajímá další názor, ale nechci do toho zatahovat kamarádky... Děkuji moc!!!

Kliknutím vložíte smajlíky:

Je to těžké,ale ber to jako šanci mít dítě,které sis tak dlouho přála.Chápu,že se bojíš jak se k tomu chlap postaví,jestli na něj bude spoleh a nebo ne,ale určitě bys sama na mimčo nebyla.Rodiče nechávají rozhodnutí na tobě,což je správné.Nikdo tě do ničeho nenutí a jistě by ti i s prckem pomohli.Začni si trochu věřit a zkus se vžít do role matky.Bude tu někdo,kdo tě bude potřebovat a milovat a už nikdy nebudeš uplně sama.Přeju,aby ses dobře rozhodla a pokud si mimčo necháš,tak se těším na fotky UZ :)

tak tahle t mě děsí: kdyby mi bylo dvacet, tak nad tím nepřemýšlím....jako že bys šla bez mrnutí oka na potrat? a dochází ti, že to dítě není jen jeho, ale min z 50% i tvé? že takto uvažuješ o svém dítěti?  Ano, dítko si nech. Omluv se mu a už ho jen a jen opečovávej a říkej mu, jak se na něj těšíš :) anad chlapem nelámej hůl... třebas už zítra si najde slušnou práci a pozítří bude i slušně bydlet. Držím pěsti :)

Jestli si dítě přeješ už dlouho, tak bych na potrat na tvém místě určitě nechodila. Celoživotní výčitky svědomí by mi za pohodlnější život nestály. Nevím, proč bys to nemohla zvládnout sama, není ti přece patnáct. Pokud máš alespoň minimální zázemí, tak to ve svém věku zvládneš. Na názor rodiny se neohlížej, oni za tebe na tu interrupci nepůjdou a případné následky nést nebudou. Jestli dítě bude, nebo nebude po otci, to bych teď vůbec neřešila. Každá rodina má svoji černou ovci, to bude asi zrovna případ tvého partnera. Jeho rodina může být úplně normální a tvoje dítě nemusí být po něm, ale po tobě, případně po babičce, dědovi apod. Vůbec nechápu, proč tě některé z diskutujících odsuzují. Přijde mi opravdu hloupé, že se tě ptají, jestli jste se dostatečně chránili a vykládají cosi o zodpovědnosti. Protože na to ses jich opravdu neptala. Taky je jednoduché vykládat cosi o právech mužů na dítě, protože život je o něco složitější, jsou různé případy, kdy otec alkoholik nebo feťák se dobývá do baráku a vynucuje si setkání se svým dítětem, ačkoli nedokáže být půl hodiny střízlivý. V první řadě nejsou práva, v první řadě jsou povinnosti. Ten, kdo si není schopen plnit své rodičovské povinnosti, by neměl mít ani žádná rodičovská práva. Píšeš, že neplatí alimenty na svoje první dítě, ani se s ním nestýká. To hovoří za vše. Takže jestli uvádět, nebo neuvádět do rodného listu, to se musíš rozhodnout sama. Každopádně se ale připrav do budoucna na to, že tvé dítě se bude ptát na svého otce a bude se později hodně usilovně domáhat i seznámení s ním. Zvlášť období dospívání, kdy si dítě buduje svoji identitu, bývá v těchto ohledech dost vyčerpávající. Ale do budoucna se toho může ještě hodně změnit, můžeš si najít jiného partnera, který dokáže nahradit tvému dítěti tátu, nebo tvůj současný partner se ještě nějakým zázrakem změní, i když tomu bych moc nevěřila. V každém případě držím palce, ať v sobě najdeš dost síly a energie všechno zvládnout a rozhodnout se správně.

Jestli jsi dítě chtěla a chceš, tak si ho nechej. Do nástupu na mateřskou je spousta času, aby jsi se stihla připravit, všechno jde, když se chce...

Jestli je otec takový kretén, jak píšeš, tak mu o těhotenství neříkej. Alimenty bys z něj nevymámila, ale mohl by ti dělat problémy, event. se s dítětem chtít stýkat... a takový looser by na dítě asi působit neměl.

A jestli dítě bude nebo nebude po něm, to záleží na tom, jak ho vychováš.

Držím ti palce!

In reply to by nani77

Ženský, jste normální?! Na výrobu dítěte byl dobrej, ale nedej bože, aby se s ním chtěl vídat! Snad nelezu do postele s takovým looserem, abch se pak musela bát, že mu budu muset dopřát styk s jeho vlastním dítětem?! Ve 29 letech nota bene!

Jsem ráda, že nejsem chlap...

In reply to by femme.fatale

no upřímně?Já taky :( jenže horší je,že potom to vrhá takový světlo na všechny ženský :( a asi jak tak koukám,tak je dost takových,které by to s klidným srdcem udělaly-a nebo aspoň poradily,aby to jiná udělala :00: :00:  fakt prostě nepochopím :( chudáci chlapi fakt,vyrob mimino a zmizni :(

In reply to by lucininenka

Uff, nejdřív jsem musela opravit ty překlepy, které jsem v rozčilení napáchala :)

Nojo, je pravda, že kdyby si nějakej chlap podobnou diskusi přečetl, co by si pomyslel :( Fakt smutný, že pro někoho jsou jen chodící dárci spermatu. Když se to vyžene ad absudrum, jako by chlap udělal nějaké holčině dítě, pak jí řekl, ať ho porodí a zapomene na něj (na to dítě) a dá mu ho, páč je naprosto neschopná koza, která není hodná o potomkovi ani cokoli vědět...

In reply to by femme.fatale

ano přesně tak :( že má někdo právo hodnotit druhého,zda a jak je schopen se starat o dítě :( a pak podle toho se rozhodnout,zda mu vůbec řeknu,že je otcem :( prostě to se nedělá :n: :n: tak já ještě dejme tomu třeba bych pochopila autorku,ale spíš mě zaráží počet žen (matek!!),které jsou s ní za jedno a ještě jí to radí :00: :00: jak má pak ta společnost vypadat,když tohle je prakticky názor očividně většiny žen :(

Tak jsem pročetla diskusi a nevím, no.... Chceš nezávislý názor, ale když se kapku odlišje od toho, co bys ve skutečnosti chtěla slyšet, hned se rozčiluješ. ;)

Mně není jasná jedna věc - to mimino bylo plánovaný? Selhala antikoncepce? Nebo žádná nebyla? V jednom příspěvku to tedy vyznívá na selhání, ale stejně by mě zajímalo, jestli jsem to pochopila dobře. 

No a k věci. Jak už tu padlo, máš-li nějaké zázemí a o dítě stojíš, nech si ho. V opačném případě jdi na potrat. Je to jen tvoje rozhodnutí a nikdo nemá právo tě soudit.

Ovšem tedy souhlasím s tím, že pokud si dítě necháš, měla bs to říct jeho otci. Ještě před dvěma třemi měsíci to byla láska jako trám, stále píšeš, že ho máš ráda....ale tak zásadní věc jako je potomek bys mu zatajila? Podle mě od tebe nikdo nečeká, že ho budeš zchraňovat nebo měnit, ale jednou jste spolu upekli dítě, tak by o tom asi měl taky vědět. ;) Podle toho, jak ho popisuješ, si myslím, že ono se fakticky nic nezmění, když mu to oznámíš. Ale bude to fér.  Ono mi to trochu přijde jako by si někdo pod heslem "co oči nevidí, srdce nebolí" půjčil tvoji občanku a šel si vyřídit půjčku.

Vlastně moc nechápu, proč mu to nechceš říct? Bojíš se, že bys mu ho později musela "půjčovat"? Řekla bych, že o to asi moc zájem (aspoň zatím, dle popisu) mít nebude, krom toho předpokládám, že drogově závislému člověku rozumný soudce dítě bez přítomnosti jiné osoby nepřiřkne ani na deset minut. Nebo je jiný důvod mu to zatajit?

Každopádně ať se rozhodneš jakkoli, hodně štěstí.

Ahoj, vzhledem k věku a i k psychickým následkům (taky bys pak už dítě nemusela mít nebo bys nemusela hned potkat dalšího partnera a bylo by ti třeba 35 a dítě bys stejně neměla-mohla bys krutě litovat i toho, co jsi dítěti "provedla", atd.), tak bych volila "NECHAT". Snad máš nějaké přátele--kamarádky, rodiče, příbuzné, kteří by případně pomohli, pohlídali. Někteří lidé na internetu i levně darují věci nebo je možnost levného odkoupení z bazaru pro miminko. Navíc bys dostala rodičovskou-není to moc, ale něco přece a porodné se teď taky vyplácí. Pokud bys na dítě byla sama, měla bys nárok na nějaké příspěvky od státu navíc, pokud bys žila například v podnájmu-chce si to zjistit, například v bezplatné práv. poradně. Pokud otce neuvedeš do rodného listu dítěte, tak od něho budeš mít asi navždycky pokoj a nikdy se nedozví, že má někde dítě (tím líp k těm drogám), ale taky od něho neuvidíš alimenty. Pokud ho uvedeš, budeš ho muset vídat, dávat mu občas dítě, ale měl by ti dlouhodobě platit. Jenže si taky říkám-pokud on bere drogy a nemá práci, tak by ti to asi neplatil.

In reply to by Keltka

no já tohle fakt nechápu :( já samozřejmě pochopím,že autorka je momentálně naštvaná a že jí chcete poradit,ale zamyslete se taky nad tím otcem... za prvé-nic o něm nevíte,krom toho,co tady autorka (v naštvání) napsala,neznáte ho,odsoudíte hned-navíc podle popisu to není žádný fe´ták,co by si někde píchal v kanále nebo šňupal koks za každým rohem,prostě hulí trávu-což bohužel ale dneska dělá skoro každý (zkušenost manžela z práce a ty kolegové mají normálně děti a rodiny) a že nepracuje-tak  třeba ho k tomu nic nenutilo do teď (živí ho rodiče apod.).A za druhé,i kdyby to byl feťák na entou,jednou s ním autorka spala,otěhotněla a myslím,že on sám by měl mít možnost se rozhodnout,zda chce nebo nechce být otcem... Takže minimálně by to měl vědět a ne,že se autorka sama od sebe rozhodne,že do rodného listu ho nenapíše... pokuď on nebude chtít,je to jeho rozhodnutí,ale jsem toho názoru,že o dítěti by měli od počátku rozhodovat ti dva,co se na něm podíleli... určitě ani vám by se nelíbilo,kdyby jste časem zjistily,že si někde někdo s vámi udělal dítě a neřekl vám to jen proto,že usoudil,že vy zrovna nebudete dobrý rodič!!!Aniž by jste se k tomu mohly vyjádřit :(

In reply to by lucininenka

Za prvé nejsem naštvaná. To ani trošku. A za druhé sama píšete že o otci nikdo z diskutujících nic neví. Ani vy, proto, co píšete je sice moc hezké, ale nejde dost dobře aplikovat na každý případ. Kdyby šlo jen o trávu, tak mlčim, jak říkáte hulí dneska skoro každý, ale pervitin je myslím už dost... Zkuste si představit, že najednou z ničeho nic potkáte lásku. Jak z blbýho filmu, na zamilování na první pohled. Takhle intenzivně jsem ještě nikdy nic k nikomu necítila. A najednou vám o sobě začne vyprávět, najedou vidíte ty změny a ty růžové brýle začnou opadávat... Chtěla byste mít dítě s někým, kdo už jedenáctileté dítě má a nestará se o něj? Ani kdyby chtěl, tak za ním nemůže, jelikož kdyby překročil hranice, ihned ho zatknou, protože neplatil alimenty. Ale on ho ani vidět nechce, dokonce tvrdí, že to není jeho dítě. Po jedenácti letech, kdy částečně platí, stará se o něj i partnera máma? To je trošku zvláštní, ne? Byla jsem kvůli němu i v drogové poradně, kde mi paní doktorka řekla, že nepomůžu ani já, ani dítě. Musí chtít on sám. Musí se chtít změnit, začít léčit... Jinak to nemá smysl. Neříkám, že mu o dítěti nikdy neřeknu, ale určitě ne hned teď, nejdřív si musím rozmyslet všechny varianty..

In reply to by pavlinka123

no tak to potom samozřejmě trošku mění situaci-nicméně moc nechápu,jak někdo může přijít do jiného stavu s někým takovým?Já chápu,že samozřejmě zamilovanost je zamilovanost,nicméně,pokuď o člověku nic nevím,tak snad se chráním,navíc pokuď tam hrají roli drogy :n: ve 29 letech bych očekávala trošku jiné chování... no třeba praskl kondom,že :) ale nicméně jsem to nepsala zrovna k tomuhle konkrétnímu případu,i tak si myslím,že otec má právo vědět,že je otec,ať si s tím pak naloží,jak uzná za vhodné-pokuď nebude chtít,tak bych ho do listu nepsala... tady se vynáší soudy,když nikdo o nikom nic neví,já jen psala,že otec má právo a to podle mě má... prostě jednou jsem s tím člověkem spala,udělala si dítě a tak s tím musím nakládat... dítě bych si nechala,otce informovala a pak podle toho,jakým způsobem se k tomu postaví,bych řešila co dál :€s€: 

In reply to by lucininenka

Ok, když už mě odsuzujete, tak se budu trošku bránit. Žádná antikoncepce není stoprocentní a někdy to prostě nevyjde. Každopádně když jsem se dozvěděla o drogové minulosti, tak jsem vztah ukončila. Nejsem blázen... Nevím kolik je Vám, že můžete vynášet soudy nad někým koho vůbec neznáte a jsem ráda, že moc dobře víte, co byste dělala. Ono se děsně jednoduše o všem mluví, ale když se člověk dostane do určité situace... Partnera mám stále moc ráda, ale musím chránit především sebe. Práva máme všichni různá a kdo se všech dočká? Někdy je prostě lepší staré ale dobré "co oči nevidí, to srdce nebolí". Ono je to kolikrát lepší pro všechny. Každopádně děkuji za Váš názor. Hezký den

In reply to by pavlinka123

já prostě nesnáším,když se s otcem dítěte jedná jako s kusem masa,který dal spermii a nic víc :( a pak se ještě dohadujeme,zda laskavě po něm budem nebo nebudem chtít peníze :( bohužel takových ženských je dost,samozřejmě nezodpovědných otců je taky dost,to nikdo neříká... jako rčení "co oči nevidí,srdce nebolí" je sice hezké,otázkou je,nakolik se tím člověk má řídit v případě,že tím ovlivňuje tři životy-a to hodně do budoucna... chtěla jste názor,tak ho máte,já se tady na nic neptala,proto neočekávám,že by mě někdo nějaký názor měl říkat... jo a mimochodem je mi za dva měsíce 35 let,mám dvě děti a jsem 11 let štastně zadaná,z toho sedm let vdaná... rozhodně nějaké zkušenosti už snad mám *wink* :a: 

taky se přikláním k názoru,miminko si nechat..pokud máš podporu v rodině,tak se toho neboj :-) určitě to zvládneš :-) ještě je možnost dát dítě k adopci,ale to bych volila asi jako poslední možnost..asi bych to otci dítěte neříkala,pokud je  to takový člověk,nechtěla bych,aby to mé dítě vědělo,co je zač jeho otec...ale vše záleží jen na tobě...

In reply to by Kačka1989

no počkej,ale rodiče jsou vždy dva a jak dítě,tak otec mají pode mě právo vědět... pokuď je tak hrozný,neměla s ním spát a natož bez ochrany... není to vrah,jí ani dítě nemlátí,takže nevidím důvod proč mu to neříct... třeba by to byl jeden z důvodů,co by ho nakopnul k jinému životu,že... a i kdyby ne,tak má stejná práva jako matka,pokuď se bude chtít o dítě starat,tak nevidím důvod,proč by o tom neměl vědět :(

In reply to by lucininenka

Když má rodina zjistila s kým se stýkám, ihned mi ho zakázali. Vím, není mi patnáct, ale rodina je na světě to nejdůležitější, určitě než kterého znám tři měsíce. A partner už jedno dítě má, chlapečkovi je jedenáct, alimenty platí kdy se mu zachce, do jeho rodné země se vrátit nemůže, protože by ho ihned zavřeli za neplacení alimentů a ještě tvrdí, že chlapec není jeho. Neříkám, že mu to nikdy neřeknu, ale na co mu ta informace bude? I v drogové poradně mi řekli, že ani dítě to nemusí zachránit, Musí on sám. Nic víc.

Nový tatínek se najde kdykoli. Já bych osobně do interupce nešla, ale já jsem na jiném postavení (snaha 6 let o mimi). co mám kamarádku, též snad úplně přes kopírák stejný případ jako máš ty. Rozhodla se, že si mimi nechá, právě dnes jsou malému 2 roky a je moc ráda, že na to nešla. Pořád by jí hlodalo svědomí, že teď by byly malému dva roky. Je šťastná, má malého jako největší lásku na světě a již má nového tatínka.

Jinak teda bio tatínka do rodného listu nedala a ani mu to neřekla.

ahoj,pokuď máš podporu ródiny,šla bych do toho... nebudeš jediná matka samoživitelka,bude jen na tobě,zda otce udáš a budeš požadovat alimenty a nebo neudáš a budeš bez nich... nicméně si myslím,že by bylo fét to otci říci,ale to už je opravdu jen na tobě *wink* 

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky