Tak a čekáme třetí miminko

09.08.2014

Ahoj,
tak po dvou a půl letech se opět hlásím. Neplánovaně,ale jsem prostě plodná až to hezký není :-D Doma mám 7 let kluk a dva a třičtvrtě princezna jde do školky v září. Teď jsem 4 týden a jsem tak zmatená že to není možný. Mám šílený strach zda to zvládnu ne finančně to problém není ale psychicky :-D Naše malá byla strašně zlobivé miminko a já jsem nadšená že už z toho vyrostla a teď do toho mám spadnout znova napište mi prosím vy co máte tři děti jak to zvládáte?

ahojky, tak já taky čekám nečekaně třetí miminko,, přítel dva syny , já dvě dcery a teď čekáme miminko, docela šok pro nás :-) přepadl mě strach, doufám, že brzy zase odejde,, v pátek konečně na návštěvu k doktorovi, už se tam těším :-)

Já mám syna necelých šest let, druhý má tři roky a holčička bude mít 4 měsíce. Nemůžu ti říct, jestli se to dá všechno zvládat v klidu, protože moc času jsem se třema dětma zatím ještě nestrávila :-). Můžu říct, že jsem doufala, že bude třetí miminko hodné aspoň jako byl druhý syn, abych to zvládla a místo toho dcerku trápilo bříško a krom nocí jsem neustále chovala. Ale i tak se to dalo zvládnout tak nějak líp, než když jsem takhle chovala své první dítě. Prostě s nadhledem, někdy teda zatnutýma zubama, ale šlo to. Teď už dcerku bříško netrápí a je úžasná..celá rodina se jí nemůžeme nabažit, mazlíme, pusinkujeme, vyprávíme jí a střídáme se u ní prostě všichni :-). A když vidím naši fotku z dovolené, jak je nás na ní jak "psů", fakt jsem hrdá, že jsou všichni moji, že mám tak úžasně velkou rodinu. A hrozně moc se těším na to, jací budou, jak porostou...s každým si užiju něco trošku jiného, kluci jsou každý trošku jiný, jeden smíšek, druhý zase takový zodpovědný něžňouš a do toho dcerka a s ní doufám, že si zase užiju trošku těch holčičích věcí...no a jedno pozitivum na konec...poporodní kila letí dolů a spolu s nimi začínají jít dolů i kila, která mi zbyla po klucích :D. Neboj se nic, nebude to vždycky úplně jednoduché, ale bude to rozhodně často strašně krásné!

In reply to by Rokl

To já mám páreček takže teď i jeto celkem jedno co to bude,ale právě naše nejmladší dcera nám dávala první rok strašnou čočku byla opravdu zlobivé miminko to první syn byl zlatíčko a ona vřískot teď jsem ráda že už mluví krásně a vše už je za náma a strašně se bojím že tobude znova:-)

In reply to by Kamijka

Já se takhle chystala na druhé miminko. S prvním jsem si první rok života vůbec neužívala, byl plný pláče a já jsem byla v nějaký křeči z toho :-). Pak z toho konečně vyrostl, začlo to být fajn, byl takové hodné zlatíčko, byli jsme parťáci a do toho jsem otěhotněla. A fakt jsem si říkala, že to bude hrůza než zase to druhé povyroste a místo toho se mi narodilo hrozně zlaté dítě. Takový smíšek to byl hned od miminka. Stačilo mu, že je položený na zemi a vidí na brášku, pak si fňukl, já dala do postýlky a tam si sám usnul...paráda! :D Zato teď je to naše čertisko :|:. :s: No a dcerka teda ty prdíky, to byl mazec..ale zase jsme je před třemi týdny pomalu zpacifikovali a už funguje dost podobně, jako mladší synek a co bude dál se uvidí. No ale stojí to za to :h: :a:

Ahoj, já mám doma sice 2, ale 3. chci určitě taky ještě někdy.
Znám maminky se 3, dokonce i se 4 dětmi a zvládají to suprově. Líp jak některé s 1 dítětem. Už máš zkušenosti, už víš, co asi tak tomu mimču, dítku je a i pak starší ti třeba s něčím pomůže. S princeznou si budou zase blíž, až trochu mimi povyroste. Ten věkový rozdíl nebude tak velký a vyhrají si spolu. Vůbec bych se nebála :-).
Takže hlavu vzhůru, nahoď úsměv a ono to nějak určitě půjde :-)

Sama čekám "teprve" druhé, ale co slyším v okolí, kdo má tři děti, tak prý "jedno dítě = žádné dítě", to většinou říkali při dvou a když se narodilo to třetí, tak to už prý není nic a je to oproti dvěma prý už pohoda. Tak nevím, ono asi záleží taky na věku dětí a jak se zapojují do chodu domácnosti. Drtžím pěsti, ať to zvládneš v klídku a pohodičce, nestresuj se předem, třeba třetí prcek překvapí ;) :///:

my máme doma 4 roky Ondra, 8 měsíců Justýnka a teď mám 14 dní zpoždění a pozitivní testy. Třetí jsme chtěli, i když né tak brzo. Když měl Ondra 2 a půl, tak jsem si říkala, že když bych byla až moc pohodlná,tak jedno by stačilo. Byla jsem moc ráda,že už je trošku samostatnější a člověk má více času pro sebe. Ondrášek nedokázal jen tak ležet v postýlce a chvilku se zabavit sám s hračkama, takže jsme lítali 2x denně na procházky, skoro pořád jsem ho někde poponášela nebo chovala aby nemrčel. Nestihla jsem skoro vůbec uvažit, natož uklidit. Justýnka je daleko samostatnější. Třeba to třetí mimčo bude pohodové od začátku,co víš. Navíc, když se na to dívám z pohledu dospělého člověka: Jsem ze dvou dětí. Měla jsem sestru,ta umřela před dvěma roky, takže jsem "jakoby " sama s rodiči, kteří tady taky věčně nebudou. Kdybychom byli aspoň 3 sourozenci, tak mi alespoň přece jen jeden ještě"zbyde". Třeba až se to malé narodí, tak ho bude dcerka opečovávat a budeš mít velkou pomocnici, co jsem vyděla holčičky takhle,tak mají takové ty pečovatelské pudy. Těžko Tě utěšovat dopředu, nemůžu Ti slíbit,že to bude lepší,stejné nebo horší než dříve. To je ten risk,to překvapení se kterým do toho jdeme. Zase když bude kluk ve škole a dcerka ve školce tak budeš to dopoledne sama s mimčem, tak to bude jako s jedním , ne? Já bych do toho šla. :one:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky