Jak se s tímto vyrovnat
Ahojík holky, našla jsem tuto kategorii že je tady až teď až se nám stala tragedie - musela sem porodit syna ve 22.týdnu :( bylo to moje vytoužené miminko, dokonce chlapeček, dodnes si pamatuju jak mi na utz řekl že je to chlapeček, tekli mi slzy štěstím, ve 20.tydnu jsem šla na druhý genetický ultrazvuk a tam mi řekli hrozné zjištění - nemám plodovou vodu.---následoval týden plný vyšetřeních, chtěla jsem doplnit vodu za každou ccenu - bohužel potrat mi nakonec začal sám jelikož nejspíše sem měla díru v plodových obalech a dítě by bylo těžce postižené....porod trval asi 12 hodin...nejhorší psychická bolest v mém životě, nemůžu se s tím vyrovnat, klobouk dolů maminky před váma ostatníma které jste se s tím nějak naučili žít protože u mě je to už skoro měsíc a vím že do smrti budu si říkat - kolik by měl let, termínu porodu původního se děsím, děsím se i vánoc představovala sem si jak nás bude o jednoho víc....mám doma dvě zdravé dcery ale to vědomí mi nijak v tomhle nepomáhá...denně mě ty myšlenky vezmou... :( opatrujte se...
Vim, jak se citis. Je to hrozne nefer, velka bolest u srdce. Me se rozjel porod v 19. tydnu s dvojcatkama. Nic mi nebylo a behem dne sup... byla jsem tak hrda, ze je nosim. Me pomohlo moc, ze jsem si cetla podobne osudy maminek. Asi pul roku jsem byla strasne smutna, bez usmevu. Chce to cas a mysl zamestnat. Nezapomenu, ale vek jim nepocitam.. Hodne sil!!
Vím jak Ti je a chce to čas, první dny měsíce jsou nejhorší, pak vše čas trošku otupí ale vždy si se slzou v oku vzpomeneš.Mojí hočičce by byl za 2měsíce 1rok, udusila se v 39 týdnu v noci před kontrolou v porodnici.Jsou věci který prostě nemůžeme ovlivnit a zvrátit, jen je přijmout, vstát a jít dál, pro ty kteří nás tady potřebují a pro ty další kteří přijdou.Já měla také dny kdy jsem chtěla jít za ní a vážně uvožovala že se vším zkoncuju i přes to, že mám doma 5letého syna ale malej pak jednoho dne přišel a povídá, maminko už neplakej, budeme mít jiný miminko a já věděla, že musím jít dál a šla a teď čekáme miminko a doufáme už v dobrý konec.Mě taky hodně pomohl kynezilog, vše mi vysvětlil, abych lépe přijmula proč se to stalo a lépe se stím srovnala, třeba by Ti to taky pomohlo :k: Vyplač se, zapal svíčku a prostě to přijmy, stejně musíš a odpusť sobě a to malinkýmu, že se tohle stalo, prostě to tak mělo být.Je to hnusný, já vím ale ono to tak je.Dej tomu čas a věřím, že si Vás miminko ještě najde, až tohle překonáte :€s€: Držím palce a jdi dál!! :k:
Neboj,vyrovnáš se s tím.....26.6.to budou dva roky,co jsem pochovala 6 týdenního syna.Narodil se těžkým poškozením mozku,kdyby přežil,nikdy by nebyl schopen mluvit,chodit,sám jíst :r: Takéto bylo vytoužené dítě,dlouho jsem nemohla otěhotnět.Moc jsme se těšili,nic jsme netušili.V podstatě mě zachránil starší syn,strašně jsem se na něj upnula.Za 2 měsíce jsem neplánovaně otěhotněla a nyní máme zdravou roční dceru
Je to strašné a je mi to hrozně líto... Před rokem jsem čekala dvojčátka, kluky,ve 22.týdnu mi začaly kontrakce a rozjel se mi porod. Porodit mě nakonec nenechali, i když jsem měla velice blízko. Uspali mě. Bylo to strašné a nikdy na ten zážitek a na ty dva drobečky nezapomeneme. Ale za tři měsíce nam ti andílci poslali klučíka. Tedy aspoň myslím, rodit budu za týden. Chci ti jen říct, že na tohle nikdy nezapomeneš, vždycky ho budeš mít v srdíčku, ale pořád budeš mít kolem sebe někoho, kdo tě obejme a tobě se trochu uleví. Hodně štěstí a hlavně hodně sil... Mysli na svoje holčičky, pomůže ti to.
In reply to Je to strašné a je mi to by Kamila.dlouha
Taky byl z dvojčátek :( tak to gratuluji snad se mi to taky tak vydaří, to jsi odvážná že tak brzy já tak brzy bych se bála, nejspíše budu čekat toho půl roku
In reply to Taky byl z dvojčátek tak to by Nightlin
On mi doktor říkal, že v prvních třech měsících je nejvyšší šance. Já mu na to řekla, že to se mi stát nemůže, měla jsem předtím moc problémů, dvojčátka byla z umělého oplodnění. My se ani nesnažili, spali jsme spolu párkrát, je to neuvěřitelná náhoda a musím říct, že mi to moc pomohlo, ale stejně nikdy nezapomenu.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj. Přesně vím, jak ti je. Dneska je to přesně 3 měsíce, co jsem porodila ve 22. týdnu syna. U nás byla diagnostikována vývojová vada. První 2 měsíce byly hrozné. Špatných dní bylo víc než těch dobrých. Tenhle poslední měsíc je ale o hodně lepší. Chce to opravdu čas. Spoustu času.