Je tu detsky psycholog nebo nekdo kdo poradi?

18.05.2012

Zdravim vas vsechny a jdu si pro radu.Dlouho jsem premyslela jestli se na to ptat nekoho jineho nez kamaradek,ale dle me to tvra uz dost dlouho,navic se to nelepsi a me to docela stve a trapi.Kdybych to shrnula do jedne vety,vetsina by mi odpovedela ze je to normalni.Jde o dceru,mela v unory 3 roky a je hrozne bojacna a stydliva.Zlom nastal kolem 2 roku,ale nebylo to tak hrozny a prave ze cim je starsi,tim je to horsi.Do tech dvou let byla takova,ze by sla s kazdym kamkoli,ale ted....Nejsme vecne zalezli doma,stykame se s kamaradkami ketre maj deti,chodime na hriste a pod...Ale v posledku to prehani dcera,kdyz nekam prijdem trva ji asi tak 2h nez se rozkouka a sedi u me na kline,kdyz se k ni priblizi dite zacne knourat nebo se vztekat.Kdyz nekde treba v krame cizi lidi se ji zeptaji na neco neodpovida.Kdyz jdem na hriste a na piskovisti je treba i jen jedno dite nechce tam jit beze me,to myslim tak ze musim byt ja s ni na piskovisti,jakmile se vzdalim par kroku,rve jak kdyby ji nekdo ublizoval.Pritom ona sama to vyzaduje,jit za nekym si pohrat,jit na hriste apod...A to samy s lidma ketre ona uz zna a nejsou tak uplne cizi.Kamaradky s detma,svagrova s detma...nejde ani ke svagrovy,jen maximalne az za nejakou tu hodinu no...Kdyz prijde nekdo k nam,sedi u me a deti si hrajou v jejim pokojicku.Neni to tim,ze by byla zavisla na me,aspon myslim.Je to tim,ze se ostatnich lidi stydi a asi i boji.Nemate nekdo zkusenost s timto?Ma jit od zari do skolky,na jednu stranu si rikam,ze ji to treba pomuze,ale na druhou stranu jestli ji to nebude ublizovat.Bude tam nekolik cizich deti a ucitelka.Do skolky se tesi,ale vzdycky se nekam tesi a pak jen sedi u me a treba me taha at uz jdeme.Kdyz jsme treba u dr a nabizi ji bombon,nevezme si.Nekdy ji vadi i jen to,ze se na ni dite kouka.Jen u me sedi a rika tim svym knouravym hlasem mami on se na me diva a schovava se.Nekdo se me ptal,jestli to nemuze byt tim,ze kazdym dnem cekame narozeni miminka.Ale dcerka rika,ze se moc tesi,ochotne ji prenechala malou postylku a nema s tim problem,prebrala jsem hracky a co je pro miminka tak sama rika,ze to bude mit Adelka (mimi) Tak bych rekla,ze v tom to neni.Jenze az se narodi a budem chodit na hriste,nebudu preci moct stat za zadkem triletymu diteti.Mezi deti se snazim chodit,ale vetsinou je to utrpeni a pro me taky a jsem z toho smutna.Mam totiz pocit,ze deti potrebuje.Pritom to neni zadnej klidas,doma zlobi o sto sest a je dost akcni.Prosim poradte mi co by jste delali vy?Prijde mi,ze to trva uz moc dlouho a je to jen horsi.Jinak je moc sikovna,chytra...

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, ja Ti sice asi moc neporadim jak problem resit, ale muzu Te uklidnit, ze je to normalni. Ja jsem totiz jako dite predvadela presne to, co Tvoje dcera...Ta silena stydlivost a bojacnost ustoupila az s prichodem puberty. Je to dane nejspis povahou. Jedine co bych radila je zbytecne s tim malou netrapit a hlavne ji nerikat vety typu "nestyd se, neboj se" a tak..me to hrozne vadilo a stydela jsem se potom jeste vic :///:

Dceři je 2,5 roku a máme podobný problém, i když asi v menší míře.
Malá je také hodně stydlivá, když na ni promluví cizí člověk, schovává se za mě. Dnes jsme v rámci nějaké reklamní akce potkali chlapíka převlečeného za ovečku. Malá byla úplně hotová, schovávala si obličej do dlaní, ani oblíbený balonek na tyčce si nevzala... fakt mazec. Stejně je vyprděná z jakýchkoli postaviček a že už jsme jich potkali - třeba velkého Brumíka, Večerníčka, Křemílka a Vochomůrku... všechno velmi oblíbené postavy a ona se z nich skoro počůrá strachy.
Na návštěvách jí teda naštěstí stačí tak čtvrt půl hodiny a pak řádí a je v pohodě, ale je oproti jiným dětem dost bázlivější. Naštěstí na hřišti a pískovišti mou asistenci nevyžaduje - zatím :DDD

In reply to by Elukiv

Teď čtu, že je to se všemi stejné.
Zkusila bych dcerce před kontaktem s dětmi, než půjdete ven, na návštěvu apod. v klídku říct, co ji čeká. Prostě ji na ty děti a cizí lidi připravit. Možná se prostě bojí nového... anebo na návštěvě ji zkusit něčím zaujmout. Třeba knížkou, hračkou, dobrotou :-)

In reply to by Elukiv

Ja to delam,reknu ji nebo se ji i zeptam jestli chce jit na klouzacky,moc se tesi a chce jit,nikdy tam nejdem pres jeji nechut.Na navsteve ji rikam at se jde podivat na hracky do pokojicku ze jsou pekny,novy atd...sama nepujde,leda semnou a drzi se me jak kliste.

Ahojte,
myslím, že je to právě tím sourozencem. Mám kluky od sebe 6 let (mladšímu je 9 m). Starší se na mimčo těšil, po narození klasicky žárlil asi tak první týden. Pak dobrý - vozil, pomáhal, opatroval, prostě skvělý velký brácha. Ale změnil se, vím, že to tím bylo. Víš, jak to popisuješ úplně klidně si dokážu představit svého syna (a to je jednou tak starý), jak to či ono nechá miminku (postýlku, hračku), ale třeba zrovna včera jsem si to uvědomila, že uvnitř to ještě není ono - malý roztrhl jedno leporelo. Starší se tak staršně rozčílil a rozbrečel. V tu chvíli jsem si to uvědomila.
Když jsem to řešila s Dr., říkala, že pokud starší sourozenec chodí do školky, tak doporučuje ho nechat tak tři týdny doma s mimčem a makou. zkus to, odlož školku např. o měsíc nebo ji tam dej jen na pár dní v týdnu, ikdyž to je až za dlouho a mimčo už budete mít doma, ale opravdu si myslím, že mám pravdu. I za cenu, že bych ji platila měsíc pro nic. Ona si tě prostě chrání, jsi jen a jen její a tuší, že se to brzo změní. Taky jsme měli problém ještě před porodem s tím, že jsme synovi říkali, že to bude třeba zítra nebo pozítří apod. a ono pořád nic. Takto to trvalo 14 dní a syn už byl opravdu znechucený a naštvaný na miminko a na mě.
Držím pěstě!

In reply to by Jassie

Nevim ja myslim,ze mimcem to neni.Neni zavisla jen na me,s tatinkem je to to same.Na mimco uz bude zvykla nez pujde do skolky,porod cekeme kazdym dnem a Eliska pujde do skolky v zari.Jde spis o to jak moc se boji cizich a stydi se.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Kdyz jde s tatinkem tak je zas jen u tatinka,kdyz jsme nekde spolu ja i manzel a dcera tak je taky u tatinka.S babickou to same.Jde o deti hlavne,chtela jsem aby si pohrala s nima a ne se jich bala.

Ahojky, to jsem zvědavá jestli ti někdo poradí. Já mám úplně stejný problém se synem a u kluka tím hůř. S miminkem to podle mě nesouvisí my máme už roční sestřičku Adélku :s: a je to furt stejný. On jde třeba po ulici a někdo na něj cizí promluví a on chytne šílenej hysterickej řev a běží za mnou. A to co dělá malá tobě mě malý taky dělá. Všude se těší všude chce a pak hodinu sedí u mě a rozkoukává se pak už je normální a dělá to třeba i u babiček u lidí z rodiny které zná! Taky má jít v září do školky ale mám strach že ho vykopnou že je mimo přitom vše umí, ale jen doma s mámou a tátou.

In reply to by kivik

No taky budem mit ted Adelku :D Kdyz jsme byli na trilety prohlidce,tak mela rikat ty tvary jako jakej ma zrak a ona nemluvila,ze se stydela tak se me sestra ptala jestli umi tvary :00: rikam ze jo,ale musela jsem ji premlouvat at rika co vidi.Tak mi to septala do ucha :O U rodiny ji staci na rozkoukani tak ta pul hodina hodina,u cizich se kteryma se stykam tak 3x-4x do mesice ji nestaci 2h,ale to uz pak pomalu jdem dom.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka