Naše příšerné noci...POMOC!
Ahoj ženy,už fakt nevím jak dál a tak se na vás obracím s prosbou.Moje téměř dvouletá dcera se šíleně pokazila se spaním.
Od miminka spávala krásně ve své postýlce,ve svém pokojíčku a až na pár vyjímečných období opravdu spala bez problémů.Sama i usínala.
Všechno se změnilo letos v létě,kdy začala z postýlky vylézat,takže si k nám došla do postele,nebo si prostě v noci hrála,začala usínat pozdě a vstávat brzo.Několikrát spadla,tak jsme usoudili,že pořídíme "velkou" postel.Jenže to jsme neměli dělat :? Od té doby katastrofa,už je to více než 2 měsíce a malá v ní prostě nechce spát,usla v ní sama všehovšudy dvakrát,jinak otravuje,chodí,klidně do půlnoci,ječí,brečí,nebo si radši sedne na zem za dveře jen aby nemusela spát.Většinou mi kolem 10 dojde trpělivost a jdu ji tam uspat.
Usne a spí hodinu,někdy ani to ne a pak začne kolotoč,zase pláč,křik,nakonec příjde za náma po postele to bych ještě pochopila,že třeba chce být se mnou....Ale ona vyvádí i u nás v posteli! :n: Kňučí,kope kolem sebe,šponuje se,občas vyjekne a tak až do rána,kolem 6ti je vzhůru a já zase začínám další den tak otrávená že bych ji nejradši přetrhla.
Každým dnem mám porodit a fakt nevím jak takhle budeme fungovat,když na to pomyslím,je mi do breku.
Doktorka mi poradila dávat Diazepam na spaní,ale to se mi zdá dost drsné,nevím no,už jsem opravdu otrávená a nevím co dělat.Jak budu fungovat až se malé narodí,jak budeme spát?
Chlap je věčně v práci a já asi padnu,nemáte nějakou radu?
Děkuju moc!
:a: Ahoj my zažíváme něco podobného, ale v hodně mírnější podobě. Malá mi přestala spát v postýlce od tý doby co se naučila z ní vylézat. Večer chodí spát a od 3 ráno nás volá, to ještě spí tak nereagujeme, ale v 5 už vříská a chce k nám. Ona v noci nevyleze, takže musíme pro ní dojít a vzít jí. A pak leží ještě cca 20min a pak se začína mazlit a dělat skopičiny. Nechápu jak ji najednou nechybí tolik spánku, protože mi spala od 8 do 7 - celou noc a odpol si dala ještě 2 hoďky! Ale já to zkouším dál podle starých kolejí. Taky nemám ráda, když se do dětí cpe cokoli. Ale třeba na tvojem místě by ji diazepan mohl upravit spánkový režim. Nevím. Ale držím palečky, snad to v pohodě zvládnete.
Ahoj, já si myslím že ti to malá dělá naschvál. Cítí že brzo přijde sourozenec.Odebrání postýlky bere jako jednu z věcí, které se musela kvůli sourozenci vzdát. Děti
jsou velice vnímavé a chytré. I když si člověk myslí, že něco nevnímají nebo je jim to jedno, tak je to často naopak.
Věřim že to nevyspání musí být pro tebe hrozné. Kord když jsi těhotná.
Netušim jak tohle vyřešit. Je to blbá situace. A když jí přečteš pohádku a jsi tam s ní, tak se to nezlepší?
In reply to Ahoj, já si myslím že ti to by JaMiOn
Souhlasim!Mela jsem to same!Ja to teda resila tak, ze jsem v ty posteli byla s ni posledni mesice tehu, bylo to hrozny, ale jinak to neslo. Prvni mesic co se pak mala narodila, tak jsme spaly spolecne vsechny tri ve velke posteli, no a pak se to nejak samo upravilo, spinka i usina sama ve velke postylce, ma tam teda od zacatku tu zabranu, obcas se stane, ze vyleze a hraje si, ale vetsinou pak zase sama jde spat!Urcite to dcerka citi, ze se neco zmeni! Jinak ja bych teda zkusila kdyz uvidis, ze uz je unavena, ji dat do posylky, mozna ji predtim dat jeste teple mlicko nebo hermankovy caj na ulidneni a ja to delam tak, ze ji v pokojicku zapnu malinkou lampicku a reknu ji, ze za chvili prijdu (jinak me nenecha odejit), no a ona je v klidu a do pul hodky sama usne. Uvidis, ze se to zlepsi!
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahoj, tak to mi mluvíš z duše, protože už je to skoro měsíc, co takhle syn v noci vyvádí,a já už padám na hubu. Akorát že těhu nejsem,ale jelikož se snažíme, vážně přemýšlím o tom, jestli to mám zapotřebí se zrovna ted stresovat s dvěma dětma (ošklivě řečeno),protože ten spánek opravdu potřebuju, jinak jsem na zabití...
Syn (23m) pěkně usíná, ještě v malé postýlce (o větší taky přemýšlím,ale tenhle následek mě nenapadl..) a hned jak jdu spát, tak se pravidelně po 40min budí a ječí (jak čuní, když jde na porážku) a ječí - zavřu okna,at to nevystraší sousedy, a stojí postýlce, chce ke mě. Většinou ustoupím, protože chci aby se manžel dospal. Ted je ale na služebce v cizině, takže jsem neustoupila a nechala ho vyřvat... moc jsem si nepomohla, zatim. Snad to ke konci týdne bude lepší. Vím jediné, že to není pláč opravdový, ale vydírání.. Moje pohlazení s ním nic nedělá, tak jsem zlá a houknu na něj zle, to na něj platí víc. Nejví je ale v pohodě,když tam nejsem já, koukne se po pokoji, nenajde mě, tak nevyvádí,že chce ven...Snad to brzo skončí...