Scény u deti...

19.10.2011

Zdravim vas tu holky a predem se omlouvam,ze pisu bez hacku a carek,mame rozbitej pc a tak mi manzel pujcil notas,ale nejak je to tu jiny a nemam moc casu to studovat :s: K memu dotazu,ktery je patrny uz z nadpisu....Dcerka ma 2 roky a 8 mesicu a jeji vztekani jsem brala jako normalni a ze to patri k malym detem.Jenze v posledku obcas udelala takovou scenu jako je sileny rev,valeni na zemi,kopani nohama a neni k uklidneni.Po asi pul hodine kdy se trochu uklidni je vyrizena a vypada jako bych ji hrozne ublizila,pritom jeji duvod vzteku je naprosto banalni....Vcera jsem musela do mesta,mame to trochu dal ale vzdy si udelame hezkou prochazku.Na to kolik ji je se ji obcas nechce chodit,hlavne domu,bydlime na velkem kopci.Nekdy ji na chvilku vezmu na ruku,nekdy ji domluvim a dojde dom.Jenze vcera kdy uz jsem se z posledniho kramu chystala dom se behem vteriny jeji dobra nalada zmenila na histerickou a to jen proto,ze musel jit za ruku kvuli autum a ji se nechtelomtak jsem ji aspon chytla za kapuci aby mi nekam nevbehla a to uz zacala,rvat a ze chce na ruku.Rekla jsem ji ze ne at jeste kousek tape,jsem totiz tehotna a nemuzu ji porad tahat na rukou kdyz mam jeste v batohu nakup.Zacala jeji scena histericky rvat tahat me za kalhoty pak si sedla na zem a rvala a rvala....tak jsem trochu poodesla ale to nepomohlo,sla okolo jedna pani ktera ji rekla ze si ji vezme sebou,tak se zvedla a dobehla me a zas me tahala za kalhoty,porad rvala jakne lesy,neni k uklidneni jak dostane ten histerickej zachvat a ani nepomuze vysvetlovani jelikoz me pres ten rev neslysi.Abych se dostaa jeste ten den domu nezbylo mi nic jinyho nez ji na tu ruku vzit.Tak to dopadlo tak ze jsem ji na ruce tahla domu skoro kilometr z toho minimalne pul cesty do velkeho kopce.Byla jsem vyrizena a to i psychicky,bylo mi do breku co to predvadi a taky ze jsem vubec nevedela co delat.Cestou me tak bolely ruce tak sem ji chtela dat na chvilku na zem a taky jsem ji to vysvetlovala kdyz byla na ruce,ze chvilku pujde sama ze me bolej ruce a pak ji zas vezmu.Nic nezajimalo ji to jakmile jsem ji dala na zem opet spustila.Nevim co delam spatne ale tento jeji histericky zachvat se deje asi jednou za tyden a vzdy kvuli blbosti.Kdyz jsme dorazili dom byla i ona z toho jejiho zachvatu uplne vyrizena a ja nevim jestli s tim mam neco delat nebo jestli i v takove mire je to normalni a prejde to samo.Kdyz jsme doma tak si ji proste nevsimam a cekam az ji to prejde,ale takhle na ulici se to stalo poprve.Kamaradka mi radila nejake homeopatika na zklidneni nebo psychologa,jeji syn totiz tohle pry nikdy nedelal.Je mi z toho uzko a strasne me to mrzi,dokaze byt samozerjme i hodna ale kdyz zacne zlobit nic na nineplati ani dat na zadek.A bat se ze kdykolik budu potebovat do mesta jestli bude delat sceny ze chce nosit kdyz ted bych nemela a navic si myslim ze je uz dost velka.Nekdy ujde hodne jindy moc ne.Mate nekdo take takovy problem ci radu co s tim udelat jak se zachovat a podobne,pokud ano sem s nim protoze ja jsem z toho vcelku v haji a nevim si rady :n: :r:

Kliknutím vložíte smajlíky:

já mám dcerku tři roky a 5 měs.a někdy to co popisuješ znám taky.asi bych při tom záchvatu ji obejmout.a klidným hlasem na ni mluvit.a taky bych ji na ruce nebrala.důsledně opakovat ,že má svoje nožičky.a jinak to to vše zkouší ,co si necháme líbit...

Ahojky lussi, teď nechci, aby to vyznělo nějak ošklivě, jen se Ti pokusím poradit, jak to udělat příště...hlavní chyba byla ta, že jsi jí na tu ruku vzala...já bych v tomhle případě byla tvrdá a nechala bych jí pořádně vyřvat...aby neměla pocit, že si řevem něco vydupe. Každopádně tyhle scény dělají všechny děti...jde jenom o míru...a Tvoje dcera je úplně v pořádku, to se neboj. Nejhorší je, že pokud se dítě dostane do tohohle stavu, tak už fakt nezbývá nic jiného než čekat, až to samo zase přejde...nejlepší je těmto stavům předcházet...zkus se vždycky s dcerou nějak domluvit...když náš malý nechce někde za ruku, tak si ho chytnu a řeknu mu, že tady jezdí auta, tak tady chviličku půjdeme a hned za přechodem zase bude moci jít sám...stejně tak, když Ti dcera nechce jít a loudá se, tak jí zkus nějak pozitivně namotivovat...určitě víš, co má ráda...já třeba našemu Lukymu vždycky slíbím, že mi v obchodě bude moci hlídat platební kartu a až půjdeme domů, tak může nést část nákupu a že je to hrozně důležitý úkol, aby to domů odnesl...Děti v tomhle věku se strašně sebeprosazují a nemají rády, když jim někdo něco autoritativně nařizuje...zkus být trochu taktik a malu obelstít... :///:

Hele nase mala (27mes) je to same. Je to maly vztekloun po tatinkovi a jak neni po jejim tak dokaze delat takove sceny, ze se za ni stydim. Ale v tomto jsem absolutne nekompromisni, aplikuji 3x a dost. Poctvrte uz nevysvetluji a pokud nejde tak chytnu po ramenem a holt jde nasilim, s prisernym revem, ale jdeme. Naposledy jsem ji takto rvouci tahla od narodniho muzea z magistraly pres cely vaclavak az na narodni tridu do tesca. :( Byla jsem vitanym zpestrenim pro turisty, ale vzhledem k tomu, ze jsem to patricnym tonem hlasu komentovala tak i oni pochopili :)

Stale se uklidnuji tim, ze se to zlepsi. Nekdy je to lepsi nekdy horsi. Ale hele muzu ti rict, ze nase lady ted zacala chodit do skolky a trosku se zklidnila. Takze doufam, ze to pujde k lepsimu stale :)

Ja byt tebou neustupuji. Jak psala maminka pode mnou, duslednost. Snazim se byt dusledna, i kdyz to taky neni 100%.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

KOmentuju o sto pero :) NAstesti se diky tem komentum taky dockavam jen soustrasnych pohledu a potutelnych usmevu :s:
Ma nejoblibenejsi je : Hele to je malo, rvi jeste hlasiteji neb na druhe strane cehokoliv - chodniku, vaclavaku, obchodu, autobusu- te jeste urcite neslysi :///: Vztekloun se pak vzdy chvili zarazi a pak spusti znovu... Ale obcas uz s mensi intenzitou ;)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ahojky jojo to ja mutu vysvetlovat horem dolem....ale jak dostane ten zachvat vzteku nepomuze nic,jelikoz absolutne nevnima a za ruku ji tahnout nemuzu,to ona odmita,nepouziva nohy a tak jediny co muzu vzit ji na ruku.Snad se to zlepsi,ale mam pocit ze je to spis horsi a horsi....

Prosííím tě! Vůbec z toho nebuď v háji! Prostě to děcka zkoušej, nás je tady milion, co tohle zažili a zažívají! Můj malej to taky zkoušel, půl roku bylo šílený období, že jsem myslela, že ho prodám u nás na náměstí na trhu, prostě to na mě zkoušel, kam až ty hranice dokáže posunout, tak dostal na prdel a bylo. Nejsem zastáncem fyzických trestů, dokonce jsem do roka věku Vojty byla zapřísáhlá, že nikdy svoje dítě neplesknu, pak přišel rok a půl a moje předsevzetí vzalo za své, když na podvacáté vysvětlování nezabralo. Samozřejmě probůh neradím, abys ji plácla přes zadek, to je samozřejmě na každém, aby tu hranici nastavil dítěti po svém. Vojta je hodně živé dítě, temperamentní, takže 3x vysvětlit a dost. Některé děti jsou opravdu mírné a scény nedělají, jsou hodně přizpůsobivé a nevadí jim, že se jim někdo postaví na odpor. Holt každé dítě je jiné. Ale určitě z toho nebuď zlomená, že ti tohle vyvádí. Nám to poprvé udělal v Tescu na tom roce a čtvrt, bylo před vánocema a všude viděl ty hračky, tak se válel po zemi a řval, když jsme mu teda ten bagr na dálkový ovládání za 800,- fakt nevzali. No a takový to bylo milionový miminko, že jsem o něm do 10ti měsíců nevěděli. Vítej do klubu, matko. :\x: A říkej si, ještě bude hůř, až přijde puberta, pak už toho našeho klacka nepřeperu!! :s: :a:

In reply to by ajinek

Ahojky dekuji za odpobedi,vis ona se vzteka nekdy normalne co se da normalne prejit ale pravety sileny sceny az histericky kdy ona sama popada dech to uz je moc a myslim ze v tehle mire to nema kazde dite.Mam hodne kamaradek s malymi detmi a tedy kazda mi rekla ze takovej extrem doma nema.Na zadek dostava taky kdyz zlobi ale to nezabira.No doufam ze to prejde brzo,asi mi to je ted tak lito diky tehu,vic to na me pada.

In reply to by bobulkamodra

Víš, to je právě ono, Vojta byl tak strašně hodný miminko, že ten fakt, že by se z něho mohl stát tyran, mě nenapadlo, nebo jsem si to nechtěla připustit. Ale je to prosté, děti si s určitým věkem začínají uvědomovat sami sebe a prosazovat svou (na jednu stranu je to dobře, než aby byli lhostejní knedlíci) Pak je otázka, kam to nasměrují rodiče - pokud se dítěti budou přizpůsobovat na 100%, jaká je pravděpodobnost, že uspěje mezi vrstevníky ve školce nebo škole? Zaprvé bude hodně nešťastný, protože svým chováním si okolí moc nenakloní a nebude rozumět tomu, že se mu všichni nepodvolí jako doma a zadruhé brzy dostane do nosu od vrstevníků, protože si takové jednání nenechají líbit, navíc ani u učitelky asi zastání mít nebude. Nebo nedej bože kdyby pak do rodiny mělo přijít další dítě, to by byl asi pěknej fičák. Přemýšlela jsem, jestli jsem drsná matka, ale snažím se ho připravit na to, že si bude muset sice prosadit svoje zájmy, ale určitým způsobem a že ne vždy to půjde. Jen si někdy říkám, jestli na něj nejsem fakt moc drsná. :00: , aby pak nebyl zase moc uťápnnutej, ale zatím na to nevypadá...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka