separační úzkost aneb holky, co byste dělaly?

11.04.2011

Ahojky, jdu si pro radu a i se trošku vypovídat.
Adam má přes 10m, separační úzkost v plném proudu a jde o to, že moje mamka "vyhrožuje", že si ho příští pátek vezme k sobě s tím, že je zvědavá, co bude dělat.
Adam na ní není vůbec zvyklej, od mala ho měla asi 5x na procházce v kočárku a to ještě když byl úplně malej. Ted když jdu k mamce na návštěvu, tak k ní nechce vůbec jít, natahuje po mě ruce a brečí. Mě to vždycky ♥ rve, když tam přijdeme a mamka ho hned tahá z kočáru, ten spustí ječák, sápe se po mě, že k babičce nepůjde. Několikrát jsem s mamkou mluvila o tom, at nespěchá, nechá ho rozkoukat a nenutí ho, že ho tohle období přejde, ale bez výsledku. Vždy mi ho i přes řev vezme z ruky a je jí to jedno :-/.
Holky, jsem taková cíťa, že mi to vadí?? Jak to řešíte vy?

děkuji za názory :k:

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, tohle můj syn dělá taky už tak tři měsíce. Bude mu teď rok a zatím se to moc nelepší. Alo moje máma je rozumná a snaží se pomaličku a klidně. Dokonce už si s ní i chvilinku hrál a neplakal a nehysterčil. Ale pochovat se nenechá ani na sebe šáhnout od nikoho jen tak. A aby ho někdo hlídal to ani omylem, to by se uřval. A na mamku už ode dveří důrazně mluvím, aby byla klidná a neřvala jak na lesy. Ona je dost hlasitá, no je jí to líto to víš že jo. Ale vždy si sedne počká až se malej rozkouká a pořádně si jí prohlídne a příjde za ní sám. Někdy nepříjde vůbec a teď naposled donesl babí i hračku :) Nedejte se, když se na synka jde pomaličku klidně tak se i kamarádí i když pochovat se nenechá. Tak snad to své mámě nějak vysvětlíš.

děkuju za názory a hlavně za podporu. Nebyla jsem si jistá, jeslti nejsem vážně moc přecitlivělá, že mi tohle vadí a nechci Adama takhle stresovat.
Já už začala i doma přemýšlet, že malej náhle jako onemocní, abych to nemusela s mamkou zase řešit. Nevím, proč se takhle chová, mám mladší ségru, která se držela máminy sukně ještě v první třídě, tak musí mamka vědět, jak se cítím. Chápu, že se asi cítí špatně, že k ní vnouček nechce, ale ona je dospělá, tak si to v hlavě přebere a malého prostě před babičkou ochráním (to zní strašně co :-)), tak dlouho jak bude třeba :)
Jinak u nás doma to probíhá tak, že s tatkou je malej úplně v pohodě, chodím i do práce a chlapi to sami zvládaj bravurně, jen když jsem doma, tak mám Adama taky pořád u sebe, aj na záchod si mě chodí kontrolovat. Minuly týden jsem ho vzala ukázat i do práce a tam se ženskejma vydržel v místnosti sám beze mě taky úplně v pohodě. Už má asi babičku zafixovanou špatně :-/, tak snad to dáme brzy do kupy
ještě jednou moc děkuju

In reply to by aisha

Sonička je s tatkou a ségrama taky v poho ale ostatní většinou nemusí,jen vyjímečně jí nějaká kámoška nevadí a nechá se v poho pochovat,ale to až čumím,jinak je fixlá na nás,mladší dcera byla na mě totální závislák,ta se mnou chodila i na záchod jak píše níže Lucinka ,dnes je jí 14 ale pořád je na mě dost fixlá,sice už puberták jak prase ale když někam jede na týden tak i tajně brečí,jak je jí smutno,,ono se to česem většinou srovná když je to v normě,já po zkušenosti jsem hrozně ráda že na mě ta Sonulka není zas až tak uplně závislá a alespon v rámci rodiny je v poho

No já bych na tvém místě asi mamince jasně a stručně vysvětlila, že dítě není pokusný králík, aby si ho vzala a pozorovala, jak se s tím vyrovná... jestli ho chce vzít k sobě, tak ať na to jde pomalu a chodí za ním už teď co nejčastěji a zvyká ho na svou přítomnost a hraje si s ním a blbne, ale u vás a za tvé přítomnosti... a až si malý na babičku zvykne a nebude se jí bát a bude za ní chtít jít, tak ať ho si ho vezme klidně i na celý den nebo dva... ale do té doby ne, přece nenecháš své dítě trpět strachem a nejistotou, zvlášť teď v období, kdy je závislost na mamince naprosto normální... a jestli to maminka nepochopí, tak je to její problém a její smůla... nakonec je to přece tvé dítě a ne její a ty jsi snad dospělá, plnoletá a zodpovědná za svého syna, ne? Pokud to maminka nechce respektovat a dělá si své i přes tvůj nesouhlas, tak bych na čas omezila styk s ní, dokud nezačne respektovat tvoje přání... přece se nakonec nebudete handrkovat o dítě, aby si některá z vás (maminka) dokázala, že bude po jejím a reakce dítěte pro ni nebude nic znamenat...

Stojím za tebou. Taky bych to nechala, až se rozkouká. Někdy je hold s těmi maminkami těžká domluva...Držím pěsti. :)

No neblázni,čí je to dítě?No tak!!!Moji malé je šest měsíců a když ji občas někdo pochoval tak dobrý,ale vzala si ji tchýně a řev.Jí bych ji nikdy malou na hlídání nedala.Tak mamka ať počká třeba se to časem zlepší,ale ty si to udělej jak to cítíš a nenech si do toho kecat!!!

Tvoje mamka je trošku drsná.Svoje dítě bych nedala nikam kde být nechce,je to pro něj zbytečný stres. Ty jsi máma,nikoliv ona,takže si může říkat co chce,ale záleží poze na tobě,zda jí ho půjčíš. Já bych ho tam nedala ani omylem.
Pouze jednou by mi ho vzala z ruky přes můj nesouhlas a už bych tam nešla.
Monina

Já bych jí ho teda nedala ani omylem,jako by si to nepamatovala,dítě se cítí v bezpeočí jen s těmi nejbližšímy.Ono sice když tam nebudeš tak to muže být dobré ale když není vubec zvyklý s ní být sám tak bych ho tomu nevystavovala,je to tvoje dítě tak jak muže vyhrožovat že si ho vezme,bud jí ho dobrovolně chceš dát nebo ne.A přesně jak to říkáš,dítě se musí rozkoukat když babička chce aby se k ní měl tak měla mít jiný přístup ona už od narození.Držím palce,chce to pevné nervy

Maminka trochu přehání ne???
Sice je tvoje mamka, ale to neznamená, že ti může děsit dítě!!!
Prostě ji ho nedáš a hotovo! Až k ní bude chtít sám, tak půjde!

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka