anketa o našich sourozencích

03.03.2011

zdravíčko,
já mám o 4roky starší sestru a rozumnět jsme si začaly až když odešla na intr a viděly jsme se jen o víkendu, do té doby jsem pro ni byla otravný přívěšek, který musí tahat všude sebou. Od mojí puberty jsme kamarádky, rozumíme si pomáháme si. Bylo ale asi dáno dost tím, že táta se do výchovy nezapojoval téměř vůbec , proto byla moje sestra hodně využívána...
manžel má o 6let mladšího bratra a trochu si rozumět začali až dkyž byli oba dospělí.
A jak je to u vás? jaké jste měli vztahy především jako děti?
rozepisujte se co hrdlo ráčí, co bylo strašný, co skvělý...třeba vzájemně nalezneme možná rizika a radosti u svých potomků v budoucnu.
Mějte se krásně :a:

Kliknutím vložíte smajlíky:
irena1111

Ahoj já má o 6 let staršího bratra a o 7 let starší sestru a naše vztahy nebyly nikdy moc dobré.
Brácha byl fajn do vojny, doma pomáhal, hodně jsme spolu blbnuli a byl moc hodnej. Po vojně si ale našel holku takže jako brácha už nefungoval. Pak se s ní rozešel našel si jinou, chytl se nějaké party v práci a stal se z něj uplně někdo jiný. Na mámu i na mě se vykašlal, s druhou ségrou si nerozumněl nikdy, začal pít, dělat dluhy a žít takovej život ze dne na den. Dneska má dvě děti 15 a 9 a jejich rodinnej život je děs. Kluci jsou samorosti, protože brácha je buď v práci nebo někde pije a když je doma tak spí a bráchova partnerka je taková zvláštní, všechno její jedno, problémy neřeší, no prostě děs a zodpovědnost nula.
No a ségra to bylo ještě horší, co si pamatuju tak vždy byla taková že všechno ví nejlíp a ona je ta nejlepší a nejchytřejší. Když naše mamka zůstala sama s náme se 3 dětma a ségra začala vydělávat, nechtěla ani přispívat na domácnost a raději odešla k dědovi. S mámou se rozhádali a dodnes jsou k sobě slušné jen kvůli jejím dětem (mamčiným vnoučatům). Já si se ségrou v dnešní době rozumím, ale nesmíme se začít bavit na téma naše rodina a minulost.
Nakonec jsem s mamkou zůstala jen já. Oba starší sourozenci mě teď poslední roky viděj jako rozmazleného fracka co měl vždycky všechno, ale já to neřeším. Mám s mamkou skvělej vztah, vzájemně si pomáháme, i když už je 5ti násobná babičla tak teprve s naší dcerkou si to babičkovství užívá naplno. Prošla si v životě ošklivejma věcma a já taky, jsem ráda, že teď jsme spokojené i když já bez sourozenců a ona bez svých dvou dětí.

Já mám o 18 měsíců mladší sestru a o šest let mladšího bráchy ;) se ségrou jsme si v dětství hoodně rozumněli, chodili spolu ven, hráli si spolu, s bráchem ne, máti mi ho vždycky nabalila sebou ven a to jsem teda byla fakt nadšená :€[€: s bráchem jsme si začali rozumět, až jsem se od našich odstěhovala, teď jsme oba dospělí a je to v pohodě, navštěvujeme se, ale jako děti to bylo na zabití :€):

Já jsem měla starší sestru o 2 roky .V dětství jsme byly velké kamarádky,strašně dobře jsme si spolu vyhrály a nasmály se.Ona byla vždy ta co musela být první ,mít vše hezčí a já jsem jí to nechávala,aby dala pokoj.V pubertě jsme si taky rozumněly,ale našla si kluka a byla jen sním.Potom se odstěhovala a ještě jsme se vídávaly,pořád jsme věděly,že se máme rády.Byla to moc krásná holka.Potom jsem měla pocit,že o mě nestojí,neuznávala cizí názory,byla zvláštní ,ale ve svém nitru stále hodná.Psychicky na tom byla velmi zle,ale to vím až zpětně,kdybych to věděla dříve,odřízla se naprosto od rodiny tím,že k sobě nikoho nepouštěla ,jen přes telefon,ale i přes něj o sobě vůbec nemluvila.pořád se jen zajímala o druhé ,jak se máme my.Teď je 5 měsíců po smrti a strašně mi chybí,měla jsem ji moc ráda a nikdy se asi s její smrtí nesmířím.
Pokud to jde važte si svých sourozenců,je to jen přece Vaše krev a já bych chtěla mít alespoň 3 děti ,aby nikdy nebyly samy.

Ahojky.
Já má super bráchu o 6,5 roku staršího a rozumět jsme si taky začali, až odešel na vojnu a potom se rovnou odstěhoval ke švagrové. Předtím, jo měli jsme se rádi, pamatuju si, že na něho taťka jednou řval, když mu bylo nějakých 17, že má špatný kamarády a tak a já zas ječela na taťku, ať se mu omluví,... Takže jsem ho milovala, ale ten věkovej rozdíl tam byl dost velkej a do určité doby byl hodně vidět. Dneska je ženatej a mám kamaráda jak v něm a jeho suprové ženušce :c: , tak v jejich dětech.....Synovcovi je 16, neteři 12. Myslím, že máme skvělej vztah.

Ten můj má o 5 let mladší ségru, od malička ji měl věčně na krku, všude pořád s ním, kluci se mu smáli.....Jakmile dovršila 14 let, tak zase doma ječela, že chce s bráchou na flám, a na chatu, atd. Takže zase všude s ním........Začali jsme chodit spolu, opět, znova a zase musela být všude s náma, ani do kina jsme nemohli jít sami. Buď byla scéna, že jsme jí to neřekli, že by šla taky, nebo šla prostě automaticky s náma...........No děs běs. Není zlá, jen je prostě vlezlá, byla tak naučená od mala, viděla to u maminky (která je z dvojčat), tak si prostě myslela, že to tak má být.

Proto bych chtěla, aby moje děti měli každý svoje kamarády i zájmy, stejně tak, jako to mám já s bráchou. Naše kamarády navzájem si známe, ale každý máme svoji partu a jednou dvakrát za rok jdeme spolu posedět, a určitě si nezávidíme to, že se jde do kina, na koupák, na chatu.......Každej žijeme svůj život :c:

Ahojky mám tři sourozence, s bráchou a segrou jsme po roce jak schudky... dokonce brácha ze segrou jsou do sebe o 11měs :) a nejmladší je ode mě o 10let.jako děti jsme se všichni mlátili a nikdy si spolu hezky nehrály mamka znás byla na nervy co jsme vyváděli :s: :s: je hodně historek :s: :s: ....segra byla mazánek,svinka vyčuraná tak jsme se nikdy nemuseli, později na mě pak bonzovala o klukách atd :s: a já ji pak za to že to neřekne musela tahat sebou :00: ...jeden čas násnaši nemohli nehcávat všechny tři spolu,jinak by jsme se pozabíjeli,tak nás dělili :s: já jako nejstarší jsem vždy mohla za všechno :€z€: :///: ze segrou a s bráchem jsme si začli nejvíc rozumět až co jsme dospělí tet byldím na proti segře,vídáme se dost často a hodně si pomáháme ..dobře si rozumíme, vyrážíme občas všichni i s kámoškou se večer pobavit :one: nejmladší brášku jsem vždy brala jako prdocha malýho ,ale tet mu je 19let a vztah knám knikomu nemá ani za tátem nezajde o nikoho prostě nestojí,docela mě to mrzí,přijde vždy jen když něco potřebuje :? starší brácha bydlí daleko,tak se vídáme málo,ale vztah k sobě máme dobrý :one:
manžel má jen jendoho bráchu o rok staršího a nesnáší se do tet :€\€: asi proto,že je to maminčin mazánek stále bydlí u maminky a jeho ideal žena je jen maminka :s: :00: žádná se ji nevyrovná,tak,že ani ženskou nemá :? a manžel je dle rodiču vyvrhel a hajzlík :00: jeho rodiče knám moc nejezdí a když tak jen na pul hodky a zase upalují domu :? moje děti knim vztah nemají vubec,ale mužou si za to sami.
tet mám děti od sebe 8let a začínají se poštuchovat,otravovat a mlátit jako my,když jsme byly malí :s: tak nevím jaký je nejidealnější věkový rozestup :€Ss€:

Já vlastním :-D dva starší bratry. Starší o 4 a 6 let. Od dětství to bylo asi tak, že já byla malá milující dceruška a sestřička a ti dva se prali a zlobili :-D . Víc si rozumím a vždy si rozuměla s nejstarším bráchou, ten druhý je tak trochu mešuge od mládí, cholerik a prostě pako :-D, odstěhoval se do Anglie a jsme teď v kontaktu přes PC a mobil, ale jako v pohodě si pokecáme o běžných věcech, ale každý jsme naprosto z jiného světa. S tím nejstarším máme podobně staré děti, takže jezdíme na společné dovolené, víkendy, táboráky, karnevaly, vídáme se dost často a když se nevidíme, tak si alespoň písnem přes PC, když už je nám smutno. Umíme se spolu smát i brečet, takže je to fakt můj miláček :-) . A když mi bylo 15let, tak mě naši pouštěli s něma na diskotéky a tam mě bratři ochraňovali, až mě to někdy štvalo, protože každý můj potencionální kluk musel nejprve projít jejich výslechem, no a protože to bylo většinou s pěstí u brady, tak mi ty kluky pěkně odrazovali! :-D Moc mě hřeje u srdce, že oba hlasitě prohlašujou jak moc mají svou malou ségru rádi a nedají na ni dopustit :h:

Ahoj, tak já mám o 4 roky mladšího bráchu a od mala to byli boje. On byl máminej mazánek a já tátův. Takže kdykoliv něco provedl tak to svedl na mě a naopak. :-)
Když mi bylo 6 a je mu 2 tak jsem ho málem utopila ve vaně nebýt mamky která tam přišla. V pubertě jsme se nesli neustále jsme se hádali. Jakmile si na nj někdo dovoloval tak se měl na co těšit páč já jsem vyrůstala mezi klukama tak jsem se uměla prát :-) Pak jsem se odstěhovala do Prahy za prací a od té doby jsme v pohodě a bavíme jako nikdy jindy za což jsem ráda. No a od doby co mám Marťu (9měsíců) je to ještě lepší, hodně se mu věnuje a dělá s ním kravinky a těší se až ho vezme do lesa a na ryby.

Ahojky,mám o 3roky mldšího bratra a o 6let mladší ségru...se ségrou máme skvělý vztah,je jako moje nej kámoška ktré mužu svěřit vše a která když něco potřebuju tak pomuže,vlastně nevim co bych bez ní dělala,je fakt fajnov,ale občas má svojí hlavu bude ji 18,take asi jako každá z nas prochází zrovna odobím kdy se z pubertačky stáva slečna která začiná dostavát rozum :s:
No,a co se týče bráchy tak máme spolu obča dobrý vztah ale jsou fakt doby kdy si vůbec nerozumíme...z našeho dětstvísi toho moc nepamatuju,pač když jsme byli malý tak jsme se pořad stěhovali z jednoho mista na druhé z jedné země do druhé...
---------------------------------------
Anička+Kristýnka 3.3.2009

já mám bráchu o 6 let staršího a začli jsm si rozumět až když mi bylo nějakých 12,jenže on se vzápětí odstěhoval a je to znát,nemáme žádný vztah,po smrti rodiču jsme se už kolik let neviděli,vžila si mi elán do žil tím že ty moje holky,po 4letech si snad budou v dospělosti rozumět,ted je to trága :n:

Ja mam segry o 7 a 9 let maldsi(mamka me mela v 18ti) a se segrama mam super vztah,ted jim je 18 a 16 a rikame si vsechno,proste pohoda.Ale dokud byli male tak me stvali ze mi lezli do veci.No a jeste mame brachu,ten je ode me o 15 let a toho teda vsechny 3 nesnasime,je to mamincin mazanek,rozmazlenec }:) Ale jakmile si na nej nekdo dovoluje tak to zase pozor,na naseho brachu si nikdo dovolovat nebude :s:

ahoj, tak ja mam sestru o 11 let mladsi.. a vubec ji jako sestru neberu, nerozumime si a je to pro me cizi clovek... je jak vzhledove, tak povahove jina !
mela jsem i bratra. byl o dva roky mladsi. krasne detstvi, byli jsme jako dvojcata, ja se o nej starala, vodila do skolky atd.. meli jsme se hodne radi, dala bych za nej zivot.. jen diky nemu mam krasne vzpominky na detsi, pred třemi lety mi 19 , jemu 17 a v tu dobu zemřel, strašně mi chybí. a chtela bych, aby moje roční dcera mela taky takovéhlelo sourozence ...

ahoj, já mám 2 bratry. Jeden je o 2a třičtvrtě starší jak já a druhej je o 7 let mladší než já. Nyní je tedy mému staršímu bráchovi necelých 34let, mladšímu 24let a mě 31let :-).
Se starším bráchou jsem si jako malá nerozuměla. On měl od mala jiné zájmy. Místo aby si semnou hrál, tak byl ratši s dědou v dílně a nebo byl zalezlej a prohlížel si knížky. Občas si semnou hrál, ale spíš to viděl jako ztrátu času. Jakmile začal chodit do školky, tak s hraním byl konec. Rychle se naučil číst a tím pádem na mladší ségru neměl náladu ani čas. Stále byl ponořený v knížkách. Když začal být vzručnější, tak si začal lepit hrady a zámky z papíru (ABC). Ani si moc nevybavuju jestli lítal s klukama venku :O . Takže já jsem se musela zabavit sama. Kolikrát jsem na něj byla naštvaná a tak jsem ho mlátila nebo kousala. Samozřejmě se bránil a já od něj dostala pěknou nakládačku :s: . Hezké vzpomínky mám na kamarády z ulice. Snima jsem lítala venku a vyváděla lumpárny :///: . Když jsem nastoupila do první třídy do školy, tak se narodil můj mladší bratr. Byla jsem moc šťastná. Mamka říkala že u mě ani nezaznamenala náznak žárlivosti. Prej jsem z brášky byla absolutně paf :s: . Hrála jsem si sním. vozila ho v kočárku na panenky apod..bylo to opravdu super. Konečně jsem měla k sobě osůbku, která o mě stála a ráda si semnou hrála. Brácha byl stále ponořen v knihách, modýlcích a výpravách s turistickým oddílem ://: . No po čase mé nadšení z mladšího bratra začalo vyprchávat. Měla jsem kamarádku a tím pádem jiné představy o trávení volného času. Tím, že mamka chodila do práce a vrecela se až kolem 18hodiny večer, tak jsem měla vše na starosti já. Vyzvednout bráchu ze školky (následně i ze školy), ohřát mu jídlo, doma uklidit a samozřejmě se bráchovi věnovat a přitom se učit sama-no nevim, ale nějak jsem to vše nezvládala :-(. Když jsem chtěla jít ven s kamarádkou, tak jsem ho musela tahat sebou..Sice jsme spolu měli pěkný vztah, ale v období puberty to zasťiňovalo minimum soukromí. No abych to trošku zkrátila. Můj mladší brácha se v období své puberty hodně z měnil. Už se snim nedalo moc komunikovat.Hned se urazil. Já jsem tou dobou měla vážnou známost-nyní svého muže. To brácha snášel hodně špatně. Moje mamka mi začala vyčítat, že se už s Petrem (můj brácha) tak často nebavim a že pořád někde trajdám. Což mě přišlo od ní dost hnusné. Takže místo abych byla šťastná jsem se cítila jako ségra mrcha :-(. Petr začal kouřit a scházet se s podivnýma kamarádama. Hodně se změnil. Začal nosit dredy. Doma byl a nebyl-tou dobou už jsem se stěhovala do společného bytu s manželem. Až nyní bych řekla, že se trošku srovnal-ale už to neni ten kluk, který to byl dříve. Samozřejmě hulení trávy (možná že zkusil i něco silnějšího) ho drželo 5 let :-(. Petr má jen výúční list a dále studovat nemíní. Můj starší brácha je Mgr.-vystudoval fylozofickou fakultu v Brně a nyní je dramaturg v divadle pod Palmovkou :-). Se starším bráchou (Láďa) si rozumim nyní daleko více. Je to tím že má taky rodinu. Jeho žena je mluvčí národní knihovny a má vystudované 2 VŠ. Takže jsou oba trošku jiní než "normální" lidi, ale dá se snima bavit a mají hodně podobný pohled na svět-i když i dost často lítají myšlenkama v nějakém nereálném světě :s:
Takže to schrnu, myslim si že je celkem jedno jak jsou sourozenci věkově od sebe. Hlavně záleží na povaze dětí a na rodičích, jaké budou mezi dětma dělat rozdíli, jaké budou mít na mladšího či staršího sourozence nároky a požadavky. Já mám sourozence od sebe málo i hodně a ani jedno vesměs nebylo ideální.
Své děti mám od sebe 3 roky. Zatim si rozumí a je vše v pohodě. I když občas rozbroje jsou. Uvidíme jak to bude vypadat do budoucna. Až Ondra bude chodit do první třídy do školy, tak Markétka bude v první třídě ve školce...Každý tedy bude mít jiné povinnosti a i jiné zájmy :-)

ahojky já osobně závidím všem co majé hezké vztahy mezi sebou. já mám o dva roky straší sestru a nikdy jsme si moc nerozuměli a ani ted ne má svou rodinu a já mám taky malé dítě.., a že by přišla a pokecala to ne pořád se má za starší sestru co ej chytřejší ode mě nic nepotřebuje.., a muj bratr je o 4 roky starší a je to takovej sobeček kjdyž potřebuje tak ví že jsme sestra ale jinak se ani na malého nezeptá.. nemám hezké vztahy.., bohužel.., mají své rodiny a segra s malým je až tak nezajímá... hodně mě to trápilo ale stejnak s tím nic nena dělám.. horší je že nemám dobrej a hezkej vztah. takže mě přítel nepodrží.., ale mám kamarádky a za ně jsme vděčná!!!! moc..

Ahojda tak já mám dvojčátko a stim jsem si vždy rozuměla a rozumim, máme se rádi a psychická podpora je na místě.Máme dost podobné nápady a myšlenky.Dvojčátko mám kluka.Potom mám ségru o 2 roky starší a stou jako malé vpohodě ale v pubertě jsme se nesnesli , byli to boje, sestra byla vždy domácí tip za to já sportu se nemohla a dodnes nemůžu nabažit.Tak že sestra tloustla a já hubla tím asi byo dané že sestra bude na mě jako pes, schytala všekerou péči o domácnost což je fakt že jsem jí moc nezáviděla a já chodila denně na tréninky a o víkendu semináře a závody, tak že čas být doma nebyl.A taky jsem jezdila závodit do ciziny a moje sestre tam nikdy nebyla.Bylo mi jí někdy až líto že je jen doma, ale dnes si moc rozumíme a jsme velké kamarádky:-)Jsem za to moc šťastná.Pak máme dvě nevlastní sestry jedna je ještě starší než moje sestřička o které jsem teď psala tak jsme od sebe 4 roky a vždy jsme si rozuměli ale možná to bylo tim že jsme spolu nežili :s: Byla s tátou a já s mamkou v našich 5 letech se rozvedli.No a pak nastupuje nejmladší sestřička z tátovi strany s novou manželkou a tam jsme od sebe o 9 let a vždy jsme si rozuměli.Byla to taková naše beruška kterou každý rozmazloval, poslední dítko tak si člověk řekl dáme ji vše co si bude přát, což se teď vymstilo, protože srdíčko má uvnitř stále stejné ale zvnečí je to člověk k nepoznání.Na prachy, na chlapi......atd....Ale je chytrá má pěkné známky ve škole a taky jí mám moc ráda.Ale bohužel táta umřel a tak žije se svoji vlastní mamkou a já se s macechou nesnášim, vždy dávala najevo kdo je vlastní a kdo ne a myslela si že nás tím úplně rozdělí a bohužel je fakt že teď v dospělosti to tak vlastně je.A moc se s nejmladší sestou nevidim.....bohužel ale v tom hraje roli její vlastní mamka moje macecha.Tak asi tak:-)Když to schrnu tak dvojčátka mají k sobě nejlépe a pak už je jedno jaký věk jsou děti od sebe, důležité podle mě je je vést podobným stylem.U nás to třeba bude sport, jsme s manželem hodně sportovci a malá je taky aktivní a k tomu ji taky budeme vést a potom i další dítko:-)Budeme rodina sportovců :s: :a:

ahoj tak já mám segru o rok a půl mladší a vím že jsme si od mala spolu furt hrály, byly jsme a jsme nejlepší kámošky, vždycky jsem se o ní starala a chránila jí, od mala jsem ji vodila do školky .-) přítel má staršího bratra o rok a půl a sestru o 3 roky starší a když byli malý tak nic moc, byl při těle a má ekzém tak jej šikanovali a dneska se maj moc rádi.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky