Problémy s oblékáním u dvouletého rošťáka

05.12.2010

Ahoj holky! Ráda bych Vás poprosila o radu nebo o Vaše zkušenosti. Našemu malému je 28 měsíců a máme teď velké problémy s oblékáním. Trvá to teď už skoro měsíc, což se shoduje s tím, jak dlouho už mu rostou stoličky. Rostou mu teď všechny čtyři druhé stoličky najednou a dávají mu zabrat, takže je mrzutější, špatně spí… K tomu období vzdoru a problém je na světě. Chceme jít ven a malý se odmítá oblékat. Někdy to jde, ale dost často je to hotová katastrofa. Zkouším to s ním domluvou, po dobrém, po zlém…ale většinou s ním nic nezmůžu. Vzteká se, brečí, křičí. Nepomáhá nechat ho se vyvztekat. Jenže mu nechci nebo mnohdy ani nemůžu ustoupit, aby se to nezhoršovalo, takže ho v podstatě násilím obleču, nebo spíš manžel, protože já na něj nemám ani tolik síly. Někdy takový zápas trvá i hodinu. Nemám z toho vůbec dobrý pocit. Cítím se bezradná. Jak byste takovou situaci řešily Vy? Máte nějakou podobnou zkušenost? Přejde ho to?

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj, řešila jsem to tak, že jsem malému řekla, že tedy ven jdu sama on si může zůstat doma. Vyšla jsem na chodbu, zavřela za sebou dvěře a chvilku jsem ho nechala si za dveřma pobrečet. Samozřejmě jsem byla připravená okamžitě vejít zas dovnitř, ale malej stál jen za dveřmi a pokušel se dostat za mnou. Teď stačí už jen pohrozit, že jdu tedy sama a máš vidět jak se nechá oblíknout:)
Jen se tedy naše oblíkání bez výhružek neobejde :s: Ale jinak to bohužel nešlo

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Lenulo já s tebou částečně souhlasím. Respektive nechci shazovat psychology a že někdy potřeba jsou. Ale...u nás je to takhle: Nechceš? Mně to nezajímá, takže buď to půjde po dobrým nebo po zlým. Jak se vzteká, dostane fakt na prdel a tím končí jeho protesty. On si řve, já oblíkám. Ale že bych s ním hodinu bojovala?! Neexistuje, pořád tu mám prostě větší slovo já. A syna mám starého 26 měsíců, takže v tom rozdíl nevidím.

In reply to by Rokl

Ja s Lenuli v podstate taky souhlasim. Kdyz je vic deti, sourozencu, tak je to jina situace a vetsinou to takhle daleko asi nezajde, protoze jednoduse maminka musi rozdelit pozornost mezi sourozence a nedostane ji vsechnu jedno princatko. :-) A detsky psycholog? Ten je prece hlavne pro rodice, jenom lepe rozumi malym detem nez bezny psycholog.
A pro Rokl - nevis o cem mluvis! :-) Ja se s nasim malym taky neparu, kdyz se nechce oblikat, zkusim to po dobrem, ale kdyz to nejde, taky dostane na zadek a at se vzteka, jak se vzteka, taky ho obliknu. Ale on je vazne desne silny a mrstny, kdyz ma takovy zachvat vzteku a pri tomhle zimnim oblikani to fakt neni sranda. Jednu vec mu oblecu a on si druhou mezitim serve...

In reply to by Janinax

Tak jinak...každé dítě má jinou povahu, to beru. Rozhodně si nemyslím, že mám syna kliďase, ale toho tvého neznám, takže třeba máš doma torpédo o jakém se mi ani nesní. Ale rozhodně mám se synem nastolené to, že se se mnou prát nebude. A pokud mu něco obleču, tak to zůstane na svém místě. Ale to už je zase ten respekt, o kterém jsem psala někde výš. Ano, vzteká se, řve. Ale jakmile to skončí ode mě plácnutím, přestává bojovat! Třeba vám psycholog pomůže, nevím a dohadovat se nechci. :a:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Tak dneska je jiná doba...právě za ten ušetřený čas při praní, žehlení a kdoví čem ještě se určitě každá snažíme co nejvíc a nejlíp vychovat svý dítě. A s láskou, maximální péčí...Jenže zároveň se nic nesmí přehánět. Takže ano, miluju tě nade všechno na světě, ale hned od malička si prostě musíš zvykat, že určitý věci si vůči mě dovolat nebudeš. A že si pobrečí ho taky nepoznamená. Přijde mi horší stavět mu svět tak ideální, že buď bude vždycky po jeho nebo najdeme radši schůdnější cestu. Občas je prostě nutný poslechnout hned a občas taky řeknu pojď, vyber si jaký chceš kalhoty? Ale pokud řeknu jdeme ven, tady to máš a syn se mi kousne, tak už neustopím.
Moje teta (úča ve školce už 30 let) je z toho poslední dobou dost rozhozená. Tuhle ji tříletá holčička kopla botou přímo do obličeje, když ji teta zavazovala botu. A víš proč? Protože po ní teta chtěla, aby tu nohu zvedla výš. A maminka té holčičky ji nahání denně hodinu v šatně a prosí ji, aby se už konečně oblíkla, případně vyslíkla...pak chodí se slzama v očích za tetou a pt :00: á se, co s ní má jako dělat, že ji vůbec neposlouchá?! Ale vždyť ona jako máma ji má tak ráda a vždycky pro ni dělala první poslední...

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ja prece jenom chci, aby mi nekdo, kdo tomu lepe rozumi, poradil, jak reagovat na chovani naseho syna, prave proto abych mu sama nejak neublizila, kdyz jsme asi nekde udelali chybu a situace dospela az sem.

ahojky tak u nás zabralo to že si malej vybírá oblečení "sám" Pak je nadšený že je tak hrozně veliký a důležitý je u toho jak starosta.Ale je spokojený a oblíkání je bez řevu.JInak na rukavice a čepice zabralo že si sám v obchodě vybral.Ukázala jsem mu dva druhy čepic a on si vybral která se mu líbila.takže ted když prostestuje tak mu vysvětlím že si jí sám vybral a koupil a je klid.

Adamek taky nekdy vyvadi kolem oblekani. Kdyz si ale sam vybere, co chce na sebe, necha si to oblect vzdycky.
Treba drzim dvoje kalhoty v ruce a zeptam se Ktere? a malej si ukaze a je spokojenej, ze bylo po jeho. Vetsinou si jeste nejakym sestym smyslem vybere tu teplejsi vec, takze me to nevadi.
Nekdy jsou ale sceny kolem rukavic nebo cepice.

Vím o čem mluvíte, mám doma něco podobného. Nejhorší je, že když jí "přeperu" a obléknu, tak je ubrečená a ven vlastně nemůžeme. A žádný fígl bohužel taky nemám.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Mame to asi podobne vzteklounky! O tom detskem psychologovi taky premyslim. Mam vycteno, ze takovehle chovani deti v tomhle veku, se proste stava, ze je to v podstate "normalni", ze se jim teprve vyviji nervova soustava atd. Jenomze clovek nevi, jak na to spravne reagovat, aby neco nepokazil... Zvlaste kdyz vsechny rady nekde uvadene, se miji ucinkem.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

To znam... My se navic vzdycky jeste s manzelem pohadame... Musime to nejak prezit, snad bude brzy lip a ty nase zlaticka prijdou trochu k rozumu.

In reply to by jajinka.k.x

Toho bych se bála, to je vlastně citové vydírání. A nejsem si ani jistá, že to zabere. Jen se to může obrátit, a v případě maminčiných opravdových problémů to bude ignorovat.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka