partnerský vztah po porodu
Ahojky, zajímalo by me jak se zmenil vztah mezi vámi a vasím partnerem po porodu? zehrnuje vás láskou? nebo láska vymizela a venuje se dítěti? jak dlouho jste po porodu?
u nás to bylo a je pořád moc krásný, přítel se věnuje mě i naší malé naplno a tráví s náma každou volnou chvíli, o malou se stará naprosto ukázkově
Ahojky nam je dnes 8 týdnů a doma uplně super,sice jsme oba večer vyšťavený(z práce jezdí ještě dělat na baráček)takže toho :sex: není tolik :00: ale chová se krásně ke mě i k malé a vůbec nic se nezměnilo,nechápu chlapy co žárlí na svoje dítě :#o: jsem ráda,že máme tak super taťku :metal:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Chichi, já na tom byla úplně stejně a mimi máme z umělýho oplodnění, po x letech, podotýkám :)! Taky jsem si říkala ať se z práce ani nevrací a tak, ale teď už je to fakt mnohem lepší, je to asi tím, že my jako matky se myšlením přehodíme někam jinam a chlap zůstává pořád na stejným místě, musí to být zmatek pro oba dva. Navíc matka do toho má péči o to mimčo, což je pěknej záhul a i když táta přebalí nebo občas vykoupe, většinou je to na nás....ale až se to všechno zaběhne, tak si i chlapi i my zvykneme :)
Monika & Márinka
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Ahojky. Tak u nás období šestinedělí, bylo pro mě to nejkrásnější období co jsem kdy zažila :one: . A to myslím doopravdy. Pak už to bylo horší, přítel se neskutečně změnil, ale ne k horšímu, jen na mě zapoměl a věnoval se jen a jen malé.......Dokonce mi dělal to, že mi ji po příchodu z práce vzal z náručí a zavřel se s ní vedle v pokoji. Sám mi jednou řekl, že teď má v hlavně jen ji a že ho nikdo jinej nezajímá.....Asi po půlroce jsme měli rozmluvu, takže se změnil tak, že přišel z práce, dal mi pusu a pak teprve si vzal malou a věnoval se jen a jen jí.....Hráli si na zemi, já si lehla k nim a tatínek se zvedl a šel někam jinam.......No byla jsem z toho docela na větvi, takže to po 11 měsíích vypadalo na rozchod, ale nakonec to zase trošku zpravil jeden rozhovor. Ale značka ideál to není.....
Přesně jako holky mám hrůzu z toho, když s náma má být delší dobu doma. Ale zase když se delší dobu nevidíme, tak je mi smutno......Horší ale je, že začínám mít pocit, že už si ho ani neumím vážit. Že najednou mi došlo co je vlastně zač, že je úžasnej otec, vlastně i přítel, ale jaksi snadno zmanipulovatelnej, nerozhodnej, nešikovnej a hlavně je z malé děsně podělanej, ale šíleně, je to jeho princezna. A to mi poslední dobou šíleně leze na nervy......