Čím blíž je TP tím větší jsou moje obavy. A to uplně ze všeho ach jo:-(

23.11.2009

Ahojky holky, dlouho jsem tu nic nenapsala, ale nebylo teď moc času. Dneska jsem se kokala na youtube.com na videa miminek. Uplně těch malinkejch a mám strach, že to prostě nezvládnu. Když vidím jak tam maminky své mimísky zručně oblékají a přebalují mám prostě strach, že já se to tak nenaučím. Už teď mě děsí představa toho jak je miminko křehounké hrozně se bojím toho, že ho nedokážu obléct, nebo pochovat, když vidím jak je křehounké, mám strach abych mu třebas nějak neublížila. :? A ještě mám panickou hrůzu ze syndromu náhlého umrtí, já vím, že si to nesmím připouštět, ale když vím, že to existuje? Monitor dechu už mám a chci ho používat v každém případě. :one: Jinak i tak pro všeobecné vzdělání, nevíte někdo odkaz na nějaký dobrý web, kde je dobře popsaná 1. pomoc miminkům. Já třeba vůbec nevím co bych dělala, kdyby mi ten monitor doopravdy zazvonil. Jsem asi paranoidní, ale nemůžu si pomoc. :n: Jinak TP se blíží (5. únor) a já se docela bojím porodu, holky.... ://:

Kliknutím vložíte smajlíky:

jo a co se týče porodu,tak jsem říkala dr.že mám hrozný strach a jestli by to nešlo zařídit císařem.nešlo.když ten den přišel,už jsem se nebála.rodila jsem 12hod.co ti mám říct,bolí to,ale až si poprvé pochováš,vše se zapomene.no a za měsíc pokud ti mimčo dovolí,budeš sedět u PC a radit ostatním,at se porodu nebojí

Moc vám všem děkuji za podporu a děkuji i za to, že jste tu vždy když potřebuju poradit, povzbudit, nebo se jen podělit o své radosti a starosti. Vždy tu naleznu spoustu užitečných rad, které dokážou povzbudit a nabudit do dalších dnů. :+^*: :+^*: :+^*:

:s: Tak já vyšilovala přesně jako ty. Navíc první miminko, který jsem v životě drželo, bylo až to moje. Mně se teda narodil trošku cvalíček, tak zase až tak moc křehoučkej nebyl. Měla jsem po porodu nějaký komplikace, tak jsem si ho první dva dny jen tak párkrát pochovala v zavince, když mi ho donesly sestry. No a třetí den mi ho dovezly už napořád, řekly přebalte si ho a zmizely. Kdyby mi neporadila holčina na pokoji, tak nevím nevím :///:. Hned po přebalení dorazila fyzioterapeutka, co každou mámu učila správně chovat a různé polohy nošení miminka, třeba na tygříka při prdících a tak. No a chtěla, abych ho vysvlíkla do naha, že tak je to nejlepší. Teda řeknu ti, nahatý malinký miminko, poprvé jsem ho tak držela a to jsem ještě musela měnit ty polohy...jednu ruku sem, druhou tam, teď si tou jednou přehmátněte a přetočte ho...já byla zpocená až na prdely a pořád jsem opakovala, vždyť mu ublížím, to nemůžu! :s: :s: Tohle jsou dopředu opravdu zbytečný obavy, sama uvidíš, že na tom nic není a budeš to rychle dělat úplně přirozeně. Je to tvé mimi, tak nějak to prostě budeš cítit, co jak a kdy dělat!

Petulko neboj, příroda to má tak zařízený, že matka se prostě dokáže o svoje dítě postarat, oblíct ho, pochovat, to se nastartuje uplně samo, uvidíš, je zbytečný si s tím ted dělat hlavu. po třech dnech v porodnici budeš odcházet s pocitem, že starat se o mimčo je úplně přorozená věc, uvidíš. co se týče toho syndromu náhlýho úmrtí, tak pokud předejdeš všem rizikovým faktorům který zvyšují pravděpodobnost úmrtí, tak se taky nemusíš bát. já si chtěla při odchodu z porodnice půjčovat monitor dechu od nich, ale setřička mi řekla, že je to zbytečný když je miminko zdravé a od porodu dýchá normálně. a ty obavy k porodu - čím víc se budeš na porod těšit, tím líp si ho prožiješ. já se taky ještě dva měsíce před termínem třepala strachy, ale jak se to blížilo, tak už jsem se fakt těšila a myslím že to byl právě tenhle pozitivní přístup, díky kterýmu jsem měla krásný porod. mysli pozitivně, všechno bude fajn:) Marťa

Ahojda.

Taky jsem se bála, i když nejvíc ten den, kdy jsem věděla že budu rodit. Mimi ale tak křehké není a ty instinkty ti poradí, jak s ním zacházet, to se neboj. Je to přirozený mateřský pud. BUdeš překvapená, co všechno najednou umíš.Tak hlavu vzhůru a minimálně tak krásný porod, jako jsem měla já.

Ahojky, neplaš, to bude dobrý a všechno zvládneš!!!
Monitor dechu taky máme a u toho jsme měli přiložen leták co se má dělat kdyby něco, takže to mám pořád na jednom místě a načtené... A hlavně, stejně kdyby se něco dělo tak asi jako první drapnu mobil a volám sanitu a ty by ti říkali taky co máš dělat atd.
A jinak, já třeba u prvního syna, taky jsem se bála, první večer, se mi pokokal, jsem z toho byla tak vyřízená že jsem musela poprosit tu maminu co tam byla se mnou taky ať mi ho normálně přebalí :00: , taky jsem si připadala neschopná. Ale potom, když jsem vyděla co s ním dělá sestřička, tak už jsem se nebála ničeho. To miminko není zas až tak křehký, takže se neboj.
Všechno zvládneš

http://donik1.mondozoo.com - prosím klikni mi, díky moc
http://www.prckoviste.cz/donik Olina & Dominik & Nikolas

Ahoj, buď úplně v klidu, to jsem prožívala taky. Co se týče panického strachu ze syndromu náhlého úmrtí, tak ten jsem měla taky, ale monitor jsem neměla právě proto, že jsem se bála, že to bude pípat. Já byla naprosto nemateřskej typ, ale porod mě táááááák moc změnil, že ani nechápu, nejlepším monitorem jsem já, protože mateřskej pud je fakt síííííííla. Všechno po porodu bylo strašně automatický...Fakt!!! A co se týče strachu z porodu, tak já mám panickou hrůzu z bolesti a vidíš, jsem tady, zdravá a s malou u sebe. Opravdu se neboj, prožívá to kdekdo, ale uvidíš, jak ,,po" se tomu ještě zasměješ jako já, mám 3 měsíce po porodu. Tak držím pěsti :///:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky