Musím do nemocnice - ale co s prckem???

Prožívám ted dny plné hrůzy - o prázdninách jsem začala brát Azalii,pak jsem začala dost krvácet,Azalii samozřejmě vysadila,ale krvácení zůstalo a přidaly se velké bolesti při menzes. Dr mi pak na UTZ našla něco skoro 3 cm v děloze,neví,co to je a musí to ven. Samozřejmě jsem vše zpočátku viděla v nejhorších barvách,přemýšlela,co by bylo s Tomískem,kdyby....ale pak jsem se zvetila a snažím se myslet pozitivně,snad to nebude nic vážného...Jen jsem ted zjistila,jak jsem obklopená lidmi a přece sama :r: Po doktorech jsem jezdila s Tomčou - bude mít 7 měsíců,nechápali,že ho nemám kam dát... :n: Přítel zatím žije a pracuje v zahraničí - máme půjčku na barák,jezdí tak jednou za 2 měsíce na 10 dní,staršímu klukovi bude 17 - má svoje zájmy a školu,mamka byla v pohodě,ale měsíc před porodem mi umřel najednou táta,nikdo to nečekal :n: ,no a mamka je od té doby mimo,snažím se jí pomáhat,ale ona celé dny jen spí nebo prostě vůbec nevyjde z ložnice,ted teprve občas mrkne na malého,ale hlídá ho tak hodinu,než nakoupím,je to těžké pro nás pro všechny...tchýně je naprosto šílená,málem nás s přítelem rozeštvala,musel jet místo pro nás do porodky za ní do Ostravy,nedávno jsme se jí snad úspěšně zbavili- málo jsme kolem ní skákali a nabídla jsem jí JEN vepřové řízky - prý na ní chci šetřit :? ,takže nám ráno hodila na stůl CD s fotkami Tomíka - prý je nechce,že na nich stejně není ona a odjela :dance: než takovou - to radši žádnou :n: Jenže pak se mi v nemocnici diví,že nemám kam dát prcka :n: ,nabídli mi 2 možnosti: buď ho někam na den a noc dám,anebo si zaplatím nadstandart a vezmu si ho k sobě - samozřejmě jsem volila tuto možnost,ale moc si nedovedu představit,jak se tam toho půl dne o něj mamka postará (doufám,že se proberu a že to nic vážného nebude :n: ),mám prostě nervy v kýblu :sick: