Nas boj s kojenim...

09.11.2009

Ahojky holky, tak zacnu pekne od zacatku...
Nikolka se narodila 16.7.2009 v ceskobudejovicke nemocnici. Nikdy sem si nemyslela, ze kojeni muze byt nejaky problem, ale to jsem se hodne spletla :( Uz na sale, kdyz mi ji prilozili k prsu se nikca nechytla, ale nikdo to nijak neresil. Na pokoji jsem zkousela vse a dokonce i kloboucky, ale proste nam to neslo i pres to, ze mliko bylo. Tak jsem se smirila s tim, ze budu odstrikavat a davat MM z lahve a tak jsem prvni 2 tydny jen odstrikavala, na nic jineho mi nezbyval cas :( po 14 dnech jsme sli na prevazeni a ukazalo se, ze Nikca nepribiva, protoze mam malo MM, den na to jsem diky nervum uz neodstrikala ani kapicku a presli jsme z MM na UM, to jsme vydrzeli 3 tydny a jednoho dne rano jsem se probudila s mokrou kosili. Ani nevite, jak jsem na to koukala, byla jsem stestim bez sebe a zaroven jsem se bala, ze ten kolotoc zacne nanovo, ale odhodla jsem se a zacla jsem opet odstrikavat Prvni 3 tydny jsem za cely den nedala dohromady vic nez 10ml a vazne jsem uvazovala o tom, ze se na to uz vykaslu, ze to nema vubec cenu. Rekla jsem si, ze kdyz se musim snazit ja, tak nikca taky, at to nema zadarmo. Nasadila jsem kloboucky a poridila jsem si vahu, abych vedela, kolik toho vlastne vypije. Ze zacatku to nebyla zadna slava, po 40 minutach kojeni vypila tak 5 max 10ml a stejne sem musela odstrikavat. Postupem casu to bylo lepsi a lepsi, zacala jsem davat dohromady i 200 ml za den a byla jsem stestim bez sebe Smiling Nyni uz kojime cca mesic a pul a zitra se pokusim zrusit UM, uz ode me vypije kolem 500 ml dene, tak tech 200 co jsem davala nutrilonu uz bude muset zvladnout sama.... Smiling
Snad se nam to povede.
A na zaver bych chtela poprosit vsechny co s kojenim bojujete, vydrzte, ty milackove za to 100% stoji. Ted mam Nikcu na prsu po pul hodine nejdyl po hodine, ale verim, ze i to se casem srovna. Ne nadarmo se rika, ze trpelivost prinasi ruze.
Tento clanek jsem venovala kytiii, ktera mi v tomto boji hrozne moc pomohla a jsem ji za to vdecna a nikdy ji to nezapomenu.
Omlouvam se za takovy sloh, ale musela sem vam to sem napsat, aby jste videli, ze ikdyz to vypada beznadejne, tak beznadejne to neni!!! dobrou noc vsem a hodne zdaru pri kojeni :)

Kliknutím vložíte smajlíky:

My jsme vyhráli boj proti kloboučkám a ted budem bojovat za zachranu tvorby mlíčka, protože prsíčko je lepší. Vám gratulujeme!!!!!!!!!!

Holky, opravdu z vás mám velkou radost!!!!
A moc vám fandím...
Podle mě právě tohle dělá z mámy dobrou mámu... ne kojením, ale právě tím, že jste ochytny podstoupit určité nepohodlí, snažit se a bojovat za své dítě... nejsem zastáncem kojení za každou cenu (když to nejde, maminka je vynervovaná, kvůli kojení se stavěla i na hlavu, pak je lepší příkrm UM), ale když je možnost kojit a maminka si za tím stojí... je škoda se na to vykašlat...
Nechápu některé pseudo-matky, které si myslí, že mají dítě jen na ozdobu :(

jste šikovné. Já pořád říkám, čím těžší rány osudu, tím silnější člověk je a dokáže se s nimi poprat. Danielka s narodila 32+2. Mě ji teda nenosily. Laktaci jsem si rozjížděla sama ručně, i modřiny jsem si nadělala. ale moment, kdy jsem na neonatologii nesla prvních 30ml za celý den, byl opravdu vítězný. za týden jsem už dokázala pokrýt její celodenní potřebu. Krmily jsme odstříkanou skoro 2 měsíce, než se přehoupla přes 2,5kg. Pak jsme začala přikládat. Na začátku se jí skoro ani moje bradavka nevešla do pusinky, natož aby něco vytáhla.
Taky jsem vážila před a po kojení, ohřála potřebný dokrm a šla odstříkávávat na další dokrm. Ty začátky byly opravdu úděsný, jen se přicucla bé-bé neteče. pak hezky cucala, a po zvážení člověk zjistil, že má v bříšku jen to, co tam samo nakapalo...ale s každými 100g její váhy to bylo lepší a lepší a jak se dostala na průměrnou porodní 3,5kg, už jsem dokrmovat nemusela.
Danielka má 7měsíců a stále plně kojíme, pár spurtíků jsme cestou potkaly, ale to byla sranda proti začátku, skoro jsem je ani nezaznamenala. Až tady jsem zjistila, že to byl asi spurtík, já to přikládala prdíkům, které s ní kroutí a že je zvědavá jak opice, proto se furt pouští aby se rozhlídla, kde je. A holt musí častěji, když při kojení pro svou zvědavost si nevytáhne tolik, kolik by potřebovala.
:a:

mě Kytii taky moc pomáhá..při každé krizi pomohla a teď máme tříměsíční tu pro nás nejhorší...ale snažíme se to zvládnout...vstávám i v noci na odsávání,dělám taky pro kojení všechno,aby jsme se měli dobře...teda hlavně Honík..závidím těm,co kojí bez problémů....ale vím,že to taky zvládneme a včera jsem to říkala i manželovi,že to prostě vím,že se zase rozkojíme do pohody a budeme jen kojit...kytii je jednička...taky ji děkuju...

http://www.prckoviste.cz/kekulinka

Ahoj, byli jsme na tom podobně. Jakoubek se narodil 21.9. 20009 ( 36+4 tt, 4350g, 54cm) .Porod byl vyvolanej v 15.30 a Kubík byl v 19.14 na světě. Jako prvorodička jsem měla všechno naplánované, připravené. Kojení bylo pro mě samozřejmostí,ale nějak podvědomě jsem tušila ,že kdyby nastaly nějaké potíže s kojením kontaktuji laktační poradkyni , s kterou jsem se setkala na předporodní přípravě.Po rychlém a krátkém ( pro mě bezproblémovém) porodu, přišla dlouhá probdělá noc, kdy jsem po omdlení na WC, polovykrvácená jela na revizi na sál pod narkózu na vyčištění potrhané pochvy(p. MUDr. Radka Martanová, mě jaksi zapomněla zrevidovat již na sále po porodu i když Kuba byl cvalík a dle mého soudu by to mělo být samozřejmostí-neřeším prostě nikdy více CHOMUTOVSKOU PORODNICI A ODD. NOVOROZENCů) Z nemocnice jsme odcházeli a dokrmem na NUtrilonu a v prsou max.25ml.Hned večer k nám přisla l.poradkyně, zkoukla ,jak přikládám. Kuba sál špatně, pouštěl se po chvilce. Takže pak následovalo dokrmění přes neonatální hadičku a prst(aby nestratil sací reflex a pak jsem já půl hodiny odsávala el. osávačkou. Po týdnu,když už jsem si i odstříkala i 100ml z obou prsou,Kuba se jakžtakš přisál a vydržel i 20 minut. Dostal moučnivku di pusinky ,prsou odmítal úplně. Já na pokraji zhroucení,vyčerpaná, neštastná že jsem špatná matka. Mě kamarádka Mirka naložila a jeli jsem do Kadaňské nemocnice, kde primárka Kotalíková má poradnu pro kojení. Byla mi nabídnuta možnost hospitalizace . Na moučnivku KUbíček dostal rozdrcené vaginální tablety Clotrimazol( 1tbl. na 4 podání, na lžičku po kojení dát pocucat do pusiny, já na bradavky Canesten krém 3 denně po kojení). Ještě ten večer ,se Jakoubek krásně přisál,sice musel být svázanej plínkou do larvičky. Ale odcházeli jsme za 3 dny v pohodě rozkojený. Těd v 7 týdnech má Kuba 5110g,59 cm. Kojíme a 2-3 hodiny přes den v noci po 4. 4,5 hodinách. Navečer po koupání je teda naučenej na 6Oml Nutrilonu. Až na prdíky a občasné koliky,je spokojené miminko a za ty nervy ,to stálo a je to k nezaplacení vytáhnout prso a mít kdekoliv a kdykoliv uvaříno. Takže to milé dámy,slečny,paní nevzdávejte ,obrntě se a hlavně vydržte. S pozdravy Lenka a Jakoubek

In reply to by Llotta

ahojky dekuji, no zadna legrace to nebyla to mi ver, nikdo mi neveril, ze nakonec kojit budeme a my to dokazali, jsem na sebe i Nikcu moc hrda. A to, ze nekojis, z toho si nic nedelej dneska uz je UM kvalitni a nejdulezitejsi je, aby ste byli oba (obe) spokojeny :)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka