porod

Ahojky,nestresuj se tím.Také jsem se bála ,ale zároveň jsem se strašně těšila až nastane ten den.Měla jsem sice dlouhý několika hodinový porod,žádný med,ale rozhodně to stálo za to.První den po porodu jsem řekla manželovi nikdy více,ale teď s odstupem času chci rozhodně druhé dítě.Přeji hodně štěstí,určitě vše zvládnete.

Takovýhle věci si vůbec nepřipouštěj. Přeci vůbec nevíš, jaký porod tě čeká a je zbytečné se stresovat dopředu. Mysli hlavně na miminko, i pro něj to není nijak příjemné. Já se soustředila hlavně na prcka, abych mu to co nejvíc usnadnila a porod jsem si opravdu užila. Samozřejmě, že to bolí, ale nikdo ti neřekne jak, protože každá máme práh bolestivosti jinde a každá to úplně jinak prožíváme. Zvládneš to, stejně jako každá, která rodila :)

hele, nemysli na to. Já měla panickou hrůzu z porodu, poslední měsíc jsem se klepala strachy, ale hele, pak přijdou kontrakce, na sál se dostaneš ani nebudeš vědět, bolestí pak přestaneš vnímat vše kolem, a ani se nenaděješ a sestřička křikne Tlačte, mamino, nástřih jsem nevnímala vůbec, až manža mi řekl po porodu že mě nastřihávali, no a pak najednou budeš džet miminko v náručí a budeš se cítit jako bys zdolla nejvyšší vrchol světa, budeš unavaná, ale šťastná. Vem si k porodu partnera, nebo někoho, je to veliká opora. A fakt neboj, děti se roděj co svět světem stojí, každá to zvládla, a ty bolesti - jsou hrozný, ale za to štěstí to stojí, a uvidíš, že do pár měsíců na vš zapomeneš. Já tuhle jela s malou na procházku, a ´jak jsem tak brouzdala tím spadaným listím, uvědomila jsem si, jak hrozně moc bych ráda časem ještě jedno mimčo, a když jsem se snažila vzpomenout na bolest a tu touhu odehnat, tak jsem si říkala - dyť ono to tak hrozné vlastně ani nebylo. A to jsem si užila své, nehledě na to, že mě dali oxitocin, a to byly bolesti jak prase. A musela jsem ležet, takže ani jsem nemohla ulevit ve sprše.