Ahoj deníčku a holčiny, shrnutí po 9 měsících

04.11.2009

Jen mě tak napadlo si shrnout posledních 9 měsíců snažilky. První měsíc je asi jasný, každá z nás si myslí, že se to musí podařit napoprvé, takže se stále hlídáme a doufáme, ale málokterý pár má takově štěstí. Další měsíce se snažíme vše neřešit, ale stejně se podvědomě hlídáme dále. Věřím, že psychika dělá svoje, ale zase na druhou stranu mi někdo kdysi říkal, že čím více si něco přejeme, tak o to větší je šance toho dosáhnout a věci o vesmíru a pozitivním myšlení a tak. Takže se to ve mě lehce všechno mele a nevím čemu mám věřit. Ale stále věřím, že se nám všem snažilkám nakonec podaří být těhule a pak i maminky. Jde ale i o to, že nepatřím k těm šťastnějším, které mají pravidelnou ms. Což znamená, že mi mrcha chodí jak chce, což může být i jednou za dva měsíce a tím pádem se každý měsíc nervuju ne týden jako většina z vás, ale 14 dní a déle. Ale stále si říkám, že jsou tady holky, které taky měli ms jednou za 50 dnů a teď už má svojeho Mišánka u sebe. Říká se, že kde není ms, může být OVU, naopak to funguje, tak věřím, že v nepravidelnosti moji menstruace nebude zas takový problém. Nejhorší na všem ale je, že i doktoři v lepším případě nás nutí zkoušet rok, přitom jsem četla, že otěhotnět přirozeně máme asi tak 30% šanci, protože máme asi tak 3 dny v měsíci na to aby se potkali spermijky s vajíčkem a to neznamená, že se spojí a uhnízdí. Ale dnes už vím, že rok není tak dlouhá doba. Problém je tedy v tom, že když po roce přijdeš do Caru, nebo nějak jinam, tak oni ti pak řeknou, že třeba nemáte šanci otěhotnět přirozeně vůbec a pak člověk příjde na to, že mu rok vlastně utekl. Mě bude 16.11. dvacet sedm, a přítelovi v lednu 30, myslím si, že máme nejvyšší čas mít první dítko, ale stále se nedaří. Víte, včera sme se milovali a našli OVU hleník(dourám že to byl on). V noci se mi zdálo o tom, že jsem fakt zapadla, že jsme se trefili, přesně do OVU. Takže bychom mohli mít pod stromečkem průkazku, což by bylo úžasné, moc si to přeji. Snažím se o těhotenství nemluvit, už ani s přítelem, natož s okolím a docela se mi to někdy i daří, ale pak se stane, že mám depresi a pláču, ale to asi my všechny. Takže snažílkování zdar a holky stále věřte v úspěch nic jiného nám ani nezbýva. Hezký a pohodý den všem. Z.

Ahoj,tak to je mi lito.je to nespravedlive,kdo chce mimi nema a kdo neplanuje ma!ja mam treba 11 mesicni holcicku,od porodu sem mela mesicky asi jen 4krat,porad hodne kojim i co dve hodky ve dne v noci a jen jednou to pritel nevychytal a sem zas v tom :00: No proste sem mela sok,sem si rikala ze kdyz nemam mesicky tak snad nic a ono ejhle,bude mit dve deti.Kdyby to slo vymenila bych to s tebou a sama si dalsi poridila az tak za 3 roky,ale nejde to tak ti budu aspon drzet palce at se rychle zadari!!! :)

Ahoj, když čtu tvůj článek, moc mě připomínáš mě asi před 5 lety. Tehdy mě bylo něco málo přes 20, příteli 21, budoucnost jsme měli krásně naplánovanou (teď něco poplatíme, pak chvilka pouza a pak miminko). Jednoho krásného dne jsem zašla ke své doktorce, která mi řekla, že jsem nemocná a nejspíš neotěhotním neobo ho neudržím a nedonosím a pokud ano, tak nakonec určitě budou problémy při porodu. Zhroutil se mi najednou celý svět, přestože jsem zatím nijak zvlášť nepociťovala touhu stát se matkou, tedy až do té návštěvy lékařky.
S přítelem jsme se tedy rozhodli začít pracovat na mimču, zkoušet. První měsíc, jsem to samozřejmě nedostala, tak jsem šla dělat hned těstík, ono nic jen /. šla jsem k lékařce, dostala injekci a ona přišla -- mrcha. Tak to šlo měsíc za měsícem, každý měsíc byl šílené zklamání. Náš vztah s přítelem šle od 10 k 5. Dokonce jsme byli na pokraji rozchodu, až jednou mi přítel řekl, že to takhle se mnou dál nejde a pokud se nevzpamatuji, je konec. Tak nějak jsem se probudila, snažila jsem se a našla pozitiva na tom, že to nejde (vím zní to divně, ale chtěla jsem změnit profesi, po které jsem léta toužila), upla jsem se pro změnu na to. Opět jsem to nedotala, došla k doktorce, tam zase nic, opět injekce, ale... odjela jsem s našima na Slovensko k babičce. Při odjezdu jsem si uvědomila, že jsem to pořád nedostala, což už bylo asi 15 - 16 dní. Taková perlička, to mě zrovna napadlo, když jsem s tetou přenášel gouč - hodně těžkej. Na cestě domů (ten den jsme odjížděli), jsem si koupila tt, večer udělala a hle , asi to nikoho nepřekvapí, ale byly tam // !
Teď už vím, že asi minimálně u mě za to mohla psychika, ale té se těžko poručí. Teď už jsme manželé a chceme druhé miminko, snyžíme se první měsíc, ale už jsem opět dostla vynadáno, že o ničem jiném nemluví a že se to kvůli tomu nepovede (samozřejmě od mého manžela), ale ono se to pěkně řekne, ale jak se to udělá?
Držím ti pěstičky i všem ostatním.
Rozloučím se s vámi větou, kterou určitě máte rádi tak jako já: Nemysleme na to tolik!

Ahojky, tak my ti s Plaváčkem v bříšku posíláme ještě k tomu včerejšímu snažení pořáááááááádný těhu bacilky do bříška :h: :h: :h: naprosto tě chápu, jak to myslíš..... já s mojí nepravidelnou menstruací bych se snažila doteď, kdyby nepomohli doktoři a vlastně náhoda tomu chtěla, že se na to přišlo hned první měsíc na pravidelné kontrole u gynekologa, který začal ihned vše řešit..... neboooj, uvidíš, že za chvíli se tady taky budeš chlubit // a pak bříškem a pak miminkem :one: :c: moooooc ti to přeju a držím palec, ať je to co nejdříve, průkazka pod stromeček by byla opravdu nádherná :one: :a:

In reply to by lulubar

ještě kdyby se mi ozvala i Danzy, tak by bylo super. Víš jak to je, nezbývá nám než věřit a doufat. Zase na druhou stranu lepší čekat než se radovat ze // a pak aby to nedopadlo. 12.11. jdu opět k novému lékařui, tak jsem fakt zvědavá, co mi řekne a třeba mi i něco dá, ale zase nechci do sebe moc cpát hormony, víš kvůli cystám a hematomům a tak. Když já vlastně vůbec nevím co chci, ach jo. Pohlaď za mě Plaváčka.

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky