Třetí mimi

no právě že manžel si taky dával pozor,byl to pro nás šok,já jsem si udělala těhu test jen tak z legrace že se mi zdálo že mi roste břuch,vůbec jsem to nejdřív nechápala,pak jsem chtěla jít na přerušení a tak se to furt ve mně pralo,jsem ráda že jsme se nakonec rozhodli tak jak jsme se rozhodli,ale mám z toho hrůzu,Kamilka je ještě taky takový mimko malý.Jinak je skvělý že jste to pěkně zvládli a jste v pořádku,tuším že jste to asi ze začátku neměli jednoduchý a nervy to asi byly pořádný,ten strach musel být hrozný.

to si teda ještě s manželem budu muset promluvit o nějaké té ochraně :*O*: :r: I když antikoncepci nechci kvůli nechuti k sexu a co si budem povídat o šprckách že? :§) Mám na tebe ještě jednu otázečku, když jsi stále tedy kojila? Přestaneš teď, když jsi těhu? Nebo v kojení budeš pokračovat? Vůbec netuším, jak se tato situace řeší.... :$$: Jinak, jestli bys měla zájem, mám stránečky s mým příběhem a fotoalby mého štěstíčka. Tak si můžeš počíst a počumáčkovat na fotečky, i když ty po narození nejsou moc ....... :\/:

teda ted jsem dočetla tvůj příběh a zkoukla Danielkovy fotečky a musím říct že hluboce před tebou smekám,jak tohle může člověk zvládnout,jste oba bojovníci největší a Daníček je strašně nádhernej a šikovnej,tohle je opravdu ŠTĚSTÍ,najednou mi připadá nějakej můj strach jak zvládnu tři celkem malý děti úplně trapnej,když někdo dokáže zvládnout to co vy,tady asi hodně platí přísloví že co tě nezabije to tě posílí.Jinak já jsem měla doma azalii a po přečtení těch vedljších účinků,taky kvůli té nechuti na sex,jsem si říkala že až přestanu kojit nějak tu antikoncepci dořeším pak,ted už o ní přemýšlím co jsem zjistila že jsem těhu,tři děti je moje konečná,už ted mám pocit že jsem se přecenila,jinak Kamilka se odstavila úplně sama,najednou přestala moje mlíčko chtít,bylo to tak kolem toho 10.týdne,pak jsem si dělala někdy ten test,ale myslim že se v těhu může kojit,jen je potřeba přestat v čas asi kvůli tomu aby si tělo trošku odpočinulo než se do toho pustí na novo.

dobrá, že jsi ten příběh dočetla celý, už mi začínají přezdívat "spisovatelka" :s: Bylo to pro mne i mého muže těžké, ale já svému synovi věřila a věřím mu doteď. Je to moje štěstíčko největší. A jinak vůbec není tvůj strach ze tří dětí trapný, já se bojím mít druhé, že bych to už asi ani nezvládla, navíc, když mi hrozí, že se špatný vývoj placenty bude možná opakovat. Pořád jsem nenašla nikoho, kdo by měl v prvním těhu stejný problém a při druhém ho neměl..... :#o: Placenta je potvora a prý s tím nemůžu nic dělat. Takže jestli druhé dítko, tak nejdříve za 2-3 roky, až bude Daníček trošku větší, chci se věnovat naplno jemu a ne ležet někde v nemocnici.... Tu Azalii jsem brala, asi jen měsíc, ale s takovou nechutí, co jsem měla k sexu, řekla bych, že už to byla averze, bychom se s manželem asi rozvedli.....