ach ty nálady
...já vám nevím...připadám si opravdu trošku jako cvok. Znenadání propadám šílené panice, a hned nato jsem schopná se bezstarostně smát. Bojím se, že mě opustí můj chlap, bojím se, že se mu už nelíbím, protože jsem ztloustla ... taky že už toho bude mít dost těch mých výkyvů nálad....
Jak tohle zvládáte?
To je těhotenství vážně tak náročný podnik co se psychiky týče?
Ahojda, tak ja jsem jeset relativne na zacatku, takze nalady nemam, ale taky se toho desim, to si je clovek protivnej sam sobe. Ale neboj, on to urcite chape a vydrzi!! Je to preci jenom chlap!
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
ahojky.každá prožívá těhotenství jinak,ale myslím si že ty výkyvy nálad neminou žádnou.já teda když mě kolikrát nazlobí malej tříletej synek,tak pouštím hrůzu,pak mě to mrzí,že jsem řvala,manžel ten z toho má kolikrát i legraci.já už to ted beru tak,že čekám druhé mimi,u prvního jsem se otvírala a musela ležet v nemocnici,takže ted mám trochu strach,abych tam opět nemusela,co by bylo s malým,kdo by ho hlídal.možná je to i blížícím se porodem,když se to ve člověku nastřádá,tak to prostě vybuchne.ještě k tomu třeba hůř v noci spím,jdu třeba 3x na wc,pálí mě žáha snad i ze vzduchu...:-).jen radím,spíš se těmto náladám zasmát a vyzkoušet je trochu korigovat.já bych měla být spokojená,neotvírám se,jsem 33tt a moc se těšíme na naší malou treperendu,která se má narodit okolo 10.12.přeji ti hodně úspěchů se zvládnutím nálad,a neboj se promluvit s mužem,určitě žádný normální chlap neopustí ženu proto že je těhotná a přibrala.já mu naopak přijdu přitažlivá v jiném stavu.tak držím palečky.