Ach jo...

Je to smutny.Na jednu stranu je asi tezko ztravitelny pro tvoji matku,ze uz jsi dospela .Ovsem takovou reakci,bych spise cekala,kdyby ti bylo 15.Tam uz je to jiny...Ale ve 20ti??Proc bys nemohla byt pripravena?Znam kolem sebe plno mladejch holcin,co jsou maminy.Nejsou bohaty,ziji v pronajmech,ale zvladaji to skvele.A pokud mas milujiciho partnera,tak se neni o cem bavit.
Nikdo,ani tva matka,nema pravo ti rikat,aby sis to miminko nechala vzit!!!!!!!Rozhodnuti je jen na tobe!!!!!!Mela bys sis s ni o tom promluvit.Vysvetlit ji,ze jako jeji dcera, bys od ni ocenila podporu....
A neboj,jak uz tady nekdo psal,az se mimi narodi,tva mamina bude radosti skakat!!!!! :dance:

Ahoj Katko,
rozhodně si do toho nenech mluvit. V první řadě to pořádně prober s přítelem a pak vyrukujte na maminku společně. Mě je 26 a čekám teď první mimi. Moc jsem si ho přála, ale hned napoprvé to nevyšlo. Spontání potrat... fyzicky je to zívačka, ale psychicky je to záhul a podruhé bych to fakt nechtěla absolvovat. Pokud ze zdravotních důvodů nemusíš, tak na potrat nechoď! Je tady jisté i když minimální riziko, že bys v budoucnu už vůbec děti nemusela mít a to si myslí, že za to nestojí. Mimi budete mít ty a přítel a né tvoje maminka. I když chápu, že když u ní bydlíte bude se jí to také týkat, ale určitě si brzy zvykne a bude pyšnou babičkou. Mě všichni doma podpořili a teď už končíme 4tý měsíc. Je to moc krásný pocit a nenech si ho nikým vzít.

Ahoj. Dej jí čas a ona to rozdýchá a pak bude ráda. Je fakt že 20let není vysoký věk ale znám holky které rodily mladší a zvládly to, prý je taky nutili na potrat. Hlavně si stůj za svým, jednou bys mohla litovat.

Ja taky nejak nechapu reakci tvoji mamky .Mela by stat pri tobe a ne rikat ti at jdes na potrat? Se ji zeptej jestli byla ona nekdy na potrate a jestli by na nej nekdy sla kdyz te tam posila? Ja mela prvni dite v 19 a niceho nelituju i kdyz jsem se s prvnim manzelem rozvedla.Jsem za ne rada ikdyz jsou uz ted v puberte a mlati to s nema.Jo deti jsou starosti ale i radosti . Urcite uz jsi dost vyspela na to aby jsi vedela co od zivota chcesa pokud citis ,ze chces dite tak mej dite je to ten nejkrasnejsi dar ktery mame tak ho prece nenechas zabit.Branit se nemuze chudacek.Videla jsem video na netu o potratu jmenuje se to nemy vykrik to by si myslim meli videt vsichni co nekoho do tohodle nuti. Drz se mamino a hlavne se nedej

holka, z toho si nic nedělej... já otěhotněla ve 28, a máma mě taky posílala na potrat, vlastně - dva měsíce v kuse, dokud to ještě šlo. bydlím ve vlastním bytě - garsonce na hypotéku, mám i jiné dluhy, měla jsem problém s prací, prostě - krutě zadlužená a bez peněz, chlap se na mě vykašlal, další mě obral o spoustu peněz, i když ze začátku to vypadalo že mi spíš pomůže... a i když mě chvílema i napadalo na ten potrat jít, tak jsem nakonec nešla, a jsem za to ráda. ano, malé jsou čtyři a půl měsíce, já už tři týdny chodím pracovat - učit (soukromé lekce jazyků), hlídání řeším spolu-maminkama (ano, nedělají to zadarmo, a já bych to ani zadarmo nechtěla). včera jsem ztratila peněženku s celým rodičákem - ale... zvládnout se to dá. hlavně je třeba si na mimi nakoupit hodně věcí dopředu - já mám třeba nakoupený takový ten základ oblečení až do vel. 80 už před porodem a potom jsem dokupovala jenom takové ty "navícovky" co jsem zjistila že potřebuju nebo mi vyhovují více + teď teda zimní věci, protože dopředu stejně neodhadneš, jak bude mimi velké. plínky mám taky vždycky do zásoby, a stejně tak i sunar, který vždy nakoupím když mi přijde rodičák nebo jiný příjem, na celý měsíc dopředu
ty máš navíc ještě přítele a ve dvou se to zvládá určo líp!

tvoji matky,já sama mám dceru které je 22 a pokud by mi oznámila takovou radostnou věc ,byla bych štastná i za ni,protože sama vím ,jak je těžké otěhotnět a dojít k zdárnému konci 9měsíců.Přeji ti krásné těhotenství a nenech si ho ničím ani nikým zkazit :|P:

já sama jsem matka, sice chvíli ale jsem a vím, že kdyby moje dítě ve dvaceti letech přišlo, že čekají rodinu, taky bych to asi rozdýchavala dost dlouho ( na potrat bych ale nenutila si myslím, to v případě, kdyby to bylo třeba v 15), jsi mladá, jsem o 6 let starší, ale vím jak jsem myslela ve 20. Taky jsem neměla absolutně žádnou představu o tom, jaké to je vychovávat dítě, ono to je totiž, světe div se, dost náročný a nejsem si jistá, zda bych to ve 20-ti tak chtěla. Škoda, že jste bydlení neřešili s přítelem o něco dříve, to by bylo hned lepší pro mamku, takhle si myslí,že jsi nezodpovědná atp. Nebudu ti radit, co dělat a nedělat, píšeš, že si miminko moc přejete s přítelem, tak není vlastně co řešit. Za další si myslím, kdyby si přeci jen mamku poslechla, tak se s tím těžko pak vyrovnáš, kor když víš, že to mimi chceš a udělala by si to jen kvůli mamince. Přeju hodně štěstí, doufám, že se všechno urovná doma a ty si to těhulkování budeš užívat jako většina maminek, je to dar a je to krásný,když v tobě roste něco - někdo, kdo je z tebe, je to vlastně první věc v životě, která bude opravdu jenom tvoje a přítele. Tak se drž. pa

---------------------------------
http://www.prckoviste.cz/forinka

Myslím, že když už pracuješ a slušně vyděláváš a hlavně si OBA miminko přejete, tak není co řešit! Jediný problém vidím v tom bydlení, ale věřím, že se maminka umoudří a bude jednou tou nejúžasnější babičkou. Uvidíš! Držím palce !!!

To tedy čučím.Vím pro mamku asi trochu šok.Jen mi příjde divný,že se neohlédne zpátky.Dříve když holka v 18ti nebyla vdaná a ve dvaceti neměla děti,byla málem ostuda rodiny a samy mamky se angažovaly jak co nejrychleji a nejlépe to dohnat.Když se ti to takhle povedlo už se to nemusí na podruhé povést tak snadno a pak ve třiceti je skoro "pozdě".I dle článku dr.Je žena kolem 20ti. let nejsilnější a v nejlepší kondici plodit děti.Pak je to už horší.V kolika tě mamka měla?No a na pořízení nového bydlení je 9 měsíců přeci jen krátká doba.Ale když se poštěstí,třeba by jste za včasu vyřešili i to.Dej vědět zda mamka přeci jen nepolevila jo.Držím palce at´to pro všechny dopadne dobře:o)

Ahojky já jsem si prošla něčím podobným s tím rozdílem že jsem ve 26 letech čekala své 4 dítě.Rodina nás posílala na potrat včetně mojí mamky nemohly to rozdýchat manželovy bylo 31 a i z jeho rodiny jsme poslouchaly totéž .Děti si vychováváme samy nikdo nám nijak nepomáhá a přesto tyhle keci .Další sprcha přišla po tripl testu který nám nevyšel dobře a my jsme se rozhodly nejít na odběr plodovky a nechat to osudu případně se starat o nemocného prcka.Byly jsme padlí na hlavu a nevím co všechno ještě .Nenechte si do toho mluvit máma to rozdýchá neboj až se ti prcek narodí tak otočí tak jako to bylo u nás máma přišla do porodnice a byla a furt je z Kubíčka posr...Máme krásného zdravého chlapečka a kdyby bylo po jejich tak tady s náma není.Hlavu vzhůru ,nedejte se .Ten prcek za to stojí. :cc): :a:

tak to opravdu moc nechápu tvoji mamku...nerozumim tomu..proc nestoji za tebou? proc te nepodpori? promin,ale prijde mi hloupa...ja otehotnela-je mi 23let s pritelem jsem se znala mesic a pul...a uz se mu to povedlo,a to mi doktori od 18ti tvrdej,ze normalne neotehotnim,pac mam nepruchodny vejcovody, do ted jsem neotehotnela az s nynejsim pritelem...ted jsem v sedmem mesici, nabrala jsem 20kilo,vypadam jak velryba, kterou ani more nechtelo...ale jsem spokojena... mame malilinkaty bytecek-v podnajmu.nemame ani pracku,ani poradnou lednicku...a ted si pred mesicem pritel zlomil nohu-spadnul na nej strom a nemuze vydelavat...a to to ma jeste na dlouho,ja nic nedostavam,byla jsem zamestnana na cerno...oba bez penez,momentalne u jeho rodicu doma...a zvladnout se to da...a ver mi ze ty to taky zvladnes...drzim palecky...a nenech si do toho od mamky kecat,vim je to tvoje mamka,ale pokud ti rika abys dala svy miminko pryc....neposlouchej ji,litovala bys...
doufam, ze tvoje mamka zmeni brzy nazor, opatruj se

Ahoj urcite se nedej bude se o nej starat ona nebo ty!-)ja mam doma petimesicni miminko a za dva dny mi je teprve 19-)preju hezky tehulkovani-)

Ahojky, určitě si do toho nenech kecat, když ty a přítel mimi chcete, tak si ho nechte. Je to teda těžký když bydlíte ve svím, ale jestli seženeš podnájem, tak myslím že to nebude mít chybu. A jinak, to že ti je málo, to se nenech odradit. Já měla prvního syna v čerstvích 22 a v 25 mám 2 kluky :C]]: Tak to vše dobře promyslela a ať vše dobře dopadne

http://www.prckoviste.cz/donik
Olina & Dominik & Nikolas

:jawdrop: Tak to je masakr!!!Trochu mi to připomíná mou matku..Ta mi taky pořád říkala máš dost času,hlavně nikam nespěchej..Pak mi najednou bylo 30let a stále jsem byla svobodná a bezdětná..Pak jsem potkala Romču-mé největší štěstíčko-začali jsme plánovat rodinu..dvakrát jsme o mimi přišli a tenkrát mi máma řekla,že mi do toho ve 20letech neměla kecat..Loni 8.8.08 jsme se brali a máma bulí ještě ted když si na to vzpomene-ve St 21.10. jdu na vyvolávání porodu-čekáme konečně první miminko (je mi 34let!)!Máma je poprděná až za ušima!Nenech si do toho za žádnou cenu kecat!!!Mohlo by se stát,že pak budeš čekat celou věčnost jako já...

To je teda síla! Neměla tohle říkat... :-( . Asi bych za ní za pár dní zašla a řekla jí, jak se věci mají. Že jste miminko chtěli, že si ho necháte a ona se s tím musí nějak vyrovnat. Dej jí najevo, že si do toho nenecháš mluvit, že jsi dospělá :-) . Byl to pro ni určitě šok (to ji neomlouvá, tohleto říct), ona se s tím srovná uvidíš. Moje mamka taky řádila jak černá ruka a hrozně moc to chtěla nějak řešit, když brácha v 19ti dovedl svou těhotnou 17ti letou holku...Na potrat ji teda neposlala, ale bugr byl doma pořádnej. Ona na škole, on měl jít na vojnu. Peníze neměli, bydlení neměli - no prostě nic. Uběhlo pár týdnů a babička nakupovala a pletla, jak o život. Dokonce by byla i u porodu, kdyby to stihla. Obě si to moc přály. Hlavu vzhůru těhulinko, nejsi na to sama i když se tak možná cítíš. Máš přítele, kterej se raduje s tebou, tak buď taky šťastná :one:
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
http://plucka.mondozoo.com ... díky za klik :wink:

Ahoj Katko,
musím říct, smutný příběh. Ale určitě se nenech ovlivnit svojí mámou. Rozhodni se tak jak to vidíš ty nejlépe. Z našeho děťátka nemá taky nikdo z rodiny radost, jen já a můj miláček. Co jsem si vyslechla bych nepřála ani svému největšímu nepříteli. Rozhodně nepodléhej řečím své mámy, je to tvůj život a život tvého děťátka, tvé vlastní rodiny. Nosíš v sobě poklad, tak si ho nenech vzít.

Ahoj,tak to neni od mamy hezky,prece jenom je to tvoje mama a mela by te porpdorovat.Jsi plnoleta a ty rozhodujes,v zadnem pripade bych si nenechala dite vzit pokud bych sama nechtela, ale zabit sve vlastni dite nikdy bych to neudelala.Je to dar a kazdy nemuze mit sve vlastni miminko a mohlo by se i stat,ze by jsi nemusela mit dalsi miminko a to by sis vycitala cely zivot......Vim ze te to trapi ja bych se taky trapila kdyby my vlastni mama rekla to co tobe...moc by me to ranilo. Ale mas pritele a bude nejlepsi kdyz si sezenete bydleni.Drzim moc palecky a miminko to je to nejkrasnejsi na svete.Hlavne se snaz byt v klidu.Drzim ti palecky a Preji hodne stesti a zdravi,.

pokud ty citis ze to miminko chces tak neposlouchej nikdo ptz potom se muze taky stat ze uz to miminko mit nebudes...nemusi se to uz podarit ..a tvoje maminka ti ho za par let neda... ja si myslim ze dnesni doba a my jsme tak skazeni myslim nase telo ze po potratu uz je to zazrak otehotnet... pokud mas dost penizku tak proc si nenajdete nejaky podnajem treba i garsonku ..ale budes stastna jednou bys to tozi mohla i mamce vycitat..vim o cem mluvim svagrova si do toho taky echala mluvit a ted uz se treti rok marne snazi

Týýýbrďooo... ná já žasnu!!!! V žádném případě si to nenech vzít!!!! TO NESMÍŠ!!!! Máš jistě přítele, který tě miluje a pokud jste dítě chtěli oba a těšíte se na něj, bude tě milovat i s dítětem. Máš práci, podnájem seženete... nevidím problém. Vlastní bydlení můžete potom mít i časem nebo běžný nájemní byt a ne podnájem. A od mámy bohužel rychle pryč. Přeju ti pevné nervy, abys to všechno ustála a mohla si jenom užívat pohodového těhotenství. Nervy se na plůdek přenášejí, tak ať není 9 měsíců ve stresu, bobínek malej ;) Přeju ti, ať to všechno dobře dopadne a třeba i máma nakonec "přijde k rozumu" a vnouče přijme.
Markéta s Marcelkou :k:

ty vado!!!nenech si to vzít,pokud s přítelem miminko chcete tak si ho nech.já čekala dítě v 17letech!!!!a máma mě podržela,taky sme bydleli u našich tak vím jak se cítíš.nenech si do toho kecat!!!!je to tvůj život a ty by si se musela vyrovnat s potratem ne tvoje máma