Narodila se nám zdravá a krásná holčička!!!

04.03.2009

Dnes už se cítím mnohem líp, Martinka spinká, proto můžu popsat průběh porodu...
19. února, když jsem měla první termín, byla jsem hospitalizovaná v nemocnici. :( Celý den jsem necítila pohyby a měla jsem pocit, že není něco v pořádku. :? Zavolala jsem porodní asistentce, která mi řekla, ať okamžitě jedu do porodnice. V nemocnici zjistili, že je Martinka v pořádku, ale nelíbil se jim monitor (Prý jsem intuitivně cítila, že se "něco" děje...). Protože už jsem měla první termín a v těhotenství jsem se léčila na vysoký tlak, tak mi navrhli, abych byla hospitalizovaná. Mohla jsem říct ne a podepsat revers, ale nikdy bych nepodepsala nějaký kus papíru, na kterém ztvrzuji větu: V případě úmrtí dítěte... ! :n:
Manžel mi přinesl z auta nejnutnější věci a já se odebrala na vyšetření a potom na pokoj. Do úterý (24.2.) jsem byla na oddělení rizikového těhotenství. :( Monitory, které mi měřili každé ráno byli už v pořádku a můj tlak byl v normě. Lékaři mi však doporučovali, abych souhlasila s vyvoláním porodu. Protože jsem byla v termínu, druhý termín jsem měla 3.3., tlak se mi mohl kdykoliv zvýšit, na monitoru byly zaznamenány už menší kontrakce (poslíčci) a srdíčko Martinky mohlo kdykoliv začít "zlobit". Ale nenutili mě. Bylo vše jen a jen na mě. V úterý při vizitě jsem se rozhodla - nebudu se dál trápit a na radu doktorů si nechám porod vyvolat. V 7 hodin ráno mi zavedli tabletku. Po asi 30 minutách jsem cítitla trošku silnější bolesti - asi jako při menstruaci. V tu chvíly jsem šla se setrou na sál. Tady mi natočili monitor a poté mi doktor propíchl vak s plodovou vodou. To už bolelo o něco víc. A od té doby mi kotrakce stále sílily. :00: Osprchovala jsem se... ve sprše jsem cítila ohromnou úlevu... :) Potom jsem dostala klystýr a šla znovu do sprchy. Po sprše mi zase natočili monitor a zavedli mě na čekací pokoj. Přivezli mi ještě oběd. :a\|: Manžel se mi den před porodem smál, že se možná "tý mrkve nedočkám"... protože já jsem mu říkala, jak se těším na zítřejší oběd (vybrala jsem si dušenou mrkev s bramborama a masem,kterou miluju... :hu: ), ale než jsem si stačila vzít lžíci, tak za mnou přišel doktor a ptal se, jestli jsem ještě nejedla, prototože mám sice silné kontrakce, ale dost nepravidelný a proto mi budou muset kontrakce vyvolávat infúzí. :( Přišla jsem na sál. Bylo něco kolem 12. a 13. hodiny. Sestřička mi řekla, abych si zavolala manžela. Nevěřila jsem svým uším... nechápala jsem, že už můžu mít manžela u sebe.:jawdrop: Když přijel, bylo asi 13 hodin. Byla jsem na lehátku, připojená k monitoru a infúzí mi vyvolávali kontrakce. Bolest byla čím dál tím větší. Každou hodinu mi dávky zvyšovali. Kontrakce jsem musela prožít v leže s roztaženýma nohama. :00: Za celou dobu porodu jsem mohla jen 2 krát na půl hodiny do sprchy... Manžel nemohl využít přípravy na kurzech, protože mě nemohl ani masírovat.. nic. Jen ve sprše se mi pokoušel pomoct, ale já jsem byla ráda, že stojím a můžu si konečně sprchou nějak ulevit od kontrakcí. Nechtěla jsem, aby na mě někdo sahal... :n: Kolem 5. hodiny se vše najednou změnilo. Doktorům bylo divné, že se stále neotvírám... do 18 hodin jsem byla otevřená jen na 2cm. Nemohli mi dát epidurál, ačkoliv jsem dostávala opravdu silné dávky na vyvolání kontrakcí. Radilo se o mě víc, než deset doktorů a přemýšleli, zda by nebyl vhodný císařský řez. :( V bolestech jsem přemlouvala doktory, aby mi ho konečně udělali, abych mohla alespoň na chvilinku spát. :'zz): Prosila jsem, aby mi dali něco na bolest. Epidurál mi dát nemohli, proto mi zavedli nějakou infúzi, která měla trošku zmírnit bolesti a oblbnout mojí mysl. Bolesti jsem cítila pořád stejně... :spid: Nezdálo se mi, že by se něco zlepšilo. Naopak - mezi kontrakcema jsem usínala. Martince klesal tep při kontrakcích stále níž a níž. Musela jsem spolupracovat s lékařema, abych jí neublížila... Musela jsem správně prodýchávat. Dávali mi kyslík, abych Martince pomohla.. Nakonec se na mě šel podívat i primář. Při kontrakcích se mě snažil otevřít... :O Bylo to nepříjemné, bolestivé. :( Když už jsem si myslela, že jsem se silama v koncích , tak mi řekli, že jsem se zázračně otevřela na 10cm (během pár minut). Měla jsem hroznou radost. :\x: Bohužel Martinka byla prý hodně nahoře a nesestupovala. :( Porodní asistentka mě položila na bok, aby Martinka mohla líp sestoupit. A v tu chvíly jsem cítila ty nepříjemné tlaky... Chtělo se mi tlačit, ale musela jsem všechno rozdýchávat, abych Martinku nepřimáčkla. Snažila jsem se, co nejvíc to šlo. Když mi konečně povolili tlačit, byla jsem šťastná. :\x: Martinka nechtěla ven, proto mi pomáhaly sestry a doktorky tlačit na bříško. Ale nepomáhalo to, tak přišli na pomoc doktor a primář. Ti mi tlačili na břicho silně a pomohli mi porodit naší berušku. :||): Závěr jsem vůbec necítila, spíš jsem cítila úlevu. :) Netrvalo dlouho a já jsem slyšela Martinku plakat. :h: Narodila se v 19:55 hodin, 24.2. 2009, vážila 3kg 400g a měřila 49cm!!! :h: :girl: :k: Takovou úlevu a takový pocit štěstí jsem nikdy v životě nezažila. :k: Bylo po bolesti a po strachu, co se s Martinkou děje. Bylo už po všem... Položili mi Martinku na hruď a já viděla malinký uzlíček, který se na mě kouká a prohlíží si mě. :cc): byla jsem šťastná... jako nikdy před tím. :k: Zároveň mi bylo Martinky líto. :( Musela jít na svět dřív, než se jí chtělo.
Všechno mě překvapilo... Překvapila mě bolest, kterou jsem prožívala. Dnes už dokážu pochopit, co všechno člověk dokáže pro svoje dítě vydržet... :h: Manžel mi pomohl... psychicky i fyzicky. :h: Byl mojí oporou. Vážím si ho za to, že u porodu se mnou byl. Zpočátku ho museli uložit na lehátko a dát mu sladký čaj, protože se mu udělalo špatně a ke konci, když už jsem tlačila, tak si raději šel sednout na postel sám :///: ;) ... ale i přesto mě podržel a byl celou tu dobu se mnou. :k: Těšili jsme se oba z Martinky hned od začátku a první chvíle s miminkem jsme si užili společně. :h:
Martinka nám roste jako z vody... :girl: Je to naše princezna, naše zlatíčko. :h:
Těm, které porod teprve čeká chci říct, že to bolí, ale stojí to za to. :c: Možná budete mít strach, jako jsem měla já a možná budete mít pocit, že už se to nedá vydržet, ale věřte mi, že se to vydržet dá a ten závěr - ten stojí opravdu za to!!! :k: :k:

Krááásná holčička a ty jsi moc statečná maminka, popsala jsi to opravdu výstižně ale zároveň s citem, že i když to bolí tak to stojí za to ;) Tak ať se má Martí hezky k světu a dělá Vám jen radost, já si na svou holčičku počkám do května :)

Až mi ukápla slzička, jsi moc šikovná a malá je nádherná. Ať už jste obě v pohodě a ať vám dělá jen radost.

Martíííí,mocinky gratuluju jak jsi to pěkně zvládla,mně to teprve za pár dnů čeká (13.3.),moc jsem na tebe myslela když jsem si přečetla že jsi v nem ocnici,hlavně že to všechno dobře dopadlo...Martinka je krásná,ať vám dělá jen a jen radost!!!!! :girl: :k:

Moc gratuluju ke krásné holčičce. Při čtení se mi vybavil můj porod, trochu mi ho to připomělo. Moc hezky jsi to napsala, až se mi z toho orosily oči.

moc moc gratuluji k narození Martinky :||): a přeju jí hlavně zdravíčko a ať Vám dělá jen samou radost :k:

... :c: .Moooc Ti gratuluji k porodu a přeji Vám všem jen to nej nej nej, hlavně hodně štěstí a zdraví.. :k: :h: :k: :h: .

moc gratulujem k narození tak krásné holčičky. :!k: Porod jsi popsala úžasně to jenom já jsem se k tomu ještě nedostala. ://: Přejeme hodně štěstíčka a zdravíčka.

Ježíš, ta je krásná... tak gratulujeme a přejeme hodně zdravíčka a lásky! :cc): :a: :a: :a:
Pavla a Gabčulka

Tak to se mi ještě nestalo, úplně mi hrkly slzy do očí. Nádherně jsi to popsala.
Malá je úžasná a má nádherný škraňulky.
Hodně štěstíčka!!!!

janka.82

Krásná holčička. Moc gratuluji a přeji Vám zdravíčko :h: :h: :h:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka