Kojení v těhotenství

Moje osobní zkušeonost. Muj první syn byl "závisláček" a já mu nikdy nebránila. Kojila jsem ho opravdu dlouho. když mu byli necelé dva roky, tak jsem otěhotněla, a i přes nesouhlas doktorky kojila dál. Kojila jsem hlavně večer a ráno a někdy v poledne. Jak si malej vzpoměl, tak jsem mu dala. To už jsem měla pěkné bříško a malá se tam dost vrtěla. Porod mě chytnul večer a já šla ještě toho staršího uložit s prsem a ještě jsem mu říkala, že už pojedu pro sestřičku, to mu byli dva roky a osum měsíců. Byl poprvé doma bez maminky přes noc, hlídala ho sousedka a těch pár dní, co jsem byla v porodnici si na prso ani nevzpoměl, nebyla máma, nebylo prso, ani nevyváděl. Kojit nového člena rodiny mě viděl poprvé v porodnici, když jsem mu nabídla, že mu dám, tak nechtěl. Doma už to bylo jiné, dožadoval se mlíčka od mámy a já mu dávala cucnout po kojení. Ale postupně jsem mu vysvětlovala, že Barunka má jenom mlíčko a on má i chlebíček. Sám mi řekl, že už to ani nechce. Bylo to hezké období a muj nejstarší syn si pamatuje, jak jsem ho kojila a malá sestřička se v břiše vrtěla. Když jsem přišla z porodnice teď, musela jsem trochu mlíka nastříkat do skleničky a obě starší děti ochutnaly. Prskaly a smály se. Fuj, jak jsme to mohly pít? Kojení je moc hezké období v životě.