CÍSAŘSKÝ ŘEZ

Tak já měla akutního císaře v celkové narkoze a jsem za to hrozně ráda. Obtížné čůrání? To ne. Ani jizva nějak moc nebolela. Druhý den jsem chodila i sama do sprchy a pohodička. Takže druhý porod chci taky císařem.

Ahojky,
no já jsem měla plánovaný CS v 38TT. Do porodnice jsem nastoupila den předem od večera jsem nesměla jís a od půlnoci pít. Ráno klistýr, pak kapačku, zacévkování a hurá na sál. Měla jsem možnost si vybrat anestezii, já zvolila lokální. Píchli mi lokálku (miomochodem udělat kočičí hřbet s bříškem není žádná sranda) a už mi začali brnět nohy. Pak jsem trošku začala kolabovat tak mě probírali, ukázali mi malýho a nějak mi nepřišlo divný, že se mi hrabou v břiše. Nejhorší na tom byl psychyckej pocit nemožnosti ovládat vlastní nohy. Teda aspoň mě připadaly aspoň dvojnásobný. Potom mě trochu přispali protože jsem jim chtěla utéct ze sálu - trochu jsem zazmatkovala. Probudila jsem se na pokoji kde už na mě čekal manžel. Tam jsem byla a dospávala 2 hodinky. Převoz na pokoj mě nijak nebolel (díky lokální anestezi ještě 8 hodin necítíš bolest) donesli mi syna a po chvilce si jej odvezli. Po sekci nesmíš 24 h vstávat, takže jsi zacévkovaná. Hodně jsem spala takže mi to uteklo poměrně rychle. Dostávala jsem injekce proti bolesti a na nastartování peristaltiky střev. Druhý den ráno mě chtěly umýt, což jsem jim zakázala a že chci do sprchy. Naprosto v pohodě mi to šlo. Je samozřejmé, že to bolí, ale nezdálo se mi to nějak šílený. Asi 3 den jsem už byla zcela bez léků a malého jsem u sebe měla nonstop. Jelikož to byl první porod a hned císařem měla jsem strach jak to půjde pak fungovat a bylo to v pohodě. Doma jsem chodila a dělala hned skoro vše - netahala jsem těžšké věci. Ale bylo to opravdu v pohodě. Nemusíš se vůbec bát. Je fakt, že se sestřičky strašně divily jak dobře to zvládám a kroutily hlavou nad tím, že nechci prášky na bolest.

Tak já jsem nastupovala do porodnice den předem. Večer mi ještě dávali injekci na uklidnění, protože se zdálo, že už začínám rodit. Malý byl KP. Ráno mi dali klystýr, ovázali nohy, dali cévku a jelo se na sál. Nemohla jsem si vybrat, musela jsem jít do celkové narkózy. Po zákroku si mě nechali 24 hodin na JIP, pozorovali mi srdce. Nechávala jsem si dávat injekce na utišení bolesti kdykoliv to šlo. Poprvé jsem se postavila až na druhý dopoledne a bylo to příšerné. Netušila jsem že to bude tak moc bolet, ale můžu říct, že každé postavení bylo lepší a lepší. Po týdnu jsem byla schopná jít na 10 min. procházku. Pamatuju, že se mi furt hrozně točila hlava. Rána šíleně pálela a štípala. Na to byla dobrá sprcha a taky trochu léky na utišení. Mléko jsem dostala až 6. den po porodu, malý se chytl až 3 týdny po porodu, tak to byl boj. Ale co jsem slyšela, byla jsem vyjímka, že to trvalo tak dlouho.
Je mi hrozně líto, že jsem prcka neviděla, když se narodil. Ale co hlavně, že je zdravý.
Co můžu doporučit a radila mi to i PA, nebát se říct o injekci nebo prášek na uklidnění a hýbat se co nejvíc. Chválili mě jak jsem se rychle zotavila a byla schopná postarat se o miminko.
Jinak nechci strašit, bolest je to šílená, ale každý to máme jinak. Nevím, jestli je to tím, že se třeba trefí do nějakých nervů, ale hodně lidí mi říkalo, že je to až tolik nebolelo.
Jinak s čůráním - spíš jsem měla pocit, že nestihnu dojít na záchod, jako že to neudržím, asi se svaly nemohly tolik snažit.
No ale celkově, za měsíc jsem ani nevěděla, že jsem měla půl břicha rozřezané....

já neměla plánovaný císař ale snad ti pomužu.Na porodním sále mě namazali tím žlutým celé břicho,mluvil na mě anesteziolog a chystal mě na operaci.Probudila jsem se asi hodinu až sqama po anestezii,nepamatuji si,že by mě budili oni sami.Ale byla jsem na pooeračním takovém pokoji nebo co to bylo.Povídali si tam sestřičky a jen jsem slyšela jak volali na oddělení,že už sjem vzhuru.Pak si pro mě přišla sestřička a manžel na mě čekal.Jízda mě bolelo strašně-sestřičkam i poradila at si ztisknu jizvu aby mě to tak nebolelo přez ty hrboli co byli dvěře když se jede.Byla jsem na pokoji kde je hekarna-tam jsem prožívala prvně porod než usoudili císař.Nechali mě spát.sestra mi pak přišla ráno píchnou injekci do břicha už teda nevím na co.Ty injekce jsem měla ještě tak 2-3. Cévku jsem měla do odpoledne,kdy mě odvezli i na šestinedělí kde jsem měla sma pokoj pro sebe. Malou mi zkoušeli od rána už na kojeni ale nějak to nešlo až 3 den sem inalial prsa. Jinak v 11 hodin dopoledne po mě chtěli abych si sedla-v noci byl císař a po vyspání to po mě chtěli. Jak jsem byla pak už na pokoji tak si semnou sestra stoupla a odvedla mě na záchod-čůraní mě skoro nebolelo.Pak jsem si začla i sama do sprchy.Bylo mi fakt dobře docela.Až sestry koukali.Jizva bolela asi ještě měsíc ale v čůráni mi to fakt nevadilo.jen jsem musela nosit vyší kalhotky a kalhoty aby mi do jizvy nic netlačilo :)

Ahojky, tak u mě to bylo tak, že 24 hodin po porodu mi teprve vyndavali cévku. Po císaři mě probudili hned, jak mě zašili a brečela jsem bolestí celou cestu z oper. sálu až na JIP. Jinak jsem byla na JIP těch 24 hodin, než jsem šla na šestinedělí, Ale těch 24 hodin po jsem jenom ležela na zádech a když jsem zakašlala bolelo to jako sviňa. A hned jsem šla sama do sprchy. Snažila jsem se co nejdřív, aby mi malýho dali brzo. . Čůrání potom, mě bolelo asi měsíc.