Chybějící pocity
Ahoj kolegyně zářijky, už nějaký čas pozoruji, jak se vám jedno po druhém rodí krásná miminka... TP mám 26/9, všechnu výbavičku připravenou, studuju knížky o přebalování, kojení apod. Stále si ale nedovedu představit, že za pár dní budu mít doma malého človíčka, že už nic nebude stejné. Přítel mi každý večer vypráví, jak se těší, že bude chovat a koupat a ptá se mě, jak se těším já. Ne že bych se netěšila, to rozhodně ne, prostě mám úplně prázdno. Četla jsem tady hodně příspěvků, jak se nemůžete dočkat, až budete mít červíky u sebe - zatím jsem tenhle pocit neměla. Nejsem žádná "drsňačka", naopak. Už mi to začíná připadat divné, že se doteď žádné pořádné těšení nedostavilo. Prosím, měla jste některá podobné pocity? Hladím si bříško, když malý kope, povídám si s ním, zkouším mu přes bříško oblečky a tak - ale žádné to "já už chci mít Tomíka v náručí", víte co myslím??? Pořád se uklidňuji tím, že až mi dají malého po porodu do náruče, všechno se dá dopořádku. Doufám, že to má trošku hlavu a patu - samy víte, jak je těžké psát o pocitech. Děkuji za podporu! Doakie
ahoj, asi ti rozumím. možná jsem prožívala podobný pocity, jako ty, než se synek narodil - na miminko jsem se těšila, ale co bude dál a co budu s tím miminkem dělat? Sama píšeš, že máš připravenou výbavičku a nastudované knížky, ale představu, jaké to bude až nic nebude stejné ti to opravdu neudělá. Možná je lepší, že teď pociťuješ prázdno, protože těžko si můžeme představit něco, co jsme ještě v životě nezažili a vytvářet si o tom iluze nebývá to nejideálnější. Třeba se dá všechno do pořádku po narození malého, třeba to bude pár dní trvat, ale věřím, že si později budeš říkat, jak je prima mít klučíka (pochopila jsem, že klučíka) u sebe (a že se ti třeba taky posteskne po bříšku ;) )
tak nějak si vybavuju, že to všechno přišlo samo. neměla jsem synka hned po narození u sebe a když mi ho měli poprvé přinést, tak jsem z té postele vykukovala jak slépka a byla celá nervózní, že mají pár minut zpoždění a jak těžko se mi ho vracelo, když si pro něj sestry zase přicházely (miimochodem je zajímavý, že přišlo samo i to ostatní, nikdy před tím jsem nepřebalovala/neoblékala/neutírala pokaděnou prdýlku miminka a šlo to samo ;)
Ahojky...neboj se že tvé "prázdno" znamená že se netěšíš,jen možná ta unava,nevyspání,bříško ktere překáží...Věř mi,mam 6leteho syna a 17denní princeznu..život se změní,uplně se převrátí naruby..Až ti dají Tomíčka na bříško a k prsu všechno se zmeni,uvidiš ten bezbranny uzlíček pomačkany z bříška a uvedomíš si že bez nej už nemužeš žít..on bude,vlastně už je tvuj život..napořád..budeš ho chránit,hlídat..prvni dny místo aby jsi odpočívala si ho neustále prohlížet..miminka jsou každy den uplně jiný,budete se vzajemně poznavat,dotýkat...přeju ti spousty nádherných společných chvil a hlavně zdravíčko.Kačka s Kubíčkem a Markétkou. :girl: :k:
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Děkuji moc za obě reakce, moc jste mi pomohly, holky!